Světová úroveň dostupná tady a teď

Ještě v jednom směru byl loňský rok pro IKK významný. „Prošla zásadní strukturální změnou spočívající v plném spojení s Oddělením funkčního vyšetřování,“ připomíná přednosta kliniky prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., v nejnovější výroční zprávě. „K administrativnímu spojení obou pracovišť sice došlo už v roce 2005, praktická realizace však byla založena na vybudování jednotného diagnostického ambulantního traktu, který se otevřel loni v červenci. IKK tak získala vynikající ambulantně diagnostické prostory.“ Klinika se specializuje na léčení celého spektra kardiovaskulárních onemocnění – ischemické choroby srdeční v akutní i chronické podobě, akutních i chronických srdečních selhání, srdeční tachyarytmie a bradyarytmie, hypertenze, kardiomyopatie hypertrofické i dilatující, arytmogenní dysplazie pravé srdeční komory, těžké formy infekční endokarditidy, chlopenních srdečních vad získaných i vrozených, akutní plicní embolizace či okluzních forem nemocí periferních tepen a žil.

Invazivně, ale s rozmyslem

Z laboratoří specializovaných programů je nutno zastavit se třeba u Pracoviště intervenční a invazivní kardiologie vedeného MUDr. Petrem Kalou, Ph.D. V loňském roce se stalo co do počtu i spektra prováděných výkonů největším katetrizačním centrem na jihu Moravy. Vyjádřeno v číslech to obnáší například 2 943 provedených diagnostických koronarografií v roce 2006 (oproti 1 635 výkonům v roce 2000).

Zajímavý je i průběh využití spektra pomocných koronárních vyšetření pomocí intravaskulárního ultrazvuku (IVUS) a funkčního koronárního posouzení (FFR) znázorněný na grafu.

„Tato vyšetření nám ozřejmí rozsah poškození věnčitých tepen,“ vysvětluje MUDr. Kala. „Intravaskulární ultrazvuk umožňuje morfologické posouzení, jak sklerotický plát vypadá, je‑li tam sraženina a nakolik vysoké riziko pro pacienta představuje.“

Vyšetřovací techniky, které se uplatňují u stabilních pacientů, jsou založeny na simulaci zátěžového vyšetření. „Měří se takzvaná frakční průtoková rezerva, což je pojem relativně složitý. Důležité je, že nám řekne, jaký dopad má vlastní postižení věnčité tepny na fyziologii. Používá se relativně často a máme díky němu jasně zdokumentováno, že kolem 60 procent takzvaných hraničních koronárních postižení, tedy zúžení cévy mezi 40 a 70 procenty při angiografii, není třeba řešit invazivně, protože mají dlouhodobě příznivou prognózu. I to přispívá k racionalitě našeho rozhodování,“ říká MUDr. Kala.

Komplexní řešení arytmií

Další z laboratoří specializovaných programů IKK, která si zaslouží představení, je Kardiostimulační středisko vedené MUDr. Jitkou Vlašínovou, Ph.D. Zabývá se diagnostikou a léčbou bradykardických i tachykardických poruch rytmu, implantacemi kardiostimulátorů, kardioverterů – defibrilátorů, reimplantacemi v důsledku vyčerpání zdroje a implantacemi dlouhodobých monitorovacích systémů (tzv. reveal). Úzce spolupracuje s ambulancí srdečního selhání a v rámci komplexní léčby srdečního selhání implantuje biventrikulární kardiostimulátory a kardiovertery – defibrilátory. „K resynchronizační terapii indikujeme i pacienty – nositele kardiostimulátorů s progresí srdečního selhání a u indikovaných rozšiřujeme stimulační systém na biventrikulární,“ poznamenává ve své výroční zprávě prof. Jindřich Špinar.

Zastavme se ještě u Invazivní arytmologické laboratoře IKK, jejímž vedoucím lékařem je doc. MUDr. Milan Kozák, Ph.D. Počty výkonů a komplexností portfolia nefarmakologicky léčených arytmií se řadí mezi pět největších center v ČR.

„Spektrum arytmií indikovaných k radiofrekvenční ablaci se postupně mění,“ připomíná prof. Špinar. „V současné době dominují ablace u pacientů se síňovým flutterem. Největší nárůst se očekává u pacientů s fibrilací síní.“

Z pacientů indikovaných k implantaci kardioverteru – defibrilátoru je asi u 20 % zavedena resynchronizační léčba chronického srdečního selhání. Vzrůstá i počet pacientů s vysokým rizikem náhlé srdeční smrti, kteří jsou k implantaci indikováni z primárně preventivních důvodů.

Inovací se v Brně nebojí

Interní kardiologická klinika FN Brno je leaderem v zavádění nových diagnostických a léčebných metod. Pokud zůstaneme u diagnostiky, od října loňského roku se na Pracovišti intervenční a invazivní kardiologie rutinně využívá tzv. radiální přístup k provedení srdeční katetrizace a navazující intervenční léčbě. Jedná se o techniku „vyšetření z ruky“, která se ve větší míře využívá pouze v některých velkých centrech západní Evropy. IKK a také FN Hradec Králové jsou jedinými fakultními centry u nás, kde se tento technicky náročnější přístup již využívá. „Bylo prokázáno, že uvedená technika minimalizuje krvácivé komplikace katetrizačních zákroků a v některých případech i snižuje náklady na vyšetření,“ uvádí ve svém textu prof. Špinar. „Zároveň je pro pacienty komfortní, protože zkracuje na minimum dobu jejich imobilizace. Část nemocných dokonce odchází po zákroku z katetrizačního sálu samostatně, pouze v doprovodu zdravotnického personálu.“ Jen pro zajímavost dodejme, že v USA se radiální technika pro vysoké nároky, které klade na erudici katetrizujícího lékaře, prakticky nevyužívá. Je to tedy další bod k dobru na kontě mimořádné profesionality českých a moravských intervenčních kardiologů.

Budoucnost překračuje hranice ČR

Tradice a dosažené výsledky, jak známo, zavazují. Cílem Interní kardiologické kliniky FN Brno je tedy stát se v nejbližší budoucnosti vedoucí kardiologickou jednotkou při budování registrů, což umožňuje především jeho úzká spolupráce s Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (MU). Bohunický areál FN Brno dnes navíc obklopuje staveniště kampusu Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU. Pracovníci kliniky v čele s jejím přednostou prof. Špinarem proto očekávají, že přiblížení teoretických oborů k FN Brno povede k dalšímu rozvoji základního i aplikovaného výzkumu (nejen) na jejich pracovišti. A konečně je tu ještě projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) budovaného ve spolupráci s Mayo Clinic v areálu druhé z brněnských fakultních nemocnic – u sv. Anny. „Naše klinika je do projektu plně zapojena, protože ICRC svým programem daleko přesahuje hranice jedné fakultní nemocnice, Brna, ale i celé České republiky,“ zdůrazňuje prof. Špinar – a zároveň dodává, že cílem jeho kliniky je samozřejmě i nadále především poskytovat dostupnou, kvalitní a moderní péči všem nemocným, kteří ji potřebují.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 21/2007, strana C2

Zdroj: