Subkutánní trastuzumab oceňují pacientky i personál

„Pacientky se nás ptají, kdy už budeme mít subkutánní formu trastuzumabu i pro ně,“ říká MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., primářka Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu.

Se subkutánní formou trastuzumabu pracujete již rok a půl. Mohla byste shrnout své dosavadní zkušenosti?

Asi bych to rozdělila na pohled pacientek a pohled personálu. Pohled pacientek je jednoznačně příznivý, všechny to velmi oceňují. V současnosti se v našem stacionáři potkávají nemocné, které dostávají intravenózní trastuzumab, s těmi, které jsou léčeny subkutánní formou. Musím říci, že ty druhé těm prvním až závidějí. Pochopitelně se ptají, kdy už budeme mít injekce i pro ně a proč vlastně nepatří do vybrané skupiny, která to má z jejich pohledu snazší a pohodlnější. Je pro nás těžké jim vysvětlovat, že s tímto lékem pracujeme zatím jen v rámci studie SafeHER. Je to o to smutnější, že mezi nimi jsou i dlouhodobě léčené ženy, jedna z našich nemocných je na terapii trastuzumabem sedm let. Jen obtížně si dokážeme představit, jaké to je, každé tři týdny podstupovat aplikaci do žíly. Každý by asi raději volil jednoduchou, nezatěžující injekci pod kůži na stehně. Je pro ně důležité i to, že tráví méně času v nemocnici. I naším cílem je chránit jim každou chvíli, kdy mohou žít svůj co možná normální život.

Dokážete si představit, že alespoň některé aplikace by zvládla pacientka sama doma?

Dokážu, přestože formálně takový postup ještě není schválený. Příslušné aplikátory jsou natolik bezpečné a jednoduché na obsluhu, že si podle mého názoru může pacientka lék podat sama. Ostatně část z nich si takto dávku aplikuje již nyní, i když pod naším odborným dohledem. Nemají s tím sebemenší problém. Opět by jim to přineslo další kousek svobody. Jsou pacientky, které by rády odjely třeba na dva měsíce za synem nebo za dcerou někam do zahraničí a nemohou jen proto, že musejí přijít na aplikaci trastuzumabu.

A jak na tuto inovaci reaguje personál?

Také velmi pozitivně. Intravenózní aplikace trastuzumabu vyžaduje přibližně půl hodiny času. V Masarykově onkologickém ústavu máme sto čtyřicet podání tohoto léku za měsíc, to obnáší sedmdesát aplikačních hodin. Subkutánní forma šetří nejen nároky na aplikační místa, ale i na přípravnu cytostatik, kde se infuze s trastuzumabem připravuje. Takto uvolněná kapacita může být k dispozici pro jiné nemocné. Další velkou předností je bezpečnost.

U subkutánní formy je dávka fixní, stejná pro všechny pacientky. Dávku pro intravenózní podání je nutné vypočítávat individuálně podle velikosti tělesného povrchu pacientky. Jednotnou dávkou se snižuje riziko medikační chyby, kdy se třeba podá saturační dávka a u další aplikace se zapomene snížit. Jinou praktickou komplikací je, že při intravenózní aplikaci nám zůstávají nespotřebované zbytky trastuzumabu, které pak pojišťovna nechce proplatit. Díky subkutánní formě by tato obtíž odpadla. A co je možná nejdůležitější, odpadly by veškeré komplikace spojené s cévními vstupy. Části pacientek kvůli této léčbě opakovaně zavádíme periferní kanylu. Mnohé z nich ale po prodělané chemoterapii mají insuficientní periferní žilní systém a u těch musíme přikročit buď k zavedení centrálního žilního katetru, anebo častěji portu. To je samozřejmě v jejich běžném životě omezuje a ohrožuje je vznikem infekce.

Zdroj: Medical Tribune