Společná atestace? Pak by měla být i stejná náplň přípravy
Spor o zavedení společné atestace rozdělil pediatry do dvou názorových táborů. Komentář MUDr. Milana Rytíře, vědeckého sekretáře Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, reaguje na argumenty zastánců společné atestace v pediatrii a vysvětluje oprávněnost samostatného oboru praktického lékařství pro děti a dorost.
Během dvaceti let se situace v pediatrii postupně měnila. Pozitivně v rozvoji kompetencí PLDD, kdy došlo k výraznému poklesu hospitalizací na dětských odděleních a ke zkvalitnění úrovně léčby i prevence (primární i sekundární). Negativně ve zvyšování průměrného věku PLDD a nedostatku pediatrů v primární péči, ale v současné době mnohde i mimo ni.
Nemocniční lékař musí jistě ovládat diferenciální diagnostiku, ale má za sebou veškeré specialisty a komplement, na které se může obrátit. PLDD musí ovládat přinejmenším základy z celé řady odborností včetně některých výkonů a léčby. Zatímco lékař u lůžka řeší dílčí, ať akutní, či chronický problém dítěte, PLDD se zabývá prevencí (třetina jeho ordinační doby), kontinuálně pracuje s rodinou, školou a sociální sférou, posuzuje dítě pro různé činnosti a řeší jeho různé problémy v různých obdobích života.
A to nezmiňuji administrativní oblast a různá režimová a bezpečnostní opatření v ordinaci kontrolovaná úřady, protože to se dá dle manuálu naučit rychle, i když je to ta nejméně příjemná část naší práce, která stále narůstá. Rozdíl v přechodu mezi odbornostmi DL a PLDD je i v tom, že v nemocnici se pracuje v týmu, kdežto PLDD se v ordinaci rozhoduje sám. Nemohu se ztotožnit s názorem např. neonatologa, který si myslí, že může ze dne na den přejít do ordinace PLDD, a argumentuje tím, že má dokonce dvě atestace z pediatrie. Proto nás společná atestace děsí.
Proto chceme, aby po kmeni lékař byl aspoň šest, optimálně dvanáct měsíců v ordinaci PLDD pod dohledem lékaře a aby s ním zdravotní pojišťovny uzavřely plnohodnotnou smlouvu až po splnění dokončení vzdělání, kterým společná atestace nemůže být. Nebo snad bude také lékař, který se chce specializovat v nemocnici, absolvovat šest měsíců u PLDD? Jestli společná atestace, pak i náplň musí být stejná.
To, co někdo nazývá omezeností, je snaha o to, aby se nesnížila kvalita péče poskytované dětem, která se v posledních dvaceti letech v primární péči výrazně zlepšila. Obáváme se, aby do ordinace PLDD nemohl vstoupit a samostatně pracovat lékař po kmeni či bez atestace. I takové nápady se totiž objevují. Jsem přesvědčen, že není jedna pediatrie, stejně jako není praktický lékař pro dospělé internista a naopak. Pediatrie v nemocnici je naše interna. Nedomnívám se, že jediným rozdílem mezi DL a PLDD je ten, že první je zaměstnanec a druhý OSVČ.
Zaznívají názory, že chybí diskuse o tomto problému zdola. Na všech regionálních konferencích v ČR přitom byli přítomni zástupci výkonného výboru SPLDD a zástupce OSPDL, protože to je jedinečná příležitost, jak se sejít se všemi členy sdružení.
Narůstající průměrný věk lékařů a jejich stále četnější odchody bez náhrady a tedy nedostatek lékařů v oblasti péče o dítě není rozhodně zaviněn tím, že jsou dva obory v pediatrii, ale mnohaletým špatným vedením zdravotnictví politickými reprezentacemi. Nejen že není, ale ani se nepracuje na koncepci péče o dítě v ČR. Nikdo nedokáže odpovědět na otázku, co je důvodem rušení oboru PLDD (který je v navrhované novele zákona zatím vypuštěn), zda je vypracována analýza dopadu tohoto kroku (celá řada legislativních souvislostí), jaké kroky plánuje ministerstvo učinit k větší atraktivnosti pediatrie pro studenty LF, jaké kroky plánuje MZ k usnadnění vstupu PLDD do praxí právě s ohledem na nepříznivý demografický vývoj PLDD a dostupnost péče o děti v některých oblastech republiky.
Spolupráce mezi praktickými a nemocničními pediatry může být jen tehdy, pokud je vzájemný respekt a důvěra, bohužel umělé stavění obou skupin proti sobě věci neprospívá.
Pozn. red.: Vyjádření výboru České pediatrické společnosti ČLS JEP přinášíme na str. A4
Zdroj: Medical Tribune