Štíhlejší IDRR na startu vývoje

Projekt Informačního a datového resortního rozhraní (IDRR) je o krok blíž realizaci. Řešitelem projektu je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), věcným správcem IDRR bude ministerstvo zdravotnictví. V soutěži na vybudování softwarového řešení IDRR by měli být během několika dní ÚZIS vyhlášeni čtyři vítězové, kteří si rozdělí práci na jednotlivých částech IDRR. Pokud bude zakázka plynule přidělená, začnou práce na IDRR ještě letos.

Projekt na vybudování základní centrální infrastruktury pro elektronické zdravotnictví v Česku od původních plánů (o kterých jsme psali mj. MT 26/2019 https://www.tribune.cz/clanek/45227-navrh-zakona-o-ehealth-vystartoval-do-legislativniho-procesu a MT 05/2020 https://www.tribune.cz/clanek/45483) zeštíhlil. Důvodem byla zejména intenzivní debata o tom, jaká má být role státu v eHealth a co vše má stát v tuto chvíli budovat. „Oproti věcnému záměru zákona o elektronizaci zdravotnictví došlo k maximálnímu možnému zúžení projektu,“ uvádí Ing. Milan Blaha, Ph.D., zástupce ředitele ÚZIS pro IT.

Jakou ambici tedy aktuálně IDRR má? Především usnadnit propojení těch hráčů, kteří si budou chtít zabezpečeně vyměňovat zdravotnická data. Základním kamenem, do kterého vkládají vývojáři jednotlivých eHealth služeb velké naděje, je vybudování kmenových registrů, které budou ověřeným zdrojem údajů pro identifikaci subjektů a nastavování jejich práv v elektronickém zdravotnictví. S tím jde ruku v ruce zajištění jednotného přístupu ke službám elektronického zdravotnictví. Nové kmenové registry by měly vyřešit problém, který brzdí rozvoj nových služeb. Pokud dnes například chce poskytovatel ověřit kvalifikaci nového zaměstnance, těžko se to obejde bez osobní návštěvy a předložení papírových dokladů o vzdělání. Stejně tak pokud chce někdo nabídnout novou elektronickou službu lékaři, musí mít možnost si jej ověřit. Tuto možnost teď v zaručené podobě nemá a využívají se dílčí evidence. To by se mohlo díky kmenovým registrům a vydávání resortních certifikátů zjednodušit. IDRR bude budováno jako vysoce zabezpečený informační systém, veškeré přístupy a operace budou zaznamenávány a na vyžádání se každý dozví, jaké operace se s jeho daty v centrálním systému děly.

IDRR jako pošta pro elektronické zdravotní zprávy

Kromě toho umožní IDRR posílání částí elektronické zdravotnické dokumentace zabezpečenou cestou. Nebude přitom určující, jak je zpráva vnitřně strukturovaná a jaký datový standard samotná předávaná zpráva splňuje.

Projekt neovlivní už zaběhnuté fungující systémy sdílení, které mají nastavené některé skupiny nemocnic a ambulancí nebo které nabízejí poskytovatelé informačních systémů. Ty budou moci dál fungovat beze změny. Pokud ale bude poskytovatel chtít komunikovat mimo tuto skupinu, bude mít novou možnost. „Pokud bude někdo chtít poslat zdravotnická data z jedné takové sítě do druhé nebo třeba ze svého počítače někomu dalšímu do datové schránky, bude moci použít naše datové rozhraní,“ vysvětluje Ing. Blaha, jak má úložiště zdravotních zpráv vypadat. „Vnímáme to jako zabezpečené překladiště zpráv, které budou muset splňovat určité standardy, co se týká obálky nebo hlavičky zprávy. Nemáme ale ambici řešit standard obsahu zprávy, tedy jestli poslaná data budou ve formátu podle standardu DASTA nebo HL7 nebo jiného. Podobně jako na poště. Vezmeme zabalený balíček, potřebujeme mít správně napsanou adresu, abychom ji přečetli, a tak, jak je, ho u nás uložíme, dokud si ho adresát nevyzvedne. Jestli je uvnitř napsaný jazykem, kterému adresát snadno porozumí, to řešit nebudeme,“ popisuje Ing. Blaha.

Očekávání, že IDRR vyřeší všechny nedostatky ve standardizaci elektronické dokumentace a problémy se vzájemnou komunikací jednotlivých softwarů, se naplnit nemohla. „Samotná standardizace musí jít jinou cestou nesouvisející s IDRR. Měl by tu vzniknout orgán, který se bude datovými standardy více zabývat a bude mít pravomoc standardy vynucovat. To je samostatná otázka,“ říká RNDr. Daniel Klimeš, Ph.D., vedoucí datového centra ÚZIS ČR, a připomíná, že brzy uvidíme první výsledky snahy zavést standardy pro jednotlivé oblasti eHealth jednotně pro celou Evropskou unii. „Evropská komise pracuje na standardizaci pro zobrazovací vyšetření, laboratorní vyšetření, pacientský souhrn a e-recept,“ dodává.

Bezplatná časová razítka mohou podpořit elektronizaci

ÚZIS prostřednictvím IDRR bude také vydávat resortní časová razítka, která budou pro poskytovatele zdravotních služeb zcela zdarma. Časová razítka jsou nástrojem, jak označit spolehlivě a nezaměnitelně datum a čas na záznamu v elektronické podobě. Cena kvalifikovaných časových razítek je brzdou elektronizace. Někteří ředitelé nemocnic tvrdí, že by je kvůli časovým razítkům vyšla plně elektronická zdravotní dokumentace dráž než tiskárny a tonery. Náklady na časová razítka nejsou zanedbatelné ani pro ambulance. „Náklady na jedno časové razítko se sice počítají v haléřích, ale každý poskytovatel, který vede elektronickou zdravotní dokumentaci, jich potřebuje velké množství. Resortní časová razítka, poskytovaná bezplatně, by mohla pomoci rozšíření eHealth,“ uvádí Ing. Blaha. „Budeme také vydávat certifikáty pro zaměstnanecké elektronické podpisy pro lékaře, které budou mít validitu jen ve vztahu k danému IČO. Zvažujeme také poskytovat na dokumenty kvalifikovanou resortní pečeť, pokud o to bude zájem,“ dodává Ing. Blaha.

Jediné, co k získání časového razítka budou poskytovatelé potřebovat, je přihlašovací systémový certifikát. Ten má vzniknout z dnešního systémového certifikátu k elektronickému receptu v rámci pravidelné obměny. Systémový certifikát bude poskytován jednotlivým poskytovatelům. Poskytovatel si pak interně v informačním systému vyřeší, k jakým službám elektronického zdravotnictví budou mít přístup jeho jednotliví zaměstnanci. Pro zaměstnance lékaře by to mělo být určité zjednodušení vyřizování certifikátu. „Takové řešení více odpovídá realitě i tomu, jak se podobná otázka řeší v jiných systémech, například základních registrech,“ tvrdí Ing. Blaha. Lékař bude mít při přihlášení jako fyzická osoba bez certifikátu svého zaměstnavatele přístup jen ke svým profesním údajům a k dalším databázím z pozice fyzické osoby – lékaře. Ne ale ke službám, které jsou vázány na příslušnost k danému poskytovateli.

Další zajímavou součástí IDRR se má stát registr souhlasů pacientů. Podle slov Ing. Blahy se počítá například s tím, že poskytovatel, který zpřístupňuje elektronickou zdravotní dokumentaci pacientů, nahlíží do centrálního registru souhlasů. „Pokud bych jako pacient uvedl, že do mé dokumentace může nahlížet můj syn a moje manželka, mělo by to být uvedeno v centrální databázi a poskytovatel by měl toto moje rozhodnutí respektovat,“ popisuje Ing. Blaha. Zároveň by v registru mohly být vedeny nesouhlasy s nahlížením do lékového záznamu nebo souhlasy s posíláním pacientského souhrnu. To ale přesněji vyplyne až z podoby zákona o elektronizaci zdravotnictví, pokud bude přijat.

Index zdravotnické dokumentace není v plánu

Co naopak nebude v tuto chvíli IDRR nabízet, i když to původně bylo v plánu, je index elektronické zdravotní dokumentace. Ten měl sloužit jako katalog elektronických zpráv o pacientech s adresami, kde je co uloženo. Lékař by se tak v indexu dokumentace dozvěděl, že měl v nějaké době uložený rentgen nebo výsledek laboratorního vyšetření na určité klinice. Myšlenka ale nebyla pozitivně přijata. Ani emergentní záznam pacienta, který měl jeho registrující lékař udržovat aktuální, součástí IDRR nebude. „Věřili jsme, že to lékařům pomůže dohledat, kde se nacházejí informace o jejich pacientovi. Se stejnou ambicí jsme nabízeli emergentní záznam nebo osobní zdravotní záznamy. Ukázalo se, že lékařský terén tyto produkty nevyžaduje, má z nich dokonce snad obavy. Ale je to pochopitelné. Pokud by tyto komponenty vznikly, museli by je lékaři využívat, aby naplnili svou zákonnou povinnost, a do záznamů při léčbě pacienta vždy nahlížet. Pokud by tak neučinili a došlo by k nějakému problému, mohli by být za to postiženi,“ vysvětluje Ing. Blaha.

Sedm zájemců, předpokládaná hodnota do 185 milionů korun

Zakázka na softwarovou architekturu IDRR je druhá z polovin, které jsou pro IDRR nezbytné a které mají dohromady předpokládanou hodnotu necelých 300 milionů korun. Tou první je hardwarové vybavení, které už je vysoutěženo a probíhá proces jeho předávání. „Dodávka hardwaru běží, nové datové centrum je téměř hotové. Postupně bude probíhat migrace aktuálních systémů MZ ČR a ÚZIS včetně Národního zdravotnického informačního systému na toto nové datové centrum, abychom měli dvě lokality. Díky tomu budeme moci provoz v první fázi zálohovat a ve druhé fázi rozjet v bezvýpadkovém provozu,“ uvádí Blaha. Nové datové centrum směřuje k vysoce dostupné IT infrastruktuře (High Availability), což je pojem používaný pro systémy, které musejí při jakémkoli výpadku bez prodlení obnovit provoz, aby nevznikaly škody. „Nejspíše v říjnu budeme schopni i aplikace Chytré karantény, které poběží v našem datovém centru, provozovat současně v obou lokalitách, a mít je tak lépe zálohované. V případě plánovaného výpadku budeme moci pružně zareagovat,“ poznamenal Blaha. Požadovaná kapacita hardwaru je dána především požadavky kmenových registrů, a tak bude podle Ing. Blahy odpovídající i po vyškrtnutí některých služeb, které mělo IDRR původně nabízet.

Aktuální zakázku na softwarovou část IDRR vypsal ÚZIS na konci loňského roku. Nabídky původně chtěl otevírat už v lednu. Nemluvě o tom, že Národní strategie elektronického zdravotnictví, schválená v roce 2016, a její akční plán počítaly se zahájením implementace IDRR v prvním pololetí 2018. Aktualizovaný harmonogram strategie z dubna 2018 uváděl ukončení výběrového řízení na IDRR v dubnu 2019 a v roce 2020 měly být dokončena první etapa realizace tohoto projektu. (Ovšem stejný dokument počítá s tím, že měl touto dobou být už nejen schválen, ale i účinný zákon o elektronizaci zdravotnictví, který je nyní na samém počátku legislativního procesu.) Projekt IDRR tak nabral přinejmenším roční zpoždění. „Časový harmonogram není optimálně naplněn. Práce zpozdilo řešení epidemie COVID-19, ale i průběh soutěžení dodavatelů,“ uvedl Ing. Blaha.

V dubnu své nabídky do výběrového řízení poslalo sedm firem, NESS Czech, AUTOCONT, TECHNISERV IT, Asseco Central Europe, TESCO SW, C SYSTEM CZ a Siemens Healthcare. Předpokládaná hodnota této veřejné zakázky je 185 milionů korun, z toho 142 milionů může jít z Integrovaného regionálního operačního programu. Zbylou část bude financovat ÚZIS z vlastního rozpočtu jako provozní náklady po postavení rozhraní.

