Suplementace vitaminem D je stále podceňovaná

V přednáškovém bloku Pohyb a chronická interní onemocnění se přednášející shodli na tom, že dospělí Češi a čeští senioři mají nedostatek vitaminu D (zejména koncem zimy), o čemž hovoří spíše náhodná pozorování a ojedinělé studie než systematický výzkum.

O tom, že vitamin D má četné mimokostní účinky, vypovídají klinické studie z poslední doby. Jmenujme především ovlivnění imunitního systému, zvýšení svalové síly, působení proti vzniku některých solidních nádorů. Existuje velmi rozšířený mýtus, že k doplnění vitaminu D stačí dvacetiminutová procházka v krátkých rukávech. Záleží však na intenzitě slunečního svitu – v ranních a pozdně odpoledních hodinách už pro dostatečnou produkci vitaminu D rozhodně nestačí. A senioři postrádají schopnost syntézy vitaminu D v kůži vůbec.

O kostním metabolismu, vitaminu D, pohybu a osteoporóze hovořil s MT prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc. (III. interní klinika 1. LF UK a VFN).

Pane profesore, mohl byste pro čtenáře MT shrnout, o čem jste přednášel účastníkům konference?

Chtěl jsem připomenout pár údajů z fyziologie kosti a doplnit je informacemi, na něž se v praxi často zapomíná nebo jsou nesprávně interpretovány. Na kost musíme pohlížet jako na nedílnou součást organismu, v níž probíhá neustálá remodelace. Bez remodelace bychom měli hypermineralizovanou křehkou a lomivou kost. V současnosti již známe řízení této aktivity na úrovni cytokinů, od nichž se odvíjí aktivace osteoblastů, které předají impulz osteoklastům. Tak je zahájena resorpce kosti a resorbovaná lakuna je činností osteoblastů vyplněna novotvořenou kostí. Tímto způsobem se přestavuje jak kortikální, tak trabekulární typ kosti.

Na čem závisí výsledná kvalita kosti?

Nejdůležitější je si vyrobit v mládí, zhruba do 25 let, dostatek kostní hmoty. Po tomto věku můžeme kost už jen udržovat, více kostní hmoty nezískáme. Proto mám značné obavy o mladou generaci, která má málo pohybu a nedodržuje příliš zdravou životosprávu. Mám na mysli především kouření často ještě školou povinných dětí, dlouhé sezení u počítače místo pohybové aktivity a vysokou konzumaci limonád typu coca‑cola s vysokým obsahem fosforu, který brání resorpci vápníku.

Jak bude kost kvalitní, záleží i na hormonálním stavu. Při nedostatku sexagenů dochází rychle k předčasné demineralizaci a osteoporóze. To vídáme například při mentální anorexii. Při této chorobě můžeme mnohdy léčbou upravit hmotnost, ale nikdy již zcela neobnovíme potřebné množství kostní hmoty. Kvalita kostí je do značné míry dána i geneticky.

Jak si můžeme udržet co nejvyšší množství kostní hmoty do pokročilého věku?

Základem je dostatek vitaminu D, vápníku a rozumného pohybu. Je však nutné vystříhat se rizikových faktorů, z nichž jmenujme na prvním místě kouření a konzumaci alkoholu. Tabákový kouř obsahuje kolem 4 000 chemických látek. Samotný nikotin ovlivňuje činnost osteoblastů, působí negativně na resorpci vápníku, má antiestrogenní účinky a snižuje syntézu kolagenu. Důležitá je i správná strava bohatá na vápník. Půl litru mléka nahradí jednu vápníkovou tabletu (500 mg), tvrdé sýry jsou ještě bohatším zdrojem.

Má česká populace dostatek vitaminu D?

Nikoli. Pediatři dávají dětem vitamin D od narození jako povinnou prevenci křivice. Málo lékařů však dbá na to, aby i senioři měli dostatek vitaminu D. S věkem totiž klesá schopnost syntézy tohoto vitaminu v kůži. Postrádá smysl doporučit pacientovi nad 60 let, aby získal vitamin D opalováním, a v 70 letech je substituce vitaminu D opravdu nutná. Dalším přirozeným zdrojem vitaminu D jsou mořské ryby, což není právě typicky české jídlo starší populace. Ve své praxi podávám starším pacientům i bez osteoporózy vitamin D3 (Vigantol), který je čtyřikrát účinnější než vitamin D2. Dostatek vitaminu D je podmínkou vstřebávání vápníku ze střeva. Nedostatek vápníku vyvolává hypokalcémii, což vede k mírné sekundární hyperparatyreóze a dalšímu vyplavování vápníku z kostí. To je také hlavní příčina senilní osteoporózy. K léčbě tito lidé mnohdy nepotřebují bisfosfonáty, ale stačilo by včas zahájit doplňování vitaminu D a vápníku.

Existuje i riziková populace, to jsou třeba pacienti, kteří se hýbou obtížně v důsledku jiného onemocnění, například roztroušené sklerózy, lidé s nejrůznějšími algickými syndromy. Jak jim pomoci k udržení kostní hmoty i svalové síly?

I u nich je základem dostatek vápníku a vitaminu D. Je známo, že se vitamin D podílí i na udržení svalové síly. Lidé s dostatkem tohoto vitaminu mají až čtyřikrát větší sílu čtyřhlavého svalu než lidé, jimž vitamin D chybí. Vitamin D je dobrým prostředkem i proti fyziologické sarkopenii, která provází stárnutí. Může tak představovat i prevenci pádů seniorů. Když si sedmdesátiletý zlomí krček stehenní kosti, pak je u něj dvacetiprocentní riziko úmrtí na následné komplikace, jako jsou dekubity, urosepse nebo hypostatická pneumonie. Vitamin D má i další prospěšné účinky, jak dokazují nedávno uveřejněné studie – snižuje riziko výskytu některých solidních nádorů, optimalizuje funkci imunitního systému. Vidím‑li pacienta nad padesát let s bolestmi svalů, únavou a poklesem svalové síly, pak je velmi pravděpodobné, že zjistím nedostatek vitaminu D.

Jaký pohyb je pro kosti nejprospěšnější?

Obecně platí, že je účinnější pohyb ve vertikální poloze, tedy chůze, běh, jízda na kole a podobně, při němž jsou kosti více zatíženy. U lidí s nejrůznějšími bolestivými stavy je důležitá jakákoli fyzická aktivita, tedy i pohyb ve vodě, který tolik nezatěžuje klouby, ale posiluje svaly, působí proti sarkopenii, a tak ovlivňuje i stav kostí. Mnoho seniorů se nehýbe téměř vůbec. Mnozí k tomu nemají podmínky, ale většina má k pohybu nechuť pro bolesti při degenerativních chorobách, zhoršenou mobilitu, závratě. I krátkodobá inaktivita však demineralizuje kosti. Udělali jsme experiment se studenty medicíny, tedy s mladými lidmi, u nichž došlo už po třítýdenní naprosté inaktivitě (nesměli vstát z lůžka) ke zvýšenému vyplavování vápníku do moče. Stav se však okamžitě upravil po první fyzické aktivitě.

Zdroj: Medical Tribune