Štíhlé řízení ve zdravotnictví – nejen úspora nákladů
Lean Healthcare – do češtiny převedeno jako „štíhlé řízení“ – je moderní metoda řízení, která by měla vést k zeštíhlení instituce, v níž je zavedena. Nyní se s ní mohla seznámit i „generalita českého zdravotnictví“.
Metoda byla inspirována japonskými výrobními procesy „lean manufacturing“, jež s úspěchem jako první implementovala automobilka Toyota a postupně i další světoví výrobci aut. Jednou ze zemí, která principy štíhlého řízení zavádí již od počátku tohoto století, a to hned v několika oblastech včetně zdravotnictví, je Švédsko. Tato země je známa vysokou úrovní zdravotní péče a dobře fungujícím zdravotnictvím; mezinárodní srovnání řadí tuto severskou zemi k nejlepším na světě.
Klíčem ke švédskému úspěchu přitom nejsou jen moderní technologie, ale i efektivní řízení a organizace zdravotnických zařízení a celého systému. Švédsko ostatně patří mezi vedoucí světové hráče i v oblasti lékařské vědy, výzkumu, vývoje a výroby léků a lékařských přístrojů a elektronizace zdravotnictví. To vše také vedlo k tomu, že to bylo právě velvyslanectví Švédska a jeho obchodní oddělení, kdo ve spolupráci s Asociací nemocnic ČR a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou uspořádaly koncem října v budově švédské ambasády na téma štíhlého řízení nemocnic celodenní seminář. Chargé d’affaires Rolf Ericsson na něm mohl přivítat „generalitu“ českého zdravotnictví – od ministra doc. Leoše Hegera, jenž pronesl úvodní projev, přes ředitele všech významných nemocnic, až po zájemce ze strany některých českých firem. V programu pak vystoupili jak švédští odborníci, kteří již mohli hodnotit několikaleté zkušenosti se štíhlým řízením, v čele s doc. Pellem Johnssonem ze Skåne University Hospital, tak představitelé několika českých zdravotnických zařízení, která již principy štíhlého řízení testují v pilotních projektech, v čele s ředitelkou VFN v Praze Mgr. Danou Juráskovou. Do širšího kontextu reformy českého zdravotnictví začlenili problematiku štíhlého řízení náměstek ministra zdravotnictví ČR Ing. Petr Nosek, ředitel VZP MUDr. Pavel Horák a hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek. O své zkušenosti se s účastníky semináře podělili rovněž představitelé společností, které byly partnery jednání – Ing. S. Schliack ze švédské společnosti Mölnlycke Health Care (dodavatel výrobků na operační sály a prostředků na hojení ran), M. Rynefelt a T. Danielsson ze společnosti Comprima (elektronická archivace), a konečně Ing. M. Bauer z Kaizen Institute, jenž se zabývá právě implementací štíhlého řízení.
A co vlastně štíhlé řízení ve zdravotnictví znamená? Rozhodně nikoli jen omezení výdajů a úspory – jde o mnohem širší vizi, která zahrnuje:
identifikaci problémů bránících úsporám času a nákladů;
zefektivnění všech procesů, redukce administrativní zátěže, odstranění plýtvání časem a penězi;
zaměření na činnosti, které vytvářejí přidanou hodnotu pro pacienty;
aktivní zapojení zaměstnanců, zvýšení jejich motivace a podpoření kreativity;
učení se cestou praktických zkušeností a vyhodnocováním výsledků práce;
neustálý kontinuální proces zlepšování za účasti všech zaměstnanců.
Výsledkem by pak mělo být jak snížení nákladů, tak i růst produktivity a zlepšení hospodářských i medicínských výsledků a hlavně vyšší spokojenost zaměstnanců a zejména pacientů, jimž se dostane kvalitnější péče. Doufejme, že podobně jako ve Švédsku se to i v České republice opravdu podaří.
Zdroj: Medical Tribune