Kvůli spolufinancování z evropských fondů tlačí ÚZIS a dodavatele čas. V původním zadání zakázky je předpokládaná doba plnění čtyři roky od podpisu smlouvy. „Myslím si, že budeme muset žádat o prodloužení projektu. Původní plán bylo spustit IDRR naplno začátkem roku 2022. To se sice teoreticky ještě dá stihnout, ale nepovažuji to za pravděpodobné,“ uvádí Ing. Blaha.

ÚZIS od dubna hodnotil nabídky a prováděl dotazování účastníků, které bylo ukončeno. Nyní vybírá čtyři dodavatele. Ti budou vybráni po splnění všech požadavků podle nabídnuté ceny za práci (za jeden „člověkoden“). Soutěž bude dále probíhat formou minitendrů mezi vybranými čtyřmi dodavateli. V prvním minitendru budou firmy soutěžit o to, kdo z nich vytvoří prováděcí projekt k celému softwarovému řešení IDRR. Prováděcí projekt bude klíčový. „Definuje, co přesně se bude programovat, jaké bude pořadí odevzdávání a spouštění jednotlivých komponent, jaké budou požadavky na dodavatele jednotlivých částí, jaká budou akceptační kritéria a tak dále,“ popisuje Ing. Blaha.

Podle prováděcího projektu pak budou probíhat další dílčí minitendry na jednotlivé součásti softwaru IDRR. ÚZIS tvrdí, že se snaží maximálně předejít tomu, aby byla firma vytvářející prováděcí projekt proti ostatním v dalších minitendrech zvýhodněná. „V rámcové dohodě se čtyřmi vybranými dodavateli je klauzule, podle které se všichni z nich mohou přímo účastnit jednání k prováděcímu projektu a připomínkovat jeho přípravu, byť bude prováděcí projekt připravovat jen jeden z nich,“ uvádí Ing. Blaha. Přepokládá, že po prováděcím projektu přijde na řadu soutěž na nové kmenové registry, bez kterých se další služby IDRR neobejdou.

Zakázka naplňuje zákon, který dosud není

Už v akčním plánu k Národní koncepci elektronického zdravotnictví je v kapitole věnované IDRR zmíněno jedno velké riziko tohoto projektu, a to je nepředvídatelnost legislativního procesu, který může ovlivnit podobu služeb. Konkrétní zmocnění a požadavky na IDRR totiž bude obsahovat zákon o elektronizaci zdravotnictví, který nejen dosud nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou, ale dosud ještě nebyl ani na jednání vlády a jeho návrh teprve putuje připomínkovým řízením. Jeho podoba je sice s klíčovými hráči projednaná a předcházel mu zevrubně diskutovaný věcný záměr zákona, přesto se nedá říct, že by o jeho konečné podobě mohl mít kdokoli v jakémkoli bodu jistotu. Nejde tak vyloučit, že se IDRR bude předělávat, sotva vznikne.

Blaha na věc nahlíží pozitivně. Rozestup mezi vznikem zákona a přípravou zakázky totiž mohl být i mnohem větší a jen díky zpoždění zakázky je nyní, před zadáním minitendru na prováděcí projekt IDRR, alespoň známé paragrafové znění návrhu zákona. „Zpoždění nás sice mrzí, na druhou stranu se nám díky němu časově schází příprava IDRR s přípravou zákona o elektronizaci zdravotnictví, který je v současnosti v připomínkovém řízení,“ poznamenal zástupce ředitele ÚZIS. „IDRR má implementovat to, co bude v zákoně. V úvodu jsme do soutěže přikládali věcný záměr zákona, aby měli dodavatelé rámcovou představu. Dnes jim můžeme k prováděcímu projektu předložit návrh paragrafového znění, které je podrobnější a o němž předpokládáme, že už se nebude příliš měnit,“ věří Ing. Blaha.

Zdroj: MT