Stavba ústavu pro neurovědce v Klecanech zahájena

V Klecanech u Prahy začala minulý týden výstavba Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který se má stát hlavním centrem aplikovaného neurovědního výzkumu v Česku a nástupcem Psychiatrického centra Praha (PCP). Výstavbu symbolicky odstartovalo poklepání na základní kámen, kterého se společně ujali zástupce investora, tedy PCP, ministerstva zdravotnictví a školství, stavební firmy, která výstavbu realizuje, a starosta Klecan. Náklady na vybudování komplexu činí zhruba 470 milionů korun, celkový rozpočet projektu, včetně přístrojového vybavení a prvního roku provozu, počítá s 971 miliony korun. Většina této částky je financována z evropských dotací, konkrétně z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, 15 procent představuje spolufinancování ze státního rozpočtu.

Mohlo by se zdát, že možnost využití téměř miliardové evropské dotace na vybudování vědeckého ústavu v oboru, který je dlouhodobě podfinancovaný, všichni zainteresovaní z řad jak odborné komunity, tak především odpovědných institucí přivítají a budou ji patřičně podporovat. Opak je však pravdou. „Bohužel atmosféra v naší společnosti není příliš naladěna na budování takto velkých vědeckých institucí. Od začátku příprav projektu se potýkáme s podezříváním a byrokratickými překážkami. Nedůvěra v něco, co má sice primárně bohulibé cíle, ale vyčnívá nad průměr, je v této zemi velmi silná. Většinu problémů se nám nakonec podařilo vyřešit díky nesmírnému úsilí, přemlouvání, vysvětlování a hledání spojenců u různých institucí, i když za cenu časového skluzu,“ vysvětluje prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych, ředitel PCP. Je veřejným tajemstvím, že projekt má vinou změn na ministerstvu školství skoro dva roky zpoždění. Aktuálně do výstavby navíc zasáhl požadavek na pyrotechnickou prohlídku staveniště poté, co zde byla nalezena munice z druhé světové války. Termín dokončení celé stavby a zahájení provozu ústavu v lednu 2015 je tak opět o něco napjatější. Přes to všechno je podle prof. Höschla stále reálný.

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) by se měl podle plánu otevřít pro pacienty, ale také neurovědce a další personál v lednu 2015, kdy má zahájit plný provoz. Tou dobou by v něm mělo podle ekonomického náměstka ředitele Psychiatrického centra Praha (PCP) Alexandra Borovičky pracovat asi 300 lidí, tedy více než dvojnásobek současného počtu zaměstnanců. Nové uplatnění v Klecanech najdou někteří vědečtí pracovníci a laboranti. Národní ústav by měl fungovat jako vědecké pracoviště i jako klinika. Jeho součástí budou lůžková oddělení s kapacitou 60 míst, denní stacionáře, poradna pro poruchy paměti a specializované ambulance. Podle ředitele PCP Cyrila Höschla by těžiště péče nemělo být v lůžkové části. „Trend není rozšiřovat lůžka, spíš posouvat péči směrem k domácímu prostředí pacienta a ke komunitní péči,“ podotkl.

NÚDZ by měl především sloužit klinickému výzkumu, a proto by nově vzniklá oddělení neměla primárně suplovat psychiatrickou péči v Praze, ale spíše umožnit zařazení pacientů, kteří splňují příslušná vstupní kritéria, do studií zaměřených na určitou oblast psychiatrie. Odborníci v Klecanech se budou zabývat například výzkumem neurobiologie duševních poruch, neurobiologií stárnutí a demence, zkoumáním biologické podstaty závislostí, epidemiologií duševních poruch, léčbou a výzkumem poruch spánku a biologických rytmů a podobně.

Otevřeno pro vědce i veřejnost

„Navzdory primárnímu zaměření na neurovědní výzkumné projekty se však nebude jednat o žádné hermeticky uzavřené zařízení, spíše naopak. V denních stacionářích budou probíhat psychoterapie, ale také psychoedukace. Školicí středisko bude sloužit studentům medicíny a psychologie, ale doufáme, že bude využíváno i k osvětě. Chceme, aby ústav sloužil i širší veřejnosti, a plánujeme také rozsáhlé edukační aktivity zaměřené na příbuzné pacientů i další zájemce. Máme v plánu rozvíjet také telemedicínské aktivity jak v oblasti dálkového monitorování různých příznaků a parametrů onemocnění, tak ve formě e‑learningu,“ vysvětluje prof. Höschl, který coby ředitel Psychiatrického centra Praha a přednosta Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze stojí za projektem vybudování Národního ústavu duševního zdraví od samého počátku. Proto nepřekvapí, že jeho ambicí bylo vybudovat moderní pracoviště, které bude soustřeďovat odborníky schopné kompetitivního výzkumu v klinických neurovědách.

Důvodů pro výstavbu NÚDZ a jeho financování z evropských zdrojů je však více a lze je rozdělit do několika oblastí. Podle prof. Höschla v Čechách existuje dlouhodobá tradice v oblasti psychiatrického výzkumu, která navazuje na práci Výzkumného ústavu psychiatrického v Bohnicích a následně na Psychiatrické centrum Praha. Dalším důvodem je potřeba udržení a dalšího rozvoje duševního vlastnictví, jehož nositelem jsou mj. mezinárodně uznávané neurovědecké týmy pracující v nevyhovujících podmínkách PCP, a v neposlední řadě zde existuje společenská poptávka. „Od revoluce v roce 1989 se v České republice prodloužila střední délka života minimálně o sedm let, což je na tak krátkou dobu obrovský skok. Bohužel se tak stalo i za cenu dramatického růstu chronických a degenerativních onemocnění, která jsou spojena s vyšším věkem. Významnou část těchto chorob tvoří demence, a to především Alzheimerova typu, což představuje nesmírné společenské břemeno,“ připomíná prof. Höschl. Podle studie publikované v časopisu Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie doc. Ehlerem a spoluautory činí přímé zdravotnické i nezdravotnické a nepřímé náklady spojené s onemocněními mozku v České republice ročně přes 10 miliard eur, což je asi 258 miliard korun. Tato suma ukazuje, že onemocnění mozku se stávají celospolečenským břemenem, na který se bude čím dál více zaměřovat výzkum, a doufejme i zájem politiků a v neposlední řadě také zvýšené výdaje.

„Vedle samotného výzkumu by NÚDZ měl posílit také aktivity v sociální psychiatrii a psychiatrické demografii, jež budou monitorovat vývoj různých psychiatrických poruch a závislostí i jejich dopady do společnosti a na ekonomiku a budou také poskytovat relevantní údaje těm, kteří v této oblasti mohou preventivně něco dělat díky svým politickým rozhodováním a ekonomickým opatřením,“ připomíná prof. Höschl.

„Dovolím si tvrdit, že výstavba Národního ústavu duševního zdraví bude probíhat naprosto přesně podle šablony, která má pět fází a probíhají podle ní všechny projekty v této zemi. První fází je počáteční nadšení, druhou je realizační vystřízlivění, třetí fáze je hledání viníků, následuje fáze potrestání nevinných a poslední, pátou fází je vyznamenání nezúčastněných. My jsme nyní ve třetí fázi a nezbývá než si s trochou nadsázky přát, aby, až se dostaneme zdárně ke konci, po nás zbyl někdo, kdo převezme ta vyznamenání,“ glosuje obtíže provázející prosazení projektu a přípravu výstavby Národního ústavu duševního zdraví prof. Höschl.

Nastartuje výstavba NÚDZ počátek změn v psychiatrii?

Bude dokončení Národního centra duševního zdraví představovat změnu v přístupu odpovědných orgánů k problematice onemocnění mozku a všemu, co s ní souvisí? „Poklepání základního kamene je obřadem, který představuje počátek stavby a doufejme i změnu v přístupu ke klinickým neurovědám a k psychiatrii obecně. Z toho důvodu je tento den důležitý a v kontextu všech problémů, které jsme museli při přípravě tohoto projektu překonat, má přinejmenším důležitou symbolickou hodnotu. Jsem tzv. konstruktivním optimistou, což znamená, že si neustále uvědomuji, že mohou nastat a také nastávají nečekané problémy, jež hladkému postupu projektu brání. Zatím se je vždy podařilo i díky spolupráci a nadšení mnoha kolegů překonat,“ říká prof. Höschl. Poté, co jeho projektový tým zdárně vyřešil napojení na místní čističku odpadních vod, byli postaveni před další problém. Aktuálně brzdí výstavbu areálu nález munice z druhé světové války, který si vyžádá pyrotechnický průzkum a odborné zneškodnění. „Teď jen doufáme, že se nám podaří dohnat zpoždění v dalších částech výstavby, protože termín dokončení stavby v listopadu 2014 posunout nelze. V lednu 2015 již musí ústav začít pracovat,“ upozorňuje prof. Höschl.

Jak zajistit udržitelnost financování Ani spuštěním provozu NÚDZ však nemusejí mít odborníci v Klecanech vyhráno. Evropská unie pomůže s financováním prvního roku provozu, ale je otázkou, jak bude ústav fungovat, až se dotace vyčerpá. „Z toho máme pochopitelně obavy, protože bohužel v poslední době se stát k výzkumným institucím našeho typu chová čím dál macešštěji a domnívá se, že se nějak uživí,“ poznamenává prof. Höschl. Výzkumné projekty se podle něj samy uživí, ale provoz budovy se z grantů zaplatit nedá. Udržitelný model financování podobných projektů musí nevyhnutelně obsahovat institucionální financování velké části režijních nákladů z univerzitních nebo státních peněz, tedy nikoli financování výzkumných a vědeckých programů, ale základní provoz instituce, kam patří úklid, zajištění dodávek tepla, elektřiny, vodné, stočné a údržba, které nelze z grantových prostředků v plném rozsahu financovat. To se musí změnit, protože stávající praxe je již na hraně udržitelnosti.

Pro představu současný rozpočet Psychiatrického centra Praha činí přibližně 100 milionů korun ročně, zhruba 11 procent tvoří příjmy z ministerstva zdravotnictví (dříve Výzkumný záměr, dnes tzv. RVO – Rozvoj výzkumných institucí, vázaný na výzkumné programy), dalších necelých 30 procent tvoří příjmy z veřejného zdravotního pojištění za péči o hospitalizované a ambulantní pacienty (nyní je v PCP 50 lůžek, v NÚDZ se předpokládá cca 60 lůžek a v současnosti probíhají jednání se zdravotními pojišťovnami o rozšíření poskytované péče). Zbylých asi 60 procent rozpočtu PCP představují čistě účelové vysoutěžené zdroje pocházející od národních grantových agentur nebo z evropských strukturálních programů či tzv. norských fondů. Předpokládá se, že struktura financování NÚDZ by měla být obdobná jako v PCP, ale násobně navýšená, aby odpovídala většímu počtu zaměstnanců, jinými slovy – po roce 2015 a v dalších letech bude NÚDZ muset ročně získat z grantových žádostí zhruba 120 milionů korun, aby pokryl svůj rozpočet. Tyto představy však nejsou nereálné, protože v NÚDZ bude pracovat mezinárodní tým odborníků, u nichž se předpokládá, že budou mít velký vědecký potenciál a tudíž i snazší přístup ke grantovým prostředkům. „Zájem odborníků českých i zahraničních je poměrně velký, takže předpokládáme, že se nám podaří sestavit odpovídající kvalitní vědecké týmy,“ říká ekonomický náměstek PCP, kterého doplňuje prof. Höschl: „Již probíhají jednání o spolupráci s významnými českými odborníky působícími v zahraničí, za všechny lze jmenovat např. Tomáše Hájka, Martina Aldu či Pavla Grofa, ale i s mladšími nadějnými zahraničními kolegy. Psychiatrické centrum Praha je už nyní jakousi ‚líhní prestižních západních pracovišť‘ a dostavbou NÚDZ bychom rádi přispěli k tomu, aby výměna ‚mozků‘ mezi Českou republikou a zahraničními pracovišti probíhala obousměrně, hlavně u mladších kolegů, kteří budou mít motivaci v ČR pracovat delší dobu. Přispět by k tomu mohla atraktivita tematiky, jíž se zabývají naše vědecké týmy, kredit lidí, kteří je tvoří, a v neposlední řadě také atraktivita hlavního města Prahy.“

Odborníci z PCP mají již nyní připraveno několik vědeckých projektů, na kterých by chtěli dále pracovat v NÚDZ. A často se jedná o aplikovaný výzkum, který by mohl mít bezprostřední výsledky v praxi. „Pokud by se například podařilo prosadit do praxe projekt ITAREPS, jenž představuje účinný nástroj prevence relapsu psychotických onemocnění, jen VZP by ročně ušetřila asi 500 milionů korun za péči o pacienty se schizofrenií,“ upozorňuje na možné přínosy nového ústavu Alexandr Borovička. Podle programu ITAREPS by totiž pacient s psychotickým onemocněním, v drtivé většině právě s diagnózou schizofrenie, každý týden pomocí mobilního telefonu odesílal svému lékaři vyplněný dotazník o výskytu i síle příznaků a psychiatr by díky tomu mohl pružným nastavováním dávek antipsychotik udržovat jeho onemocnění pod kontrolou, čímž by významně klesl počet i délka hospitalizací těchto pacientů, jak se již prokázalo v pilotní studii.

Nezbývá než si přát, aby čeští psychiatři a další neurovědci získali podmínky pro výzkum, které snesou srovnání se zahraničím a odpovídají úrovni doby, a aby výsledky jejich aplikovaného výzkumu našly uplatnění v klinické praxi ku prospěchu pacientů i celého systému.

Zdroj: Medical Tribune