Přeskočit na obsah

Srdce vytištěné na 3D tiskárně

Další celosvětově prioritní výkon mají za sebou kardiologové z Nemocnice Na Homolce (NNH). Minulý týden ošetřili již třetího pacienta s mitrální insuficiencí zcela novým endovazálním postupem, jehož podstatou je radiální kruhovité stažení anulu mitrální chlopně. Při této příležitosti byl pro modelování optimálního postupu využit i třídimenzionální tisk. Před výkonem na mitrální chlopni byl na 3D tiskárně na základě dat z CT vytvořen odlitek přechodu levé komory (na snímku).

Podle něj se pak individuálně profiloval tvar katetru, jímž se upevnila pevná silonová nit na kotvičky v srdeční svalovině. K tomuto výkonu jsou indikováni pacienti se závažnou dysfunkcí levé komory s mitrální insuficiencí. „Jde o výkon, který by možná šel srovnat s perkutánní implantací aortální chlopně – TAVI. Aortální chlopeň je ale z hlediska takových intervencí relativně jednoduchá. Oproti ní je mitrální chlopeň i pro kardiochirurgy svízelná struktura. I dokud je zdravá, je značně variabilní a tato heterogenita se s patologickými procesy prohlubuje. Dalším rozdílem od aortální chlopně je, že až na výjimky zde nejde o stenózy, ale o nedomykavost. Téměř jakákoli dilatace levé komory vede k tomu, že cípy chlopně se nesetkávají a roztáčí se bludný kruh – s postupující regurgitací se prohlubuje remodelace komory se všemi důsledky,“ vysvětluje primář kardiologického oddělení NNH prof. MUDr. Petr Neužil, CSc.

Nový koncept je podle prof. MUDr. Petra Neužila, CSc., indikován u pacientů, kteří mají strukturálně zdravou chlopeň, ale k nedomykavosti dochází tím, že anulus je rozšířený. „Tím, že stáhneme dilatované ústí, cípy se potkají a regurgitace mizí. Důležité je, že se startují antiremodelační procesy a stažlivost srdečního svalu se zvyšuje.“ Dosud bylo možné podobného výsledku dosáhnout dvěma způsoby – buď náročným kardiochirurgickým výkonem, anebo za použití tzv. mitraklipu, kdy se z jednoho ústí udělají dvě a cípy chlopně jsou k sobě připojené trvale. „My nyní vlastně provádíme katetrizační anuloplastiku. Z katetru zavádíme postupně jednotlivé klipy do svaloviny, obvykle jich je patnáct. Na ně je napojený nejsilnější možný šicí materiál a tahem za tuto nit se ve vhodný okamžik anulus stáhne – lze si to představit jako využití stapleru ve všeobecné chirurgii. Celý výkon se přitom provádí pod kontrolou trojrozměrné jícnové echokardiografie. Z animálních modelů vím, že antiremodelační procesy se začínají startovat bezprostředně po výkonu,“ dodává prof. Neužil.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené