SÚKL: Další miliony bez výběrového řízení do IT. SÚKL dá 50 milionů IT firmě bez soutěže
Vláda minulý týden odsouhlasila, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv dal padesátimilionovou zakázku na IT služby firmě TRONEVIA a. s. v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), tedy bez řádného výběrového řízení. Ministr zdravotnictví oficiálně přiznal, že lékový ústav je na této společnosti závislý kvůli nevyjasněným autorským právům. Nová zakázka se má týkat mimo jiné zajištění servisní podpory a rozvoje centrálního úložiště, registru pro léčivé přípravky s omezením, hlášení závad v jakosti léků a systému pro hlášení návykových látek. Pro společnost Tronevia se však nejedná o první zakázku od SÚKL, v minulosti už získala od lékového ústavu zakázky za více než 108 milionů korun. Na kontroverzní otázky spolupráce SÚKL s touto firmou upozornila redakce Medical Tribune už před dvěma lety, nyní zjistila další podrobnosti (více na straně A6). Předseda parlamentního podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví Ing. Ludvík Hovorka doporučoval vládě, aby padesátimilionovou zakázku bez výběrového řízení neschválila: „Doporučuji tento bod odložit, vyžádat si historii celé zakázky od roku 2007, posouzení funkčnosti řešení za dosud proinvestované prostředky a posouzení zodpovědnosti za nefunkční systém,“ uvedl lidovecký poslanec. Vláda přesto požadavek SÚKL minulé pondělí schválila. Zajímavé je, že ve stejnou dobu lékový ústav na svých stránkách upozornil, že dochází k výpadkům centrálního úložiště (CÚ) a registru pro léčivé přípravky s omezením (RLPO). Tedy právě těch oblastí, které spravuje společnost Tronevia. Důvodem jsou podle úřadu technické potíže, které vznikly v souvislosti s ukončením poskytování technické podpory ze strany externího dodavatele. Kvůli těmto výpadkům začaly být systémy nedostupné pro lékaře i pro lékárníky. „Není možné předepisování ani výdej léčivých přípravků prostřednictvím elektronických receptů. Elektronický recept musí být nahrazen papírovým,“ uvedl SÚKL ve svém oznámení. Úřad zároveň potvrdil, že firma Tronevia začala SÚKL od stávajících systémů odpojovat záměrně: „Poskytování technické podpory ze strany externího dodavatele bylo ukončeno k 29. říjnu. Další součinnost dodavatel odmítl našemu úřadu poskytnout.“
Státní ústav pro kontrolu léčiv přenechá další zakázku v hodnotě 50 milionů bez soutěže firmě Tronevia. Sám lékový ústav přitom přiznává, že se stal na této firmě závislým. Společnost Tronevia už získala od lékového ústavu více než 108 milionů korun. Rozhodnutí SÚKL schválila minulý týden vláda.
Další státní instituce ve zdravotnictví řeší závislost na IT firmě. Všeobecná zdravotní pojišťovna minulý měsíc oznámila, že se snaží vyvázat z příliš úzké spolupráce s firmou Hewlett Packard.
Nyní přiznává závislost na softwarové společnosti také Státní ústav pro kontrolu léčiv. „V roce 2015 se projevila negativa současné praxe, kdy SÚKL nebyl schopen identifikovat vznikající problémy a při jejich řešení se stal závislým na společnosti TRONEVIA a. s.,“ přiznává ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček v dokumentu adresovaném vládě. Hlavním problémem jsou podle ministra nevyjasněná autorská práva k licencím na používání softwaru SÚKL.
Ministr zdravotnictví v tomto dokumentu žádá vládu o schválení toho, aby SÚKL mohl dát zakázku v hodnotě zhruba 50 milionů korun firmě TRONEVIA a. s. v rámci tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), kdy se do soutěže nehlásí žádná jiná firma. Pokud vláda tento záměr schválí, bude to pro firmu Tronevia dosud největší zakázka, kterou od tohoto úřadu získala. Státní ústav pro kontrolu léčiv poslal firmě Tronevia za poslední čtyři roky již více než 108 milionů korun, v příštích dvou letech chce poslat dalších 50 milionů.
Dvojitá závislost
Redakce MT zjistila, že vztah mezi lékovým ústavem a společností Tronevia je závislý oboustranně. „Firma Tronevia má 95 procent příjmů ze SÚKL, jinak nevykazuje skoro žádnou další činnost. Ostatní zakázky by firmu neuživily,“ uvedl MT zdroj blízký SÚKL, který nechtěl být jmenován. Jednatel firmy Miloš Klápště na dotazy Medical Tribune nereagoval.
Historie firmy Tronevia je přitom zajímavá. Současný jednatel firmy Miloš Klápště působil řadu let jako zaměstnanec SÚKL na pozici odborníka na IT systémy. Poté, co ze SÚKL odešel, založil si v roce 2011 firmu TRONEVIA a. s.
Společnost existovala na trhu pouze půl roku, když dostala od SÚKL zakázku za téměř 16 milionů korun. Firma Tronevia ale fungovala pouze jako překupník služeb od jiných velkých IT firem, konkrétně pomocí subdodavatele VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a. s.
Odborník na IT: Výmluvy na licence jsou kouřová clona
Redakce MT se snažila zjistit, jak je vůbec možné, že se státní instituce stane závislou na IT firmě. Jsou i soukromé firmy závislé na IT firmách, jako jsou státní instituce?
„Vytvořit takovouto závislost na jedné instituci teoreticky jde a skutečně se pak z toho velmi špatně dostává,“ odpovídá ekonom a informatik PhDr. Ing. Jiří Skuhrovec, který dlouhodobě monitoruje otevřenost veřejných zakázek a spolupracuje s vládními institucemi, například NERV. „Soukromé firmy se však zpravidla chovají jinak. Buď se snaží vendor lock‑in (tedy závislost) rozkládat – pět závislostí na různých firmách je lepší než jedna velká, nebo monopolního dodavatele raději koupit, než aby je vydíral,“ poznamenává informatik a dodává: „Moderní přístupy k softwarovému inženýrství do značné míry umožňují riziko lock‑inu minimalizovat. Software se staví z více nezávislých bloků s různými dodavateli. To je ale hudba budoucnosti pro většinu úřadů a firem se softwarem deset i dvacet let starým.
Výmluvy na licence, hardware atd. jsou většinou kouřová clona. Hlavní problém většiny institucí je, že nemají personál, který skutečně rozumí tomu, jak jejich software funguje. Tu znalost mají jen zaměstnanci dodavatele. A tak dodavatele není možné vyměnit. To je problém na České správě sociálního zabezpečení, Ministerstvu financí, zkrátka všude napříč státní správou. Domnívám se, že podobně to bude i na VZP či SÚKL. Otevřeně to bohužel nikdo nepřizná,“ uzavírá PhDr. Skuhrovec.
Lékový ústav: jsme na Tronevii závislí
Na dotazy MT odpovídá tiskové oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
| SÚKL letos v březnu zveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek informaci o výběrovém řízení na zakázku Poskytování služeb servisní podpory a rozvoje vybraného SW za více než 50 milionů Kč. Nikdo se do této zakázky nepřihlásil. Zveřejnil SÚKL informace o této zakázce ještě na nějakých jiných zdrojích? Pokud ano, kde a v jakém znění? Myslí si vedení SÚKL, že tato forma zveřejnění byla dostatečná?
SÚKL jako veřejný zadavatel zveřejnil v březnu 2015 v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), informaci o plánovaném zadávacím řízení s názvem „Poskytování služeb servisní podpory a rozvoje vybraného SW“ ve Věstníku veřejných zakázek („Oznámení předběžných informací“). Zahájení zadávacího řízení oznámil SÚKL v květnu 2015 ve Věstníku veřejných zakázek, dále v evropském věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele. Zveřejnění nadlimitní veřejné zakázky proběhlo v souladu se ZVZ, a proto zcela dostatečným způsobem.
| Za jakou konkrétní činnost má firma Tronevia získat zakázku za 50 milionů v následujících dvou letech? Jde pouze o údržbu a rozvoj stávajících systémů, nebo o vytvoření zcela nových systémů?
Předmětem jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) je poskytování služeb – zajištění servisní podpory a rozvoje vybraných softwarových aplikací aplikačního systému LEK13, DIS13, e‑receptu, Registru pro léčivé přípravky s omezením, Externí identity, Hlášení závad v jakosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, Systému pro nahlížení do dokumentace správních řízení o cenách a úhradách léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, aplikačního systému pro zpracování Hlášení o stavu a pohybu zásob návykových látek, Integrace na www SÚKL, Synchronizace číselníků, Ostatní ESB služby, Integrační infrastruktura realizovaná a provozovaná na základě generického SW.
| Otázkou jsme měli na mysli, zda jde o údržbu a rozvoj stávajících funkcí, nebo o vytvoření funkcí nových. Zřejmě je tomu tedy opravdu tak, že jde pouze o údržbu a rozvoj stávajících funkcí. Pochopila jsem to správně?
Z vašeho dotazu vyplývá, že došlo k nepochopení rozdílu mezi SW aplikací a její funkcí. Předmětem veřejné zakázky je ale údržba a rozvoj celého souboru SW aplikací, které využívají jednotnou integrační platformu, se kterou jsou neoddělitelně svázané. Princip je možné demonstrovat na SW aplikaci „Hlášení závad v jakosti léčivých přípravků“, kde tato SW aplikace zajišťuje funkce spojené s celým životním cyklem závad v jakosti (nahlášení, zpracování, atd.). Z toho vyplývá, že v odpovědi na otázku č. 2 se jedná o zajištění údržby a rozvoje SW aplikací, nikoli jejich jednotlivých funkcí. Tyto funkce je možné v rámci rozvoje samozřejmě modifikovat, např. z důvodu změny legislativy. Jak jsme již uvedli v odpovědi na otázku č. 3, pokud se jedná o rozvoj SW aplikací, zadávací dokumentace umožňovala minimálně dvě různá řešení. Buď vlastní naprogramování nových SW aplikací, nebo řešení ve spolupráci s dosavadním dodavatelem.
Zdroj: