Strategie EU pro zdraví

Změna přístupu k problematice zdraví a zdravotnictví vychází z Reformní smlouvy, jejíž schvalování v členských zemích právě probíhá. Reformní smlouva obsahuje mimo jiné i deklaraci posílení politického významu zdraví. Navrhuje nový cíl politiky EU, a to „podporu dobrého zdravotního stavu občanů“, a vyzývá k větší spolupráci členských států nejen v oblasti zdraví, ale i zdravotních služeb.

Stejně jako dnes i po schválení Reformní smlouvy EU bude platit, že hlavní odpovědnost za zdraví, zdravotní politiku a poskytování zdravotní péče a služeb nesou jednotlivé členské státy a jejich vlády. Do pravomoci Evropské unie spadají:

* problémy přeshraničního rozsahu nebo mezinárodního dopadu jako pandemie či bioterorismus,

* vážné hrozby pro zdraví,

* problematika volného pohybu osob (pacientů i zdravotníků, mobilita…),

* problematika volného pohybu zboží (léků, zdravotnických prostředků...),

* problematika volného pohybu služeb (poskytování služeb na území jiného státu, čerpání zdravotních služeb v zahraničí, otázky úhrady…),

* další oblasti, ve kterých jednotlivé státy nemohou účinně jednat samy a je žádoucí jejich spolupráce.

Tak, jak se svět globalizuje a Evropská unie rozšiřuje a propojuje, stále více se ukazuje, že vzájemná spolupráce v oblasti zdraví a zdravotnictví je nezbytná a přináší další výhody.

Velkou výzvou v rámci EU je nejen stárnutí populace a rozvoj nových technologií, ale také rostoucí mobilita občanů uvnitř společenství. Spolu s prohlubující se specializací a superspecializací jednotlivých center a pracovišť se tak na péči o jednoho nemocného podílí mnoho odborníků na různých místech Evropy. Z tohoto pohledu dramaticky nabývá na významu otázka výměny a sdílení zdravotních informací. Velkou podporu tomuto procesu dávají nové komunikační a informační technologie. Práce s informacemi se stává prioritou zdravotnictví.

Poprvé v historii EU

Evropská unie se rozhodla začlenit otázky zdraví do všech svých politik. Zdraví obyvatel chápe jako základní prioritu, a proto také bude ve všech svých politikách posuzovat vliv navrhovaných opatření na zdraví osob. Klíčovou úlohu hraje zvýšení informovanosti občanů. Lidé musejí dostat ve srozumitelné formě a ve svém jazyce informace o péči o zdraví, o nemoci i o možnostech terapie. V měnícím se světě se mění role pacienta z pasivního objektu na aktivního spolupracovníka lékařů při péči o zdraví stejně jako při léčbě. Společným cílem zůstává zachování zdraví každého z nás.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2008, strana B6

Zdroj: