Stále vládnou předsudky a diskriminace

„Rodiče se tehdy scházeli alespoň neoficiálně, aby si předávali potřebné informace a podporovali se navzájem při řešení různých problémů, které nemoc jejich dětem i rodinám přináší. Tehdy bylo velmi těžké získat o epilepsii, o jejím dopadu na každodenní život pacienta i o možnostech léčby nějaké informace,“ vzpomíná dnešní předsedkyně Společnosti „E“ Alena Stuchlíková. „Proto se tehdy rodiče epileptických dětí a s nimi i několik lékařů rozhodli založit organizaci, která by to všechno usnadňovala. Lidé se totiž v ordinacích často setkávali s neochotou komunikovat, po určení diagnózy jim nebyly poskytnuty žádné informace a domů odcházeli zmatení,“ říká A. Stuchlíková, která s organizací spolupracuje od roku 1999 a od března loňského roku stojí v jejím čele. Jde o to informovat zdravé
„Informovanost nemocných se za těch šestnáct let od vzniku našeho občanského sdružení zlepšila. Nyní se snažíme soustředit se více na osvětu mezi většinovou populací. Nemocní se stále setkávají s předsudky a diskriminací, a to jak na trhu práce, tak i v jiných oblastech života. Proto pořádáme různé přednášky a akce, jako je třeba Konference o epilepsii, která se letos v rámci Národního dne epilepsie konala 26. září v Národním muzeu v Praze,“ představuje vzdělávací aktivity sdružení Společnost „E“ jeho předsedkyně. „Již sedmým rokem nabízíme odborný rekvalifikační kurs asistentské péče o nemocné epilepsií, který opět poběží od října tohoto roku. Je akreditován ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a účastníci v něm získají potřebné základní znalosti z epileptologie, psychologie i sociální péče a osvojí si postupy první pomoci. Je o něj pravidelně velký zájem, bohužel vzhledem k prostorovým možnostem je kapacita kursu omezena na dvacet osob,“ posteskne si A. Stuchlíková.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 31/2006, strana 15

Zdroj: