Srdeční selhání na buněčné úrovni
William E: Louch obhájil svou disertační práci na Univerzitě v Halifaxu v Kanadě v roce 2000. V letech 2001 až 2004 pracoval jako výzkumný pracovník na Katolické univerzitě v belgické Lovani, pod vedením profesorky Karin Sipido, jedné z hlavních představitelek evropské experimentální kardiologie. Již tehdy se hlavní oblastí jeho zájmu stal výzkum patofyziologie excitace a kontrakce srdečního svalu, ve kterém pokračuje i na svém současném pracovišti, v Institutu experimentálního medicínského výzkumu a Centru výzkumu srdečního selhání na Univerzitě v Oslu, kde působí jako samostatný vědecký pracovník. Kromě autorství řady článků v prestižních lékařských časopisech je též nositelem ocenění Young Investigator Award v oblasti experimentální kardiologie, kterému bylo uděleno v roce 2005 na výročním kongresu Evropské kardiologické společnosti.
Dr. Louch se ve svém sdělení zaměřil především na problematiku intracelulárního pohybu kalciových iontů při vzniku srdečního selhání, na kterou je zaměřena výzkumná aktivita jeho pracoviště. Oslabení kontrakcí srdečních svalových buněk, kardiomyocytů, je dle mnoha názorů hlavní příčinou vzniku srdečního selhání. Vlastní kontrakce kardiomyocytů je podmíněna především uvolněním kalciových iontů z jejich nitrobuněčného „skladu“, sarkoplazmatického retikula. Hladina kalcia v sarkoplazmatickém retikulu je u srdečního selhání typicky nízká. Jedním z možných vysvětlení této skutečnosti by mohla být nízká aktivita kalciové pumpy, tzv. SERCA, která plní sarkoplazmatické retikulum kalciovými ionty. K zodpovězení této otázky vytvořil tým z Univerzity v Oslu model geneticky modifikované myši s nulovou aktivitou SERCA. Srdeční funkce u těchto myší však překvapivě zůstala normální. Toto bylo způsobeno změnou pohybu kalciových iontů uvnitř kardiomyocytů; kalciové ionty se nyní nepohybovaly mezi cytoplazmou a sarkoplazmatickým retikulem (byla vyřazena funkce SERCA pumpy), ale docházelo k jejich pohybu dovnitř a vně celé buňky skrze buněčnou membránu. Na základě těchto pozorování se výzkumníci z Osla domnívají, že srdeční selhání by bylo možné léčit podobnou strategií i u lidí, tj. zvýšením cyklického pohybu kalciových iontů přes buněčnou membránu kardiomyocytu.
Přednáška dr. Loucha se setkala s pochopitelným zájmem z řad přítomných experimentálních i klinických kardiologů, o čemž svědčila živá diskuse. Pro zájemce o spolupráci s týmem experimentální kardiologie z Oslo je možné kontaktovat dr. Loucha na e-mailové adrese w.e.louch@medisin.uio.no.
Zdroj: