Studie: Antipsychotika u agresivity selhávají

„Už zhruba 60 let lékaři v případě agrese u nepsychotických pacientů nasazují antipsychotika, ale zdá se, že placebo je účinnější,“ uvedl Peter Tyrer, profesor psychiatrie z londýnské Imperial College, jenž vedl studii zabývající se problematikou aplikace těchto farmak u agresivních pacientů. Podle něj by v mnoha případech neměly být agresivním pacientům se sníženou inteligencí tyto léky podávány, protože neexistují indicie o jejich efektivním působení.

Kolem 1,5 % populace vykazuje IQ pod hodnotou 70 a tito jedinci jsou podle Tyrera vzhledem ke své nižší inteligenci vedeni jako zdravotně postižené osoby. Mívají problémy v interpersonální komunikaci, které často řeší agresí.

Uvedenou studii považuje za velmi důležitou a v oblasti mentálního zdraví přínosnou vzhledem k dosud sporým důkazům o účinnosti antipsychotik v uvedené terapii dvojice amerických výzkumníků, Johna Matsona a Jonathana Wilkinse z oddělení psychologie na Louisiana State University. Ve svém komentáři k ní sice zpochybnili metody měření stupně agrese využité k hodnocení efektivity terapie, nicméně závěry studie podle nich velkou měrou přispívají k diskusi, jak dále postupovat u této vysoce zranitelné skupiny pacientů.

Oba léky jsou dostupné i v ČR

Profesor Tyrer a jeho kolegové ve své studii hodnotili účinnost haloperidolu (v ČR distribuován pod názvem Haloperidol) a risperidonu (v ČR distribuován pod názvy Medorisper, Rileptid, Risepro, Rispen, Rispera, Risperdal, Risperidon, Rispolux, Risset, Rorendo Oro Tab, Winperid) ve srovnání s placebem u 86 nepsychotických pacientů z 10 lokalit v Británii a v Austrálii.

Investigátoři ukončili svá hodnocení s poznatkem, že placebo redukovalo agresi pacientů v průměru o téměř 80 % - ve srovnání s redukcí o 50 % až 65 %, které bylo dosaženo při aplikaci uvedených medikamentů. „Byla to první studie s touto problematikou, jež nebyla financována farmaceutickou společností,“ poznamenal prof. Tyrer. Předchozí studie na téma farmakologické kontroly záchvatů agresivity dopadly se smíšenými výsledky, některé svědčily jen o malém benefitu terapie, jiné hovořily o silném trankvilizačním ovlivnění.

Až polovina preskripcí je pro off label terapie

Jedním z důvodů, proč placebo v nové studii tak dobře působilo, byl jeho psychologický efekt vyplývající z pozornosti lékaře, zatímco po aplikaci léku jsou pacienti lékařem často spíše ignorováni, míní P. Tyrer.

Antipsychotika se využívají nejen k terapii schizofrenie, ale předepisují se i jako trankvilizéry u dětí s poruchami pozornosti, depresivních studentů a u starších lidí s Alzheimerovou chorobou. Investigátoři míní, že závěry studie téměř jistě platí i pro další podobné medikace, například pro olanzapin nebo quetiapin. Antipsychotika představují více než 10 miliard dolarů ročních tržeb, přičemž se odhaduje, že nejméně polovina předepsaných léků je využita při off label terapii.

Zrevidují se terapeutická doporučení?

Autoři studie očekávají, že jejich poznatky posílí tlak na revizi britských terapeutických standardů pro agresivní či iritované pacienty a podnítí zahájení rozsáhlejší studie sledující terapii agresivního chování u pacientů se širším spektrem diagnóz. Někteří psychiatři soudí, že antipsychotika jsou v současné době nadužívána a jejich medikace se zbytečně rozšiřuje. Jiní experti naopak se závěry studie nesouhlasí s tím, že tato nová práce nekoresponduje s předchozím výzkumem ani s jejich vlastními klinickými zkušenostmi.

„Zatím není jasné, do jaké míry zjištění britských kolegů povedou ke změnám v preskripčních přístupech lékařů, ale již nyní zní jejich poselství tak, že by lékaři měli pečlivěji zvažovat aplikaci antipsychotik, volit raději nižší dávky a pozorněji monitorovat výskyt nežádoucích účinků. Někdy ani použití antipsychotik není nutné, protože řada pacientů dobře reaguje na behaviorální terapii,“ podotkl John Matson.

K nežádoucím účinkům haloperidolu a risperidonu patří sucho v ústech, závratě, konstipace nebo také přírůstek hmotnosti a tremor. „Tyto problémy pravděpodobně nejsou dostatečně kompenzovány psychologickými benefity, které tyto léky také mívají,“ poznamenal prof. Tyrer. Brání se však tomu, aby jeho výsledky byly v současné době interpretovány tak, že antipsychotika nemají místo v terapii některých případů behaviorálních poruch. „Avšak rutinní preskripce těchto léků již nemůže být považována za uspokojivou formu péče při agresi,“ uzavřel Peter Tyrer.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2008, strana A16

Zdroj: