Současné postoje k intoxikaci u dětí
Přesné epidemiologické statistiky otrav u dětí bohužel nemáme k dispozici. Podle počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče, které jsou hlášeny toxikologickým informačním střediskům, se ukazuje, že každý rok v České republice požijí toxickou látku desítky tisíc dětí, z toho jich více než 500 vyžaduje intenzivní péči. Úmrtnost po požití toxických látek je velmi malá a celkové trendy úmrtnosti dětské populace neovlivňuje, ale ekonomické náklady na léčbu těchto otrav činí ročně desítky milionů korun. Intoxikace je nejčastěji způsobena léky – bývá to ve více než 70 % případů. Nejčastěji postiženou věkovou skupinu jsou děti do pěti let. Děti od jednoho do tří let představují 53 % všech intoxikovaných, skupina dětí mezi třemi až pěti lety se na otravách podílí 19 procenty. Intoxikací jsou však ohroženi i kojenci (9 %). Zbylých přibližně 20 % jsou dospívající, u nichž se již promítá experimentování s drogami nebo dokonce drogová závislost. V této věkové skupině se také stále častěji setkáváme s požitím toxické látky při sebevražedných pokusech.V terénu – odstranění škodlivin aktivním uhlím
Jako nejúčinnější metoda odstranění škodlivin ze zažívacího traktu vystupuje do popředí podání aktivního uhlí (dávky se různí od 0,5 do 2,5 g/kg pro dosi, lze neomezeně opakovat). Tuto látku je dokonce možno podat i doma. Proto pro přednemocniční péči o děti s intoxikací je nutno rozdělit toxické látky na absorbovatelné a neabsorbovatelné na aktivní uhlí (viz tabulku vpravo). Z údajů čerpaných z odborných publikací odvolávajících se na Evidence Based Medicine vyplývá, že účinnost výplachu žaludku a emetika při eliminaci škodliviny ze žaludku výrazně klesá po jedné hodině od požití toxické látky. Většina nemocných ovšem přichází do nemocniční péče až po více než třech hodinách od intoxikace. Z tohoto důvodu bude nutné pro výplach žaludku a podání emetika do jedné hodiny po intoxikaci vytvářet podmínky v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a lékařských služeb první pomoci. Lékař si ovšem nevystačí pouze s potřebným vybavením, ale musí také znát správnou techniku a kontraindikace výplachu (bezvědomí s areaktivitou nemocného, požití saponátů, louhů a kyselin nebo kerosenů – organických olejů, petroleje, nafty, benzínu).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2006, strana 15
Zdroj: