Sto let čtyř krevních skupin

Ve stejné době doktor Václav Erpek na gynekologickém oddělení pražské lékařské fakulty dává čtyřem ženám první transfuze beránčí krve u nás. Všechny pacientky po ní měly vážné zdravotní potíže, jedna dokonce zemřela. Tento kontrast přesně vystihuje skepse i naděje, především ale doslova krvavou nejistotu tehdejší medicíny. Sázka do loterie
S převody „čerstvé“ krve potřebným pacientům koketovali lékaři odedávna. Odvážili se však k tomu až poté, co William Harvey objevem krevního oběhu sejmul srdce a krev z piedestalu božské nedotknutelnosti. Pravděpodobně první doložený převod krve mezi zvířaty provedl roku 1665 Angličan Richard Lower. Kromě zlepšení zdravotního stavu pacienta si ovšem doktoři představovali, že s krví přejdou i vlastnosti dárce – například po psí krvi ovce začnou kousat, v opačném případě pak psovi narostou rohy… Jeden lékař pak zcela vážně navrhoval výměny krve k usmíření rozhádaných manželů! První transfuzi člověku provedl v červnu 1667 pařížský profesor Jean Denis: Šestnáctiletému chlapci dlouho sužovanému horečkou a vyčerpanému dvacetinásobným pouštěním žilou převedl stříbrnou trubičkou do ramenní žíly asi dvě deci krve z krční tepny beránka. Dopadlo prý to dobře. Stejně tak i druhý převod u najatého zdravého člověka. Zato třetí příjemce, choromyslný pacient, zklamal. Přes značné zdravotní potíže však dostával telecí krev dál – až po třetí dávce zemřel. Denisův čin vyvolal obrovský, leč protichůdný ohlas; konzervativní monarcha Ludvík XIV. byl pro, lékařská fakulta, která by měla šířit pokrok, zase proti. Kvůli celkově spíš špatným výsledkům však byly kolem roku 1680 transfuze všeobecně zakázány.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 36/2006, strana 28

Zdroj: