SÚKL hodnotil své působení v roce 2009

Finanční nárůst je podle něj způsoben zejména tím, že se k českým pacientům dostaly moderní drahé léky. "Český trh s léčivými přípravky je poměrně stabilní, je zde řada konkurujících si firem, které navzájem hlídají cenu léčivých přípravků. Proto nelze očekávat, že by budoucí kroky v oblasti tvorby cen a úhrad léků vedly k jejich zdražování, naopak. Lze očekávat, že pacienti i zdravotní pojišťovny budou za léky platit méně," upozorňuje PharmDr. Beneš.

Čísla vztahující se k roku 2009 prokazují, že u léků, jež jsou regulované pouze výší obchodní přirážky, tzn. nejsou regulovány maximální cenou výrobce, došlo k průměrnému nárůstu cen o pouhé jedno procento. "Z toho vyplývá, že u mnohých léků z této skupiny cena poklesla, pouze jedno procento léčivých přípravků z této skupiny mělo více než pětiprocentní nárůst ceny. V tomto směru nejlépe působí regulace trhem. Na druhou stranu existují léky, které díky své jedinečnosti nemají dostatečnou konkurenci, u nich se pak uplatňuje také regulace ceny, za niž může výrobce uvádět léčivý přípravek na trh," dodává.

Chystaná opatření

Nejvýznamnější část předepisovaných léků tvoří přípravky s cenou do 150 korun. Dá se předpokládat, že i kdyby u některých z nich došlo k uvažovanému vyřazení z úhrad, konkurenční tlak by výrobcům nedovolil přílišné zvýšení ceny na neregulovaném trhu. Pokud zákonodárci hodlají zasáhnout do současných regulačních mechanismů a chystají nahrazení poplatku za položku na receptu poplatkem za recept, projeví se to výpadkem části finančních prostředků určených na zajištění zdravotní péče. Onen výpadek musí být nahrazen jiným opatřením, jež obnoví finanční stabilitu systému. Tím může být např. zmiňované vyřazení části levných léků z úhrad ze zdravotního pojištění.

"Obávám se, že toto opatření nebude dostatečné, a že bude nutné dále zefektivňovat systém nastavení úhrady léčivých přípravků. Přispěla by k tomu jistě možnost rychlejšího uvedení na trh generického přípravku, zvláště pokud by byla možnost generické preskripce. Pokud je již stanovena úhrada u referenčního přípravku, většinou originálního léku, nevidím důvod, proč by cena u nově vstupujícího generického léku se stejnou účinnou látkou musela být stanovována v procesu zdlouhavého správního řízení. Systém notifikace těchto léků je cestou, která může uvolnit významné finanční zdroje," říká PharmDr. Beneš.

Další chystanou novinkou by měla být plná úhrada jednoho léku v každé referenční skupině (skupina léků navzájem terapeuticky zaměnitelných), což by mělo přispět k větší dostupnosti léků pro nemocné. Podle M. Beneše nesmíme zapomenout, že od vzniku zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který v příloze 2 stanovuje jednotlivé skupiny léčivých látek, došlo ke změně počtu těchto tzv. referenčních skupin, a tak pravidlo, že v každé skupině existuje alespoň jeden plně hrazený léčivý přípravek, v praxi nemusí platit. Nicméně platí, že v součtu všech navrhovaných opatření by měla být celková bilance pozitivní jak pro systém zdravotního pojištění, tak pro pacienta.

"S tím souvisí také otázka, zda jsou léky ve všech případech indikovány účelně nebo spíše 'na přání pacienta'. Na druhou stranu i levný lék může být v léčbě daného pacienta velmi efektivní, a nelze tudíž zjednodušeně říci, že levné léky nemají na průběh léčby podstatný význam, a proto si je pacient může platit ze svého.

Z naší analýzy vyplývá, že léků s cenou do 60 korun, hrazených z veřejného zdravotního pojištění a dostupných na našem trhu, jinými slovy aktivně obchodovaných, je přes 400, přičemž jsou zastoupeny různé lékové skupiny. Pokud bychom zvažovali všechny léky, které splňují tyto podmínky vyjma podmínky aktivního obchodování, jedná se přibližně o dvojnásobný počet přípravků," upřesňuje ředitel SÚKL. Rozdíl není příliš zarážející, vezmeme-li v úvahu, že český trh nabízí přes 52 000 registrovaných kódů SÚKL (jedna z největších nabídek variant léčivých přípravků v Evropě srovnatelná s trhem Velké Británie a Německa), ale jen se 7 500 z nich se reálně obchoduje.

Nahlas o fenoménu paralelního obchodu

"Za povšimnutí stojí rozdíl v počtu léků vydávaných na předpis, které uvádějí výroční zprávy zdravotních pojišťoven a vykazují distributoři léčivých přípravků. Je zjevné, že zatímco roste počet distribuovaných léků, objem hrazených a vydaných přípravků se příliš nemění. Lze se oprávněně domnívat, že část z 22% rozdílu v objemu těchto léků ve finančním vyjádření představuje tzv. paralelní obchod. Nárůst těchto aktivit nepřímo dokládají také vzrůstající počty subjektů s oprávněním k distribuci.

V porovnání se stavem v roce 2008 o toto povolení nově požádalo téměř 100 subjektů, což představuje skokový nárůst a je v rozporu se skutečností, že spotřeba léků v ČR v posledních letech je poměrně setrvalá, z pohledu úhrad ze zdravotního pojištění dochází dokonce v letošním roce k poklesu, počet lékáren se příliš nemění a stejně tak významně neroste počet zdravotnických zařízení,"míní PharmDr. Beneš a dodává:

"Zdá se, že mezi subjekty, které v poslední době rozšířily počty dosavadních distributorů, jsou velmi často zavedené lékárny, jež požádaly o povolení k distribuci. Tradiční velkodistributoři pak dodávají léky do takové lékárny v domnění, že jsou určeny pro českého pacienta, namísto toho však lék putuje ke třetímu a někdy i čtvrtému distributorovi, který ho prodá do zahraničí. Pokud by byl takový obchod realizován 'pouze' se zákonem povolenou marží, musely by se všechny subjekty v tomto řetězci podělit o stejnou sumu, o niž se normálně dělí jeden distributor s jednou lékárnou. Z toho vyplývá, že kouzlo paralelního obchodu tkví právě ve větším zisku, než je dosahován na českém trhu. Všechny léky na českém trhu mají cenovou regulaci v oblasti obchodní přirážky, a pokud je lék přeprodáván, nemělo by být dosahováno většího zisku, než vyplývá z cenové regulace."

Ukazuje se, že české ceny léků jsou natolik atraktivní, že představují lákavou obchodní příležitost a že je nutné přemýšlet nad opatřeními, která by paralelnímu obchodu, a tím i mizení léků určených pro české pacienty, zabránila. Přitom hrozba nedostupnosti nějakého přípravku pro český trh není podle PharmDr. Beneše pouze teoretickou možností, ale je opravdu reálná.

Před SÚKL tak stojí nelehký úkol vymyslet takový systém úhrad, aby byl co nejvýhodnější pro české pacienty a současně zabránil nezákonnému paralelnímu obchodu, který je realizován s nepřiměřenými zisky. Jednou z cest je efektivnější cenová kontrola. Je však nepochybné, že na tomto poli SÚKL soupeří s těžkým protivníkem, protože ve hře jsou léky v objemu několika miliard a motivace distributorů k realizaci jejich obchodů je enormní. Navíc na jejich straně stojí princip volného pohybu zboží po celé EU, na němž je tento obchod postaven. Jedním ze zvažovaných preventivních nástrojů může být nastavení systému refundací.

"Pokud již Česká republika dosáhla pro české pacienty u výrobců dohody o nízké ceně jejich léku, ti naopak od nás očekávají opatření, která zabrání tomu, aby tyto nízké ceny 'kazily' ceny na ostatních trzích. Tato očekávání bychom měli brát v úvahu v systému stanovení cen a úhrad," uzavírá ředitel SÚKL.

Zdroj: Medical Tribune