Studie MONICA v České republice - 25 let
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou hlavní příčinou úmrtí, hospitalizace a invalidity osob středního a vyššího věku v Evropě. Pokles úmrtnosti na KVO je pozorován v zemích západní Evropy od 70. let 20. století. S určitým zpožděním začala klesat i v zemích střední Evropy, zatím však jen v některých (v České republice od roku 1985, v Polsku a ve Slovinsku od roku 1990). Otázkou, nakolik je pokles úmrtnosti na choroby srdce a cév, který je u nás pozorován od roku 1985, způsoben snížením incidence kardiovaskulárních onemocnění díky ovlivnění základních rizikových faktorů, či naopak nakolik je dán snížením jejich letality v závislosti na lepší úrovni léčebné péče (včasnosti, účinnosti a sekundární prevenci), se odborníci zabývají již od druhé poloviny minulého století. Po více než dvaceti letech sledování vývoje hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů se však zdá, že za poklesem KV mortality stojí hlavně jejich pozitivní ovlivnění.
Na XII. kongresu o ateroskleróze, který se konal 11. až 13. prosince v Hotelu Harmony ve Špindlerově Mlýně, se problematice vývoje kardiovaskulárních rizikových faktorů v České republice věnovala doc. MUDr. Renata Cífková, CSc., z Pracoviště preventivní kardiologie pražského IKEM, jež představila výsledky posledního průřezového šetření probíjícího v rámci studie post-MONIKA.
Studie MONICA (WHO Multinational Monitoring of Trends and Determinants in Cardiovascular Disease Project), kterou v roce 1983 iniciovala Světová zdravotnická organizace, byla rozsáhlá mezinárodní studie, v jejímž rámci byly získány údaje od více než 100 000 osob ve věku mezi 35 až 64 lety z 38 populací v 21 zemích, mimo jiné i z tehdejšího Československa. Během studie plánované na deset let byla na našem území provedena tři nezávislá průřezová šetření (v letech 1985, 1988 a 1992) u jednoprocentního náhodně vybraného vzorku populace v šesti okresech České republiky – Benešově, Chebu, Chrudimi, Jindřichově Hradci, Pardubicích a Praze-východ. Od vyšetřovaných se tehdy získávaly údaje o rodinné a osobní anamnéze zaměřené na přítomnost kardiovaskulárních rizikových faktorů, socioekonomickém stavu a současné farmakoterapii. Dále jim byl měřen krevní tlak a antropometrické údaje (výška, hmotnost, obvod břicha a boků) a vyšetřena koncentrace celkového a HDL cholesterolu.
V ČR studie MONICA pokračovala dalších 15 let
Zatímco ve většině zemí byla studie v polovině devadesátých let ukončena, v České republice se jejího pokračování, které je označované jako studie Czech post-MONICA, ujala právě doc. Cífková se svými kolegy z Pracoviště preventivní kardiologie pražského IKEM. Vzorek populace ve vybraných okresech ČR byl následně zkoumán v letech 1997 až 1998 a 2000 až 2001 a 2007 až 2008, kdy byla provedena další průřezová šetření. Počet okresů v nich byl ovšem rozšířen o další tři – Litoměřice, Kroměříž a Plzeň-město. Jejich zařazením do studie se původní provedené populační šetření stalo reprezentativnějším. Devět vybraných okresů totiž zaujímá 11,2 % celkové rozlohy ČR a žije v nich 9,9 % populace České republiky. Z toho důvodu lze získané údaje interpretovat jako výsledky národní studie. Původní design studie MONICA byl navíc obohacen o baterii vyšetření informujících o prevalenci metabolického syndromu – stanovení lačné glykémie, triglyceridémie a C reaktivního proteinu vysoce senzitivní metodou (hs-CRP).
Poslední průřezové šetření navazující na původní studii MONICA probíhalo díky podpoře Interní grantové agentury MZ ČR a farmaceutických firem Krka ČR, s. r. o., a Servier s. r. o. v loňském a letošním roce. Výsledky tohoto šetření představila doc. Renata Cífková před několika dny právě na XII. kongresu o ateroskleróze ve Špindlerově Mlýně. Připomněla, že šetření opět probíhalo v šesti okresech, stejných jako ve studii MONICA, u jednoprocentního náhodně vybraného vzorku obecné populace ČR. Díky tomuto celému projektu si mohou odborníci udělat představu o tom, jak se vyvíjely základní kardiovaskulární rizikové faktory během posledních 22 až 23 let, během nichž podstoupilo vyšetření celkem 6 818 mužů a 7 154 žen ve věku 25 až 64 let. Kromě IKEM se na posledním průřezovém šetření také podílí II. interní klinika 1. LF UK a VFN a II. intení klinika LF Plzeň.
Rizikové kardiovaskulární faktory se daří ovlivňovat
Porovnáním výsledků všech šesti šetření lze dojít k závěru, že od roku 1985 do roku 2008 došlo v české populaci k signifikantnímu vzestupu BMI u mužů (z 27,0 ± 4,0 na 28,5 ± 4,6 kg/m2, p < 0,001), u žen byly změny BMI na hranici významnosti. V mužské populaci dále klesl počet kuřáků (z 49,2 % na 34,0 %, p < 0,001), zatímco u žen se prevalence kuřáctví nezměnila. Od roku 1985 klesá průměrný systolický i diastolický krevní tlak u obou pohlaví, ale prevalence hypertenze klesá pouze u žen (z 42,5 % na 37,2 %, p < 0,001). Přibylo osob, které vědí o hypertenzi (u mužů z 41,4 % na 68,4 %, p < 0,001; u žen z 58,9 % na 71,4 %, p < 0,001). Zvýšil se rovněž počet medikamentózně léčených hypertoniků (u mužů z 21,1 % na 58,2 %, p < 0,001; u žen z 38,9 % na 58,9 %, p < 0,001). Kontrola hypertenze se zlepšila u obou pohlaví (muži: z 2,8 % na 24,4 %, p < 0,001; ženy: z 5,2 % na 24,9 %, p < 0,001). Ve sledovaném období byl patrný signifikantní sestupný trend pro koncentraci celkového cholesterolu u obou pohlaví (muži: z 6,21 ± 1,29 na 5,29 ± 1,10 mmol/l, p < 0,001; ženy: z 6,18 ± 1,26 na 5,30 ± 1,07 mmol/l, p < 0,001).
„Lze tedy říci, že u reprezentativního vzorku české populace byl v letech 1985 až 2007 a 2008 zaznamenán příznivý vývoj většiny základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, který se velmi pravděpodobně podílí na poklesu kardiovaskulární mortality,“ uzavřela prezentaci výsledků posledního šetření studie post-MONICA doc. Renata Cífková.
Zdroj: