Spolupráce průmyslu a akademické sféry
Konference Industry Meets Academia v režii Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (EFPIA) se stávají již tradicí. Jde o mezinárodní setkání v rámci iniciativy IMI (Innovative Medicines Initiative), která představuje partnerství evropského soukromého a veřejného sektoru ve vývoji léků, technologií, postupů a metodik, které současná medicína postrádá. První letošní celoevropská konference IMI se konala 30. dubna 2015 v Technické knihovně v Praze‑Dejvicích za účasti představitelů české akademické obce a zástupců farmaceutických společností z celé Evropy.
V krátkém úvodu shrnul výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček význam partnerství pro vývoj nových technologií i nutnost zachování transparentnosti spolupráce. Konferenci však následně moderoval ředitel výzkumu a vývoje agentury CzechInvest doc. Ing. Jiří Krechl, CSc.
Význam této akce podtrhla osobní účast (téměř tradiční) senátora prof. MUDr. Jana Žaloudíka, CSc., a rektora Karlovy univerzity prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc.
V krátkém úvodu vyzdvihl profesor Žaloudík význam vzájemné spolupráce a především komunikace. „Učíme mediky, lékaře, ale musíme edukovat i politiky, protože ti dělají rozhodnutí. K tomu, aby mohli přijmout správná opatření, musejí mít validní informace,“ komentoval senátor situaci, z níž mnohdy pramení opožděný vstup nových technologií na český trh.
Profesor Zima zase ocenil prudký rozvoj biotechnologií, který byl umožněn právě spoluprací mezi oběma sektory, a to už od základního výzkumu až po uvedení do běžné praxe. „Když jsem se před lety dozvěděl, že náš akademický výzkum bude podporován farmaceutickým průmyslem, byl jsem upřímně zděšen. Doba se však prudce změnila a v současnosti jsem rád, že existuje oficiální forma spolupráce, jakou IMI představuje. Celoevropské projekty jsou šancí i pro českou vědu,“ řekl rektor UK. Velmi důležité je i sdílení informací mezi oběma sektory, protože obě strany se mohou od sebe mnohému naučit.
Bez ekonomiky není pokroku
Richard Torbett (EFPIA, Brusel) představil ekonomické trendy na pozadí demografického vývoje. Za posledních šedesát let vzrostla očekávaná průměrná délka života o čtrnáct až sedmnáct procent. V tomto období se stalo mnoho dříve smrtelných nemocí chorobami léčitelnými, někdy i vyléčitelnými, například některé druhy nádorů, infekční onemocnění, léčbou je výrazně ovlivnitelná roztroušená skleróza či revmatoidní artritida. Existuje však dvanáctiprocentní rozdíl v očekávané průměrné délce života napříč evropskými zeměmi. Stárnoucí populace bude vyžadovat vyšší výdaje na zdravotní a sociální péči, například náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou vzrostou do roku 2050 (oproti roku 2006) o 136 procent. V zájmu všech zdravotních a sociálních systémů je co možná nejúčinněji snížit celkový počet let, které obyvatelstvo stráví v disabilitě. Od toho se odvíjí i podíl HDP, který bude nutné vynaložit na zdravotní a sociální péči. Existují tři scénáře: bude‑li vývoj ponechán bez jakékoli intervence, pak podle demografického vývoje stoupne podíl HDP vynaložený na péči o více než dvě procenta z celého HDP. Při zachování současných zdravotních postupů a trendů jejich vývoje stoupnou výdaje o jedno procento HDP, ale při intenzivnější zdravotní intervenci mohou výdaje zůstat stejné, nebo i mírně klesnout, a to při zvýšené kvalitě života obyvatel. Rozdíl mezi nejhorší a nejlepší variantou činí 23 procent.
Farmaceutický a biotechnologický výzkum a vývoj je ze všech průmyslových výzkumných oblastí nejnákladnější, přičemž tyto náklady jsou v konečné ceně zohledněny podprůměrně. Vývoj a výzkum ve farmacii a biotechnologiích zaměstnává celých sedmnáct procent ze všech pracovníků ve vývoji a výzkumu v EU. Závěrem Richard Torbett uvedl, že win‑win spolupráce farmaceutického průmyslu a veřejné sféry spočívá v trvale udržitelném financování, péči o životní prostředí a zlepšení léčebných výsledků.
IMI je významný investor
Catherinne Brett (IMI) předeslala, že žádný jednotlivý subjekt (ani vlády) nemůže mít monopol na inovaci. Do prvního období IMI (2008 až 2014) vstoupily dvě miliardy eur, přes sedm tisíc pracovníků, 845 akademických týmů, 169 malých a středních podniků, 480 týmů EFPIA, sedmnáct regulačních agentur a 26 pacientských organizací. IMI 2 vychází z úspěchů IMI 1 s navýšeným rozpočtem (za celé období 2008 až 2024 bude investováno více než pět miliard eur). Ke klíčovým tématům výzev IMI 2 bude patřit antimikrobiální rezistence, osteoartritida, kardiovaskulární onemocnění, diabetes, neurodegenerativní a psychiatrické choroby (především autismus a schizofrenie), respirační onemocnění, imunitně zprostředkované choroby, onemocnění vyššího věku, nádory, vzácná onemocnění a vakcíny. Za všechny projekty IMI 2 je plánováno utratit 3,276 miliard eur.
Kudy do IMI?
Po identifikaci výzkumného cíle je vyhlášena výzva s konkrétním rozpočtem a stanoven termín, do kdy je nutné podat projekt za celé výzkumné konsorcium. Projekty posoudí komise a oznámí výherce. Následuje jednání o smlouvách a zahájení práce na projektu. Nejdůležitější pro získání podpory a následně realizace projektu je sestavení dobrého konsorcia. Nejlepší cestou jsou osobní kontakty s evropskými kolegy, ale k získání partnerů lze využít i sociální sítě. Přihlášku je nutné podat přes webové stránky sofia.imi.europa.eu na předepsaných formulářích, jiný způsob doručení není akceptován.
Současná (pátá) výzva IMI 2 obsahuje témata:
- Komunikační nástroje, které vysvětlí pacientům, jak probíhá výzkum a vývoj léků se všemi riziky v průběhu celého životního cyklu léčivého přípravku, jaká je úloha regulačních úřadů a orgánů HTS.
- Biomarkery diabetické nefropatie.
- Modulační funkce mikroglií (TREM2 a CD33) u zánětů a Alzheimerovy choroby.
- Vysvětlení úlohy amyloidu jako biomarkeru pro současnou i budoucí diagnostiku po celém spektru kognitivních poruch (od predemence po klinicky vyjádřenou demenci).
- Vývoj metodiky, jak naučit pacienty včas rozeznat příznaky Alzheimerovy choroby: pokračování studie.
- Význam apolipoproteinu E u Alzheimerovy choroby
Pátá výzva bude vyhlášena v létě 2015.
Více na http://bit.ly/futuretopics
Zdroj: Medical Tribune