Spirometrie patří do základního diagnostického fondu
Spirometrie je jednoduché, dostupné a pacienta nezatěžující vyšetření s velkou výpovědní hodnotou. Přesto má o ní veřejnost často jen mlhavou představu a také někteří lékaři ji podceňují. Změnit to je cílem kampaně, v níž se spojilo hned několik odborných společností.
„Chceme upozornit na to, že právě spirometrie může odhalit začínající plicní onemocnění. Bez tohoto vyšetření lékař bohužel nemoc pozná až v pozdních fázích, kdy se její léčba stává složitou a méně úspěšnou. Týká se to například chronické obstrukční plicní nemoci, bronchiálního astmatu, ale také plicní fibrózy nebo sarkoidózy,“ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Jako glykémie u diabetika…
Příležitostí k zahájení kampaně byl Světový den spirometrie, který proběhl v červnu a k němuž se připojila celá řada pracovišť. Nejde však o jednorázovou akci, toto úsilí bude pokračovat i v dalších měsících, například ve dnech 17. a 18. listopadu 2012 bude spirometrie měřena kolemjdoucím v šesti nákupních centrech po celé republice. „Měření tlaku a cholesterolu je již v povědomí veřejnosti, takto lidé uvidí, že je možné jednoduše měřit i respirační funkce. Je přínosné, že se jejich pozornost nepoutá ani tak ke konkrétním chorobám, ale k dýchání jako takovému,“ říká dětský alergolog prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.
Podle pneumologů je spirometrie u pacientů s dýchacími obtížemi srovnatelná s vyšetřením glykémie u diabetika či změřením krevního tlaku u hypertonika. „Přesto se stále setkáváme s podceňováním významu tohoto vyšetření a chybným opomenutím jeho provedení, což je jeden z důvodů, proč tolik pacientů s asthma bronchiale či s chronickou obstrukční plicní nemocí není včas diagnostikováno, a není tak zahájena včasná terapie,“ doplňuje MUDr. Jarmila Fišerová, primářka oddělení funkčního vyšetřování plic Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Nikoho by nenapadlo léčit hypertonika bez měření krevního tlaku, ještě nedávno jsme se však setkávali s astmatiky, kteří byli celoživotně léčeni, aniž by měli spirometrii,“ dodává.
V literatuře se někdy uvádí, že spirometrie je spolehlivá od pěti let věku, což je v České republice dávno překonáno. Je to dáno obrovskou tradicí, již čeští lékaři v této oblasti mají. Zde je nutné zmínit například prof. Zatloukala, jenž mimo jiné vytvořil soubor náležitých hodnot, který se i dnes používá v některých přístrojích. „Někdy se podaří získat uspokojivou křivku už u dvouletých dětí, horní hranice prakticky neexistuje. Máme k dispozici animační programy, které vyšetření usnadňují i u seniorů,“ uvádí MUDr. Fišerová.
Alternativními metodami ve specializovaných laboratořích pak lze vyšetřit i nespolupracující nemocné, tedy i novorozence. Může jít například o vyšetření za použití rychlé thorakální komprese, kdy se v sedaci pomocí šetrného tlaku na hrudník simuluje usilovný výdech. Další možností je celotělová pletysmografie – metoda, která umožňuje stanovit plicní funkce na základě změn objemu hrudníku při dýchání. U nespolupracujících pacientů je nyní možné měřit odpor v dýchacích cestách a provádět i bronchodilatační a bronchokonstrikční test. „V dětském věku pomáhá spirometrie hodnotit vývoj plic a posoudit objektivně případné poruchy jejich objemu nebo průchodnosti dýchacích cest při celé řadě onemocnění. Její důležitost podtrhuje fakt, že projevy zúžení dýchacích cest pacienti pocítí až při poklesu funkce plic na asi 60 % obvyklé hodnoty. Spirometrie umožňuje odhalit i poruchy menšího rozsahu, a začít tak s léčbou dříve,“ uvádí prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., předseda České společnosti dětské pneumologie ČLS JEP a ředitel České iniciativy pro astma, o.p.s. „U dětí je vždy významný faktor vývoje – dětský pacient roste. Plicní funkce přitom s výškou korelují významněji než s váhou. Až do ukončení růstu stoupají, pak kontinuálně klesají – naštěstí i ve vysokém věku u většiny jedinců stále zbývá rezerva,“ říká prof. Pohunek.
Kdo všechno by měl projít spirometrií
Spirometrie také hodnotí následky zápalu plic, zánětu pohrudnice, poranění hrudníku, poškození plic škodlivinami apod. Pomocí této metody lze testovat obecnou fyzickou zdatnost a rozhoduje se o předoperačním riziku a pooperačním stavu plic. Je také výbornou metodou pro posouzení účinku léků, úspěšnosti léčby nebo úspěšnosti rehabilitačního programu.
Nezastupitelné místo má však i v pracovním lékařství. „Spirometrie slouží k časné diagnostice nemocí z povolání, odškodnění při nemocech z povolání, ale i sledování vývoje nemoci u lidí po přeřazení na jinou práci. Spirometrie může zachytit první známky poškození z práce, a tak ochránit pracovníky před vážnějšími následky,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., místopředsedkyně Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP.
Funkční vyšetření plic by měli absolvovat všichni jedinci s vleklým kašlem, jakýmkoli pocitem zhoršení dechu při námaze nebo v klidu a také při pocitu tísně nebo bolesti na hrudníku. V České republice je provádějí především pneumologové a dále alergologové, dětští pneumologové a také odborníci na pracovní lékařství a nemoci z povolání a sportovní medicínu, podrobnější testy se provádějí ve specializovaných laboratořích.
Celkem se spirometrie vyšetřuje asi na 600 místech v ČR, plicní lékař provede průměrně 5 000 vyšetření ročně. „Zdálo by se to hodně, ale velmi často jde o diagnostické výkony opakované u stejné populace nemocných, zatímco jiní nemocní, kteří by to potřebovali, nejsou vyšetřeni vůbec,“ upozorňuje prof. Kolek.
V České republice byla k realizaci kampaně oslovena Česká pneumologická a ftizeologická společnost – ČPFS, která sdružuje plicní lékaře, a dále Česká aliance pro chronická respirační onemocnění – ČARO (partner Světové zdravotnické organizace). Vzhledem k širšímu významu kampaně spoluúčast přijaly také Česká společnost dětské pneumologie – ČSDP, Česká společnost alergologie a klinické imunologie – ČSAKI, občanské sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci – ČOPN, Česká iniciativa pro astma – ČIPA a Společnost pracovního lékařství – SPL. Kampaň zdůrazňuje potřebu zdravého životního prostředí, ale také se váže k olympijské myšlence zdravého životního stylu bez kouření a drog. Je také o lidech, kteří vynikli ve sportu i s handicapem vleklého plicního onemocnění. Jsou to například známí sportovci‑olympionici Petra Kvitová a Lukáš Bauer.
Zdroj: Medical Tribune