Spolupráce farmaceutických společností s akademiky je výhodná

Akademická pracoviště mohou z výnosu projektů, na nichž spolupracují s firmami, rozvíjet další projekty, kde se nemusejí omezovat na témata grantových výzev, ale mohou se zabývat problematikou, kterou považují za přínosnou.

V Česku, na rozdíl od USA či západní Evropy, tato spolupráce podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakuba Dvořáčka, MHA., zatím příliš rozvinuta není. „Velká evropská akademická centra se většinou velmi snaží o to, aby průmysl měl své týmy na akademické půdě, aby transfer know-how, které na univerzitě vznikne, byl zajištěn,“ řekl MT Dvořáček. Tato provázanost je podle něj nutná, aby se pacienti co nejdřív dostali k výsledkům, tedy novým lékům.

„Jsem proto velmi rád, že v rámci Univerzity Karlovy se nám podařilo, že jsou účastni ve dvou velkých výzkumných konsorciích. Lékařské fakulty spolupracují velmi intenzivně na finálních fázích klinických hodnocení. Farmaceutické společnosti podporují rozvoj vědy také řadou ocenění pro úspěšné výzkumníky, jako jsou ceny společnosti Novartis Discovery Award či Národní psychiatrická cena profesora Vladimíra Vondráčka s finanční podporou společnosti Lundbeck,“ řekl Dvořáček.

Vývoj nových potenciálních inovativních léčiv začíná v laboratořích vědců provádějících základní výzkum. Na Univerzitě Karlově se tomu věnuje několik univerzitních výzkumných center. Samozřejmostí je integrace poznatků a spolupráce s lokálními i zahraničními subjekty. „Například Centrum pokročilého preklinického zobrazování 1. LF je součástí konsorcia, které reprezentuje ČR v projektu Eurobioimaging. Důležitá je spolupráce s fakultními nemocnicemi. Naše pracoviště katedry Farmacie a farmakologie je v rámci mezinárodních srovnání vysokých škol opakovaně zařazováno mezi nejlepší na světě,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy profesor MUDr. Tomáš Zima, DrSc.

„Jsem rád, že naši studenti a kolegové mají možnost účastnit se i dvou úspěšných projektů ABIRISK a SPRINTT v rámci evropské iniciativy IMI 2, kde mohou sdílet a získávat cenné zkušenosti ze synergie vědeckého světa a průmyslu na mezinárodní úrovni,“ řekl novinářům při představování spolupráce akademiků s farmaceutickým průmyslem.

K významu této spolupráce rektor posléze MT řekl, že především jde o transfer poznatků z univerzity do farmaceutického průmyslu, o možnost využití unikátních přístrojů a moderních metod. „Řada našich absolventů v tomto průmyslu spolupracuje, a je to vytváření a spolupráce na vědeckých projektech, ale také na vzájemném vzdělávání, na nových věcech, které jsou, a je potřebné, aby tyto dva světy spolu kooperovaly, pomáhá to k rozvoji obou institucí. Pokud jsou výnosy z objevů, je spolupráce přínosem pro univerzitu i z hlediska ekonomického. Celkově na Univerzitě Karlově ve vlastním transferu je to za rok kolem 25 milionů, částka postupně meziročně roste, a zhruba 80 procent je právě spolupráce s biomedicínským výzkumem,“ upřesnil profesor Zima.

Dosavadní omezená spolupráce je podle Dvořáčka daná historicky, čeští vědci často dělali výzkum hlavně proto, aby vyšel v recenzovaných periodikách, aby byl citovaný, ale už ne tolik proto, aby se materializoval konkrétní přípravek, a to leckde dosud přetrvává. „Řešení je postavené na tom, že farmaceutický průmysl potřebuje vědět, co lidé na akademických pracovištích dělají, jaké zajímavé projekty vytvářejí. Někdy jako by měli pocit, aby nám neřekli moc, aby si chránili své know-how. Dokud se historicky zakotvená nedůvěra nepřekoná, nepůjde to dobře,“ poznamenal.

U úspěšných světových center tvoří transfery zásadní příspěvek do chodu univerzity. Zhruba 35 až 40 procent nákladů, které ročně vydávají, jde z průmyslových zdrojů. „Oni se intenzivně snaží, aby transfer probíhal, velmi často to pak je s určitým podílem na zisku z každého prodaného přípravku pro toho, kdo na výzkumu spolupracoval. To jim umožňuje dělat výzkum naprosto nezávisle. V Čechách dobrým příkladem je spolupráce Ústavu organické chemie a biochemie s firmou Gilead na patentech profesora Holého. Ústav z výnosů vybudoval supermoderní laboratoř a může pokračovat v průzkumu, o němž jsou přesvědčeni, že má přidanou hodnotu,“ ocenil Dvořáček.

Výzkum a vývoj nových léků je stále dražší, kolem roku 2000 činila průměrná investice do vývoje nového léčiva kolem jedné miliardy dolarů, o 15 let později se vyšplhala na 2,6 miliardy dolarů (zhruba 65 miliard korun). Důvodem jsou stále vyšší nároky na klinické studie, v nichž se ověřuje bezpečnost a účinnost. Jde na ně zhruba polovina nákladů, na základní výzkum pětina. Jen málo nadějných látek se nakonec stane lékem, kupříkladu ze 123 nadějných molekul jen čtyři dospěly až do fáze léku pro pacienty s Alzheimerovou nemocí.

Od identifikace vhodné molekuly v základním výzkumu po schválení výsledného léku uběhne většinou deset až dvanáct let, do klinických testů se probojuje jen třetina zkoumaných molekul a uspěje jen necelých 12 procent z nich. Farmaceutické společnosti vydávají v Česku na klinické studie dvě miliardy korun ročně, což je srovnatelné například s Británií.

Spolupráce průmyslu s akademickými pracovišti je potřebná v základním výzkumu i klinických studiích, ale i jinými způsoby. Například členská společnost AIFP, skupina Sanofi podporuje třetí rok program pro studenty 1. LF UK Cesta léku. Medici se dozvědí vše o tom, jak nové léky vznikají a jak se dostávají k pacientům. „V programu přednášejí naši odborníci z výroby, vývoje i jiní specialisté firmy. Ve finále se studenti podívají také do výrobního závodu,“ uvedl příklad ředitel komunikace ze Sanofi Group Libor Kytýr, MBA.

V rámci IMI 2 je jedním z největších společných projektů akademických pracovišť a farmaceutického průmyslu s českou účastí studie SPRINTT. Zaměřuje se na vývoj inovativních léčebných postupů u onemocnění spojených s úbytkem svalové hmoty a fyzickou nezdatností seniorů. Do roku 2024 počítá iniciativa s rozdělením 3,23 miliardy eur, tedy 88 miliard korun. Činí to z ní největší projekt „public private“ na světě. V tomto typu projektů sdílí náklady jak privátní investor (farmaceutický průmysl), tak veřejný sektor (Evropská komise). Česká akademická sféra uspěla jako člen mezinárodních konsorcií zatím v šesti projektech. Podpořený byl například výzkum zaměřený na roztroušenou sklerózu, stařeckou křehkost, revmatoidní artritidu či účinnější očkování proti černému kašli.

Ředitelkou a koordinátorkou projektu SPRINTT pro ČR a Polsko je přednostka Geriatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze profesorka MUDr. Eva Topinková, CSc. „V rámci projektu byla loni zahájena i dosud největší mezinárodní multicentrická randomizovaná klinická studie SPRINTT, zahrnující 1 500 pacientů starších 70 let v devíti evropských zemích. Ověřuje účinnost a ekonomický přínos nového léčebného postupu, jenž zahrnuje cílený cvičební program a nutriční poradenství s využitím nových informačních a komunikačních technologií. Současně budou hledány biologické a klinické markery pro screening, diagnostiku a hodnocení průběhu léčby sarkopenie,“ shrnula profesorka.

Zdroj: MT