Přeskočit na obsah

Současná terapie Parkinsonovy nemoci

Z nedostatku dopaminu v oblasti bazálních ganglií, speciálně striata, pak vyplývají základní příznaky choroby. Základními motorickými projevy Parkinsonovy nemoci jsou rigidita, bradykineze, hypokineze či akineze, třes převážně klidového charakteru a posturální instabilita. Mezi vedlejší motorické příznaky patří např. hypomimie, mikrografie a hypofonie. Vedle motorických projevů nemoci pacienti mohou trpět též mentální, vegetativní či senzorickou dysfunkcí. Další motorické i jiné komplikace pak s sebou paradoxně přináší farmakoterapie Parkinsonovy nemoci. Mezi tyto komplikace se řadí kolísání stavu hybnosti, mimovolní pohyby a poruchy kognitivních funkcí. Současné terapeutické možnosti jsou rozmanité, ale stále na prvním místě zůstává farmakoterapie spolu s fyzioterapií a s celkovou psychosociální podporou pacienta.L-DoPa – dlouhodobá léčba v monoterapii
Základní možností farmakologické léčby Parkinsonovy nemoci je podávání L‑3,4‑dihydroxyfenylalaninu (L‑DOPA), ze kterého enzymatickou přeměnou v CNS vzniká dopamin. Samotný dopamin nelze v léčbě Parkinsonovy nemoci použít vzhledem k tomu, že nepřechází přes hematoencefalickou bariéru. Komerčně vyráběné preparáty (Isicom, Nakom, Madopar, Sinemet CR, Madopar HBS) obsahují kromě vlastní L‑DOPA ještě carbidopu nebo benserazid – látky blokující metabolickou přeměnu L‑DOPA na dopamin v játrech a zmírňují tak nežádoucí účinky – především nauseu, vomitus, kolísání krevního tlaku či srdeční arytmie. Podávání L‑DOPA je nejúčinnější dlouhodobou léčbou v monoterapii, která může být aplikována prakticky u všech skupin pacientů, ale je nutné ji zahájit a vést správným způsobem. To znamená velmi pomalé zvyšování denní dávky, v počátku užití preparátu s vyšším podílem benserazidu nebo carbidopy, ev. spolu s užíváním prokinetika domperidonu (Motilium), který též zmírňuje zažívací obtíže navozené dopaminergní terapií. Bohužel léčba L‑DOPA má i své komplikace, mezi které patří především indukce tzv. pozdních hybných komplikací – tj. mimovolních pohybů a kolísání stavu hybnosti. Tyto komplikace jsou nyní hlavním limitem prognózy pacienta.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2006, strana 6

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené