Specializační vzdělávání zatím bez konsensu

Zákon o specializačním vzdělávání lékařů poněkud kostrbatě prochází legislativním procesem. V této chvíli se už nedá předpokládat, že by tato norma byla schválena v nějakém širokém konsensu. V poslední době na sebe největší pozornost strhl paragraf 22, podle kterého by lékaři z ambulancí museli chodit do nemocnic na pravidelné stáže. Podle předkladatelů by to mělo pozitivní přínos k udržení odborné erudice, Česká lékařská komora však takový požadavek interpretovala jako nástroj, kterým by bylo možné nařídit lékařům v podstatě nucené práce, díky čemuž by nemocnice získaly levnou pracovní sílu. Po masivním protestu tato část z projednávaného návrhu zmizela. Ze zasedání sněmovního zdravotnického výboru, které proběhlo minulý týden, už návrh odešel bez ní. „Vzhledem k tomu, že času je málo, nechtěl jsem ohrozit zbytek zákona, proto jsme se i s ostatními předkladateli domluvili, že tento sporný paragraf v této chvíli vypustíme,“ uvedl jeden z předkladatelů a zpravodaj vládní novely zákona o vzdělávání lékařů David Kasal (ANO).

Myšlenku ale stále hájil – přesný obsah stáží by totiž závisel na dohodě ministerstva zdravotnictví s odbornými společnostmi a případně i s lékařskou komorou. „Možná nebyl dostatečně komunikovaný,“ připustil Kasal ohledně návrhu.

ČLK to vnímá jako úspěch, i když pouze dílčí. „Důležité bylo, že stejným hlasem jako ČLK v tomto případě hovořilo též Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení ambulantních specialistů i další menší organizace soukromých lékařů. Právě tato jednota dala našemu stanovisku potřebnou razanci,“ uvedl prezident ČLK MUDr. Milan Kubek.

„Některé obory zůstaly redukovány, na druhé straně přibyly nové. Myslím si, že medicína se poměrně výrazně vyvíjí a počet oborů není věc, která by mě zásadně trápila. Základní principy tohoto zákona nejsou o počtech oborů, ale o tom, jaké kompetence bude mít doktor po absolvování základního kmene. V zákoně zůstává povinnost zkoušky a poté přiznání poměrně širokých kompetencí, zůstává tam i to, že vzdělávání a praxe by z velké části měly probíhat v regionálních nemocnicích. Jsem tedy přesvědčen, že ty základní principy zůstaly zachovány,“ domnívá se ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Zároveň je přesvědčen, že právě o oborech se ještě v rámci Poslanecké sněmovny povedou další diskuse.

Sporných bodů, nad kterými by se mohla vést nekonečná diskuse, je ale v návrhu více. Jedním z nich je sloučení pediatrie a praktického lékařství pro děti a dorost do jednoho oboru. Zatím se zdá, že koncept „jedné pediatrie“ má převahu. Dětští praktičtí lékaři se s tím ale stále nesmířili a důrazně proti tomu protestují.

O krok dále je projednávání novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Zde již vládní návrh sněmovna schválila v prvním čtení. Ke kvalifikaci všeobecné sestry by podle ní napříště nebylo nutné minimálně tříleté studium na vyšší nebo vysoké škole, ale stačila by střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy. Pro tento model se ujalo označení 4 + 1. V diskusi poslanec ANO David Kasal označil za anomálii, že sestry musejí studovat sedm let. Vít Kaňkovský (KDU‑ČSL) ale označil za lehce přehnaná očekávání, že předloha hned zajistí zvýšení počtu sester. „Změna není všeřešící,“ souhlasil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Musí být podle něho spojena s lepším ohodnocením sester.

Kritický k předloze byl naopak bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Podle něho jde o odklon od evropské tendence posílit vzdělávání sester.

Zdroj: