Slovensko: Čtyři miliardy do betonu, nebo do lepší péče?
Slováci letos dostanou až 150 milionů eur (téměř 4 miliardy korun) na vybudování takzvaných integrovaných center zdravotní péče. Za evropské peníze se mají postavit nové budovy, kde by společně ordinovali praktičtí lékaři i ambulantní specialisté. Slovenští lékaři prvního kontaktu jsou však z těchto záměrů spíše rozpačití. Byli by nadále soukromníky, nebo zaměstnanci organizace s nejasnou strukturou? A jsou nové budovy to, co tamní pacienti nejvíce potřebují?
Zdravotní péče na Slovensku je rozdrobená, tvrdí už delší dobu tamní ministerstvo zdravotnictví. Proto chce vybudovat takzvaná integrovaná centra, kde by byli pohromadě praktičtí lékaři, specialisté, gynekologové, centra následná péče a diagnostická centra. Záměr ministerstva zdravotnictví oznámila loni na podzim tehdejší ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská. Podle původních plánů měla během letošního roku vzniknout tři taková centra – jedno velké ve městě, druhé malé na vesnici a třetí v regionu, kde žijí převážně Romové. Lékaři by do těchto center docházeli ordinovat několikrát týdně. Následně by do roku 2023 mělo na Slovensku vzniknout 134 takových center. „Smyslem této změny je modernizace zdravotní péče na Slovensku, především v místech, kde je snížená její dostupnost. Tedy tam, kde chybějí lékaři prvního kontaktu, kde je méně specialistů nebo dlouhé čekací doby na vyšetření,“ uvedl už před časem krajský odborník ministerstva zdravotnictví Peter Marko.
Jak zjistila redakce Medical Tribune, zatím žádný z připravovaných projektů neběží. Pilotní projekt měl fungovat v Kežmaroku. „Měl to být jeden z vytipovaných regionů, kde by projekt pilotně fungoval. Projekt ale ještě není v běhu,“ potvrdil předseda slovenské Společnosti všeobecného lékařství MUDr. Peter Makara.
Nový systém vyrobí chronické pacienty
I ostatní všeobecní lékaři na Slovensku se k projektu zatím stavějí velmi rezervovaně. Varují před finančními skupinami, které mohou mít jediný cíl – tvorbu svého maximálního zisku na přebujelém trhu chorob. „Ve zdravotním systému je dostatečné množství zdrojů z odvodů, ale dochází k jejich neefektivnímu využití,“ cituje server Aktuálně.sk oslovené praktické lékaře. „Když jde pacient s bolestí v krku nebo jiným banálním problémem ke svému praktickému – dnes ještě nezávislému – lékaři, ten ho vyšetří a léčí sám. V 99 % je tato léčba dostatečná. Šetří se peníze a pacient zůstává zdravý. Pokud by pacient s tímto problémem přišel do integrovaného centra, kde se jeho majitel zaměřuje na zisk, proženou pacienta různými specialisty a diagnostickými vyšetřeními. Zvýší se výdaje na léčbu a ještě z pacienta udělají chronika,“ píše server Aktuality.sk.
Své rozpaky nad projektem vyjádřil také předseda slovenské Společnosti všeobecného lékařství MUDr. Peter Makara: „V tomto projektu je zatím příliš mnoho nezodpovězených otázek. Může dojít i k tomu, co se stalo zhruba před deseti lety se slovenskými lékárnami. Soukromé lékárny, které dříve patřily farmaceutům či lékárníkům, ovládly řetězce finančních skupin. Šlo o postupné kroky rozplánované na deset let dopředu. I v případu integrovaných center se může stát, že nejprve bude projekt ve veřejném vlastnictví, vybudovaný z eurofondů, aby poté politici zjistili, že tato centra umí nejlépe spravovat určitá finanční skupina. Jedinou zárukou, že centra zůstanou natrvalo spravovaná státem, by byl asi pouze ústavní zákon o vlastnictví takových center,“ domnívá se MUDr. Makara.
Realitní byznys?
Dalším kritikem ministerského záměru je MUDr. Tomáš Szalay ze slovenského Health Policy Institute. „Projekt za 150 milionů eur je realitním projektem. Nikoliv zdravotnickým. Tyto prostředky pacientům ani lékařům nepomůžou. Peníze nejsou určeny na vybavení center, ale na jejich stavbu. Jde o byznys pro stavaře a majitele vhodných pozemků. Lékaři v tomto projektu budou pouze loutky,“ píše MUDr. Szalay. Upozorňuje na to, že nové prostory bude z eurofondů stavět nezisková organizace, kterou společně založí ministerstvo a lékaři (nebo samosprávