Spokojenost pacientů bude systematicky sledována

Výsledky výzkumu nazvaného Kvalita očima pacientů prezentovala na breefingu 7. května v Praze náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Markéta Hellerová. Podle jejích slov není cílem akcí tohoto typu vytváření nesmyslných žebříčků nemocnic, ale především odhalování cest vedoucích k lepšímu postavení pacienta v systému zdravotních služeb.

Nenahraditelným přínosem průzkumů založených na hodnocení pacientem je jejich výpovědní hodnota jak pro managementy nemocnic, tak pro celou veřejnost. Podle ministra Tomáše Julínka se navíc výsledky těchto průzkumů – a zejména jejich trendový vývoj – stanou jedním z kritérií hodnocení úspěšnosti ředitelů nemocnic, a ministr předpokládá, že se o ně brzy začnou „živě zajímat“ i zdravotní pojišťovny. Ministerstvo bude podle jeho slov dbát na periodicitu těchto šetření a na pravidelné zveřejňování jejich výsledků doplněných o vysvětlující komentář. Druhé kolo projektu Kvalita očima pacientů proběhne ještě letos.

V souhrnných výsledcích prvního kola šetření, tedy ve vyhodnocení dotazníků sbíraných již v roce 2006, získal nejvyšší percentuální vyjádření pacientské spokojenosti brněnský Masarykův onkologický ústav (85,2), nejnižší pak pražský Ústav pro péči o matku a dítě (72,3), přičemž za bod standardní spokojenosti pacienta stanoví použitá výzkumná metodika hodnotu 80 % (celkové výsledky uvádí přiložená tabulka). Souhrnná spokojenost za všech 14 zkoumaných nemocnic dosáhla 79,9 procenta. 

Souhrnné percentuální údaje jednotlivých nemocnic ale nelze nominálně porovnávat, neboť výsledek je značně ovlivněn například strukturou poskytované péče a dalšími faktory. Podle M. Hellerové např. naprosto není možné zjednodušeně formulovat, že péče v brněnském MOÚ je o rozdílová procenta kvalitnější než v pražském ÚPMD. „Hodnota celkové spokojenosti dává obecný obraz, přesnější je srovnání v rámci oboru. Průměrná spokojenost v celém oboru gynekologie a porodnictví je 75,9 %, ÚPMD je tedy necelá čtyři procenta pod tímto průměrem,“ uvedla náměstkyně ministra.

T. Julínek sice vítá, že průzkum přinesl dobré výsledky, ale spokojenost pacientů může podle něho vzejít i z faktu, že vlastně nic lepšího neznají a nemají zkušenosti se špičkovou kvalitou nemocničních služeb. „Reformou chceme dosáhnou toho, aby dnešní nadstandard se stal standardem,“ řekl ministr.
Na několik organizačních, ale i metodologických nedostatků prezentovaného výzkumu upozornil i ředitel společnosti STEM/MARK Tomáš Raiter. Použitá metoda např. pokládá za podmiňující kritérium validity výsledných údajů 50% návratnost distribuovaných dotazníků. Tato podmínka byla ale splněna pouze ve dvou případech – ve FN Ostrava (67,5 %) a FN Plzeň (63 %). Naopak z FN Bulovka se vrátilo jen 2,1 % dotazníků. Další chyby vzešly z nejednotné metodiky sběru dat a podobně. Podle RNDr. Raitera budou všechny tyto nedostatky v letošním průzkumu již odstraněny. Tomáš Julínek v této souvislosti konstatoval, že minulé vedení resortu sice výzkum v roce 2006 zahájilo, ale pak o něj ztratilo zájem a nemocnice nebyly nijak nuceny k plnění jeho zadání. „My vytváříme fungující a stálý systém sledování pacientské spokojenosti,“ slíbil ministr.

Pacienti jsou podle průzkumu z roku 2006 nejvíce spokojeni s péčí na očních odděleních, plastické chirurgii, onkologii, radiologii a rehabilitačních odděleních. Naopak nejníže byla hodnocena péče na pediatrii, gynekologicko-porodnických klinikách, odděleních psychiatrie a neurologie. Ve všech zařízeních se shodovali v tom, že jim v době nemoci chyběla citová opora. Nehodnotili moc dobře ani tělesné pohodlí v nemocnici a nejvíce stížností se týkalo kvality nemocničního stravování.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2008, strana B2

Zdroj: