Špičky světové otorinolaryngologie a otoneurologie se sešly v Praze

Světová neurootologická a ekvilibriometrická společnost se před časem rozhodla pořádat své letošní zasedání v Praze. Konalo se ve dnech 22.–24. května, a to jako společné vědecké setkání s 23. otoneurologickým kongresem České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP. Ten byl zároveň jubilejní akcí u příležitosti 60 let zahájení výuky ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech, výukové základny 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Není jistě náhodou, že právě tato fakulta se věnuje po několik desetiletí výuce otoneurologie. O kongresu, který významem a odbornou úrovní bez diskusí přesahoval naše hranice, jsme hovořili s jeho prezidentem doc. MUDr. Dr. med. Alešem Hahnem, CSc., přednostou ORL kliniky 3. LF UK a FNKV.

| S jakým cílem jste letošní kongres připravovali?

Skutečnost, že jsme letošní akci pořádali jako společné setkání se Světovou neurootologickou a ekvilibriometrickou společností (Neurootological and Equilibriometric Society, NES), kladla veliké nároky jak na organizátory, tak i na domácí účastníky. Přáním prof. Clause‑Frenze Claussena – průkopníka moderní otoneurologie, prezidenta NES a hostujícího profesora Univerzity Karlovy v Praze – bylo, aby v naší metropoli proběhlo významné evropské setkání, kterého se zúčastní i početná skupina zámořských odborníků. Došlo tak ke smysluplné a užitečné konfrontaci názorů, diagnosticko‑terapeutických schémat a mnoha dalších aktuálních problémů.

Jednalo se o zcela ojedinělé setkání, které je oceněním pro celou česko‑slovenskou otoneurologickou komunitu, která se aktivním způsobem podílí na rozvoji této významné interdisciplinární entity. Je pokračovatelkou tradice J. E. Purkyně a dále aktivně prohlubuje odkazy E. Černého, M. Holuba, V. Chládka, B. Uchytila a dalších význačných otoneurologů.

| O jak rozsáhlou akci se jednalo?

Sjelo se nám 310 účastníků z 16 zemí a vyslechli jsme kolem 50 přednášek. Z toho zahraničních účastníků bylo asi 65. Za zmínku stojí i úvodní ceremoniál, v rámci kterého byly uděleny tři ceny: cenou Frenzela‑Sakaty jsem byl přímo z rukou prof. Dr. Dr. Eiji Sakaty (Tokyo, Japonsko) poctěn za mimořádný celoživotní přínos na poli neurootologie a tinnitologie já osobně a cenu prof. Dr. Clause‑Frenze Claussena (Bad Kissingen/Würzburg, Německo) za mimořádný přínos na poli aplikované neurootologie a terapie neurootologických onemocnění získal PD Dr. med. Dieter Schneider z Würzburgu (Německo). Cena NES byla udělena děkanovi 3. LF UK prof. MUDr. Michalu Andělovi, CSc., za dlouhodobou a účinnou podporu výuky otoneurologie na naší fakultě. Prof. Anděl přítomen nebyl. Jeho pověřený zástupce, proděkan 3. LF UK doc. MUDr. Tomáš Kozák, CSc., MBA, se ujal čestného předsednictví kongresu, a to spolu s ředitelem FNKV MUDr. Markem Zemanem, MBA. Ten také zahájil odborný program excelentní přednáškou o zajímavých případech pacientů s granulomatózní polyangiitidou. Jednání rovněž pozdravil prof. MUDr Viktor Chrobok, CSc., Ph.D., předseda ČSORLCHHK.

| Která nosná témata kongresu byste vyzdvihl?

Je všeobecně známý fakt, že symptomy jako tinnitus a vertigo postihují velmi významnou část obyvatel ve vyspělých zemích a negativně ovlivňují kvalitu života postižených. Program kongresu ovšem zahrnoval nejen otoneurologii či, chcete‑li, neurootologii, ale záběr byl daleko širší – přednášelo a diskutovalo se o poruchách chuti a čichu a velká pozornost byla věnována i včasné diagnostice latentních postižení, která se mohou vyvinout z dopravních úrazů. O chirurgii a diagnostice neurinomu statoakustiku přednášel prof. Betka. Jeho ORL pracoviště je v oboru jediné, které problém chirurgicky řeší. Jinak se tento benigní nádor sluchového nervu operuje na neurochirurgických klinikách. Velký blok přednášek se týkal posturometrie – jedinců s poruchou rovnováhy totiž neustále přibývá; každý třetí pacient nad 60 let si u lékaře stěžuje na potíže s rovnováhou. Přednášky se zaměřily na problematiku diagnostiky a terapie.

| Co nového se posluchači dozvěděli o dopravních úrazech?

Celý blok přednášek uvedli zástupci automobilového průmyslu, konkrétně výzkumného oddělení automobilky Škoda. Další dvě přednášky se zabývaly autosedačkami. Technici nám ukázali crash‑testy. Z praktických videodemonstrací bylo zjevné, že více než 50 % řidičů má autosedačku nastavenu špatně. Ze statistik dále vyplývá, že 60 % nehod je spojeno s tzv. opěrkovým syndromem, kdy při nárazu dochází k prudké flexi a deflexi páteře. V kritický moment se celá architektonika páteře může prodloužit až o 5 cm. Opěrkový syndrom se tak stává významným problémem.

Diagnostikujeme‑li ho okamžitě, při zřetelné poruše, je pacient bez prodlení předán do rukou traumatologa a ortopeda a je provedeno zobrazovací vyšetření. Značná část úrazů je ale nezpozorována, bolesti hlavy po pár dnech odezní, nálezy získané zobrazovacími metodami i neurologickým vyšetřením jsou negativní. Po čase, po půl roce či po roce, přijde pacient s bolestmi hlavy, obtížným polykáním, obtížnou artikulací, dvojitým viděním, bolestmi paže a páteře, závratěmi, příp. nitroušními šelesty. V okamžiku úrazu byly změny mikroskopické, ale časem se petrifikovaly; řečeno počítačovou terminologií se „ze softwarových poruch staly hardwarové“, které už ovšem nejsou řešitelné jinak než symptomatickou léčbou.

| Na kongresu jste předváděli přístroj Tetrax. K čemu slouží?

Vynikajícím speciálním přístrojem Tetrax jsme schopni diagnostikovat jemné změny na páteři. To znamená, že určité funkční odchylky, funkční patologii, můžeme zjistit bezprostředně po nehodě, tedy v momentě, kdy postiženého ještě neobtěžuje. Každý účastník dopravní nehody by měl být takto vyšetřen. My na to však bohužel nemáme kapacitu. Další přístroj je až v Českých Budějovicích. Vztaženo na počet dopravních úrazů by těchto přístrojů mělo být v republice aspoň osm až deset.

Co s účastníky dopravní nehody děláme? Většinou jim doporučíme dlouhodobou preventivní léčbu přípravky s ochranným vlivem na CNS, případně šetrnou rehabilitaci manipulačními cviky měkkou technikou. Zjistíme‑li poruchu funkce, pak intenzivní terapií a profylaxí lze trvalým následkům předejít nebo je alespoň minimalizovat. Nutností pochopitelně je takto postižené účastníky dopravních nehod dlouhodobě monitorovat.

| Velký blok přednášek se věnoval tinnitu. Proč je to tak důležitý problém?

V civilizovaných zemích trpí tinnitem 10–15 % obyvatel, což je obrovské číslo. V České republice postihuje asi 800 000 lidí, v sousedním Německu 7 milionů. Příčina nespočívá jen v poruše sluchového ústrojí, ale mohou tam být i vlivy zevní, somatické. Negativní vlivy jsou rovněž způsobeny současným životním stylem – akustickým smogem, příliš častým poslechem hlasité hudby do sluchátek aj. Velmi často se tinnitus objeví při poruchách osového myoskeletálního segmentu. Terapie musí být komplexní. Nespočívá jen v podávání léků, které mají afinitu k vnitřnímu uchu, ale musíme spolupracovat s fyzioterapeuty a léčbu případně doplnit o neagresivní laser. Kongres zdůrazňoval v oblasti tinnitologie potřebu multidimenzionálního a multidisciplinárního přístupu.

| S jakými pocity se teď ohlížíte za proběhlou akcí?

Kongres velmi dobře hodnotili jak účastníci, tak přednášející, a to jak odbornou náplň přednášek, tak jejich strukturu a značný počet účastníků ze zahraničí. K úspěšnému průběhu dvoudenního jednání přispělo i perfektní simultánní bilaterální tlumočení. V neposlední řadě všichni ocenili i společenskou úroveň kongresu, zejména přátelské setkání na historickém parníku Vyšehrad.

Zdroj: