Srdeční arytmii vyvolává mikroRNA
Za dramatické zvýšení rizika arytmie nemocných po infarktu může nejspíš fakt, že jejich svalovina myokardu hypertrofuje a zároveň prochází „elektrickou remodelací“. Prostředků, které by zabránily elektrické remodelaci a následným arytmiím, je jen málo a jejich účinnost je nízká. Naděje vkládané do inhibitorů iontových kanálů se nenaplnily, protože tyto léky nejsou s to zvrátit proces elektrické remodelace srdeční svaloviny. Nejnovější výzkum ukazuje, že klíčovou molekulou spouštějící elektrickou remodelaci myokardu je mikroRNA. Odhaduje se, že lidské buňky vytvářejí asi pět stovek těchto krátkých jednovláknových molekul ribonukleových kyselin tvořených dvaadvaceti bázemi. Genetici identifikovali asi dvě stovky genů, podle nichž se lidské mikroRNA tvoří. MikroRNA patří k tzv. nekódujícím RNA. To znamená, že se podle nich translací nevytvářejí bílkovinné molekuly. MikroRNA se specificky vážou na některé molekuly mRNA a buď snižují míru jejich translace, nebo je RNA interferencí zcela zničí. Slouží tedy jako regulační prvky. Řídí expresi genu na postranskripční úrovni, tj. na úrovni molekul mRNA.
Cesta k prevenci elektrické remodelace?
Čínsko‑kanadský tým vědců vedený Baofengem Yangem z univerzity v čínském Harbinu publikoval v prestižním lékařském časopise Nature Medicine studii, která odhaluje klíčovou roli jedné mikroRNA, konkrétně miR‑1, při elektrické remodelaci srdeční svaloviny po infarktu. Pacienti, kteří prodělali infarkt myokardu mají v buňkách srdeční svaloviny silně zvýšenou expresi miR‑1. Tato mikroRNA snižuje expresi genu pro konexin 43, jenž je zodpovědný za vzájemné propojení ventrikulárních myocytů a jejich reakci na elektrický stimul. V srdci postiženém infarktem snižuje miR‑1 zároveň i expresi genu Kir2.1, jenž kóduje jednu za složek iontových kanálů zajišťujících transport iontů draslíku. Srdeční svalovina se sníženou produkcí konexinu 43 a oslabeným tokem draslíkových iontů je zvýšeně náchylná k arytmii.
Mark Anderson a Peter Mohler z University of Iowa v komentáři na stránkách Nature Medicine naznačují, že Yangův objev může předznamenávat terapeutickou revoluci v prevenci srdečních arytmií. Pokud by se podařilo po infarktu v pacientově srdeční svalovině potlačit produkci miR‑1, zabránilo by to elektrické remodelaci a arytmiím. Objev také vrhá nové světlo na nedávné zjištění, podle kterého funkci srdečního svalu po infarktu výrazně zlepšuje inhibice kalmodulin‑dependentní kinázy II. Tato kináza zvyšuje expresi genu pro transkripční faktor MEF2, který následně dramaticky posiluje produkci miR‑1 v buňkách srdeční svaloviny.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2007, strana A3
Zdroj: