Snižování tělesné hmotnosti a její kontrola z pohledu lékárníka (3)
V závěrečném dílu seriálu článků věnovaných redukci váhy (pro předchozí viz MT 8/2008 a MT 11/2008) se budeme věnovat roli dalších doplňků stravy v tomto procesu, a to zejména v kontextu možných dotazů a požadavků pacientů.
Doplňky stravy s obsahem kofeinu
Kofein patří mezi tzv. purinové alkaloidy. Nachází se zejména v semenech kávovníku arabského, v listech čajovníku čínského, v listech cesmíny paraguajské (folium maté), semenech koly pravé, v semenech paulinie nápojné (guarana) a také v semenech kakaovníku pravého. Právě s extrakty z těchto částí rostlin se v doplňcích stravy setkáváme. Kofein má řadu farmakologických účinků. Je znám především pro své účinky povzbuzující, které však při pravidelném používání běžných dávek postupně slábnou (může způsobovat poruchy spánku). Stimuluje také vylučování kyseliny solné v žaludku, působí přímo na hladký srdeční sval i na svalovinu dýchacích cest. Má také účinky na ledviny, kde zvyšuje vylučování moči a zpětné vstřebávání sodíku. Tyto popisované účinky má kofein v dávce okolo 1 až 3 mg na jeden kilogram tělesné hmotnosti a den. Některé studie potvrzují jeho příznivý vliv na energetický výdej. Např. se uvádí, že v dávce 100 mg za den se zvyšoval klidový energetický výdej o 3 až 4 % po dobu 150 minut. Jiná studie hovoří o sedmi procentech. Zvýšení energetického výdeje není nijak významné, může mít však určitý význam z dlouhodobějšího pohledu. Otázkou je, zda bude tento účinek přetrvávat.
Pro zapamatování: V každodenním životě vidíme, že pravidelní konzumenti kávy či čaje nejsou v průměru o nic štíhlejší než lidé, kteří je pijí ve velmi omezeném množství.
V současné době se velmi často setkáváme v doplňcích stravy s extrakty zeleného čaje. Ten vedle kofeinu obsahuje celou řadu látek, které lze najít i v čerstvých listech čaje a které řadíme mezi polyfenoly, např. epigalokatechingallát (EGCG). Při jeho výrobě totiž dochází působením ostré páry či horkého vzduchu k inaktivaci enzymů, které působí oxidačně, a tím je obsah polyfenolů výrazně vyšší než v černém čaji. To samé platí o polofermentovaném čaji Oolong (wulong). Katechiny jsou látky, které působí antioxidačně a mohou hrát důležitou roli v prevenci celé řady civilizačních onemocnění. Pití zeleného čaje či čaje Oolong může u někoho snižovat pocit hladu, a tím pomoci při kontrole a snižování tělesné hmotnosti.
Doplňky stravy s obsahem vápníku
Existuje řada studií, které referují, že vápník může příznivě ovlivňovat tělesnou hmotnost, Jedním z možných účinků je jeho schopnost reagovat s tuky a žlučovými kyselinami za vzniku mýdel, která jsou následně vylučována stolicí. Užívání vápníku jako doplňku stravy může tedy pomoci při kontrole tělesné hmotnosti.
Pro zapamatování: Prokázalo se, že dostatečný příjem vápníku při redukční dietě napomáhá šetřit aktivní svalovou hmotu a je spojen s menším pocitem hladu.
Dostatečná konzumace mléčných výrobků je věc jiná a může ovlivnit lidské zdraví mnohem komplexněji.
Doplňky stravy s obsahem chromu
Chrom je v trojmocném stavu velmi důležitým prvkem našeho těla, který je součástí zejména tzv. glukózového tolerančního faktoru. Jedná se o komplexní sloučeninu chromitých iontů s glycinem, cysteinem, glutamovou kyselinou a nikotinovou kyselinou. Tento faktor zvyšuje účinnost inzulinu, a tím lepší využití glukózy. Názory na přiměřenou denní dávku chromu se velmi liší a doporučená denní dávka není u nás zatím stanovena. Obvykle se uvádí okolo 50 až 200 mikrogramů. Existuje řada studií, které uvádějí, že nedostatek chromu v potravě vede ke zhoršené glukózové toleranci, ke zvýšení koncentrace glukózy v krvi, výskytu sacharidů v moči a ke zvýšení koncentrace cholesterolu a triacylglycerolů v krvi.
Chrom se proto zdá být velmi důležitým esenciálním prvkem k prevenci většiny civilizačních onemocnění. Jako doplněk stravy má však jednoznačně význam jen tehdy, pokud ho máme v těle nedostatek. Chrom se vyskytuje v malých množstvích ve většině potravin. Za mimořádně bohatý zdroj chromu jsou považovány pivovarské kvasnice.
Pro zapamatování: Snížení chuti na sladké či chuti k jídlu při konzumaci pikolinanu chromitého nebo kvasnicových extraktů, které se nejčastěji vyskytují v doplňcích stravy, nebylo zatím nijak prokázáno a seriózní studie neexistují.
Doplňky stravy s obsahem karnitinu
L-karnitin(kyselina 3-hydroxy-4N-trimetylaminomáselná) je látka, která zajišťuje transport mastných kyselin do buněčných struktur zvaných mitochondrie. Zprostředkovává tak spalování (beta-oxidaci) mastných kyselin (tuků). Tento chemický proces zajišťuje energii zejména pro srdeční a kosterní svalstvo. Karnitin je také přítomen ve všech buňkách živočišných těl, kde na sebe navazuje krátké řetězce mastných kyselin, jež jsou biologicky vysoce účinné, a dlouhé řetězce, které jsou škodlivé až toxické, pokud nejsou odbourávány v mitochondriích. Karnitin je v těle vytvářen z aminokyselin lysinu a methioninu. Přímo v lidském těle se tvoří asi 25 % z celkového množství karnitinu. Zbytek pochází z potravy, zejména z masa. Karnitin se dobře vstřebává, a proto lze velmi rychle dosáhnout zvýšení jeho koncentrace v krvi. Průnik do svalů a do buněčných prostorů je však velmi pomalý.
Pro zapamatování: Používání karnitinu u obézních osob se zdá být velmi sporné. Zjednodušená úvaha, kterou používá k podpoře prodeje většina prodejců a která vede k obrovské spotřebě karnitinu jako „spalovače tuků“, vychází z naivní, ale pro spotřebitele snadno srozumitelné představy, že čím více karnitinu dodáme, tím více tuku spálíme. To se však bohužel nepodařilo prokázat a zvýšený příjem karnitinu naši tělesnou hmotnost nijak neovlivňuje.
Doplňky stravy s obsahem kyseliny hydroxycitronové
Kyselina hydroxycitronová (HCA) je látkou, která byla izolována z plodů rostliny garcinie kambodžské. Uvádí se, že tato rostlina se používala v asijském lidovém léčitelství k léčbě otylosti. Provedené výzkumy ukázaly, že kyselina hydroxycitronová blokádou citrátlyázy, která stojí v cytosolu na počátku syntézy mastných kyselin a cholesterolu z acetyl-CoA, se může podílet na snížení tvorby tělesného tuku v lidském těle. Zdá se však, že toto působení není významné a dosavadní závěry odborných studií smysluplnost užívání spíše vyvracejí.
Doplňky stravy s obsahem konjugované kyseliny linolové
Konjugovaná kyselina linolová (CLA) je obsažena zejména v potravinách živočišného původu, jako je mléko nebo skopové a hovězí maso. Její obsah ve zvířecích produktech hodně závisí na způsobu krmení. Velmi důležitá je „zelená“ potrava. Průmyslově se však získává z rostlinného materiálu, protože i přes poměrně nízký obsah CLA je tato výroba, např. ze slunečnicového oleje, nejekonomičtější.
Konjugovaná kyselina linolová není stejnorodou látkou. Je směsí polohových a optických isomerů, kterých je celkově 15. Pouze u dvou isomerů se pak prokázalo jejich příznivé působení na obsah tělesného tuku.
Pro zapamatování: Několik studií již potvrdilo, že zvýšená konzumace CLA v dávkování 3 až 4 g za den snižuje množství tělesného tuku. Nemá však žádný vliv na tělesnou hmotnost.
Otázkou zůstává, jaké negativní působení může mít konzumace vyšších dávek CLA, zejména pak, pokud v přípravcích budou obsaženy i další isomery této látky. Objevují se dílčí poznatky, že CLA může zvyšovat inzulinorezistenci a zhoršovat funkci endotelu.
Různá dietní doporučení z pohledu lékárníka
Dietní doporučení, jak ze strany odborníků, tak laiků, často postrádají informace o velikosti porcí. Při dietních radách je třeba zohledňovat pohlaví, věk, míru nadváhy, zdravotní stav i stravovací zvyklosti. Paušální doporučení jsou často spíše na škodu a nevedou k potřebnému výsledku. Setkáváme se také často s recepty na přípravu jídel, které jsou určeny pro více osob (zpravidla pro čtyři). Receptury pokrmů musejí být velmi jednoduché na přípravu a měly by počítat se snadným odměřením ingrediencí a přípravou pro jednu osobu. Ingredience by měly být velmi snadno dostupné a finanční rozpočet reálný.
České kuchařky zpravidla postrádají jakékoli základní informace o energetickém a výživovém složení jídla. Často se také doporučují výrobky, které na trhu neexistují, např. dalamánek o hmotnosti 35 gramů. Dalamánek je vůbec zajímavý tím, že se o něm často dietní doporučení zmiňují. Asi budí dojem „dietní“ potraviny, přestože je připravován z běžného chlebového těsta a liší se od chleba pouze svým tvarem.
V současné době také není většinou vhodné doporučovat nějaký výrobek obecně, aniž bychom uvedli jeho značku či výrobce. To platí třeba u nízkotučných jogurtů, které se podstatně liší obsahem sacharidů i bílkovin a v řadě případů je sporné, zda vůbec přinášejí našemu tělu nějaký prospěch. Dokonce i různé odrůdy jablek se mohou lišit obsahem sacharidů – až o 300 procent. V každém případě bychom neměli dbát pouze na nízký energetický obsah, ale také na přiměřenou výživovou hodnotu a vhodný poměr základních látek v celodenním jídelníčku. K týdenní kontrole tělesné hmotnosti (ať už v lékárně či ordinaci) a následné úpravě jídelníčku je pak často nutné přistupovat spíše empiricky než pouze s teoretickou znalostí energetické a výživové hodnoty potravin.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2008, strana Ph3
Zdroj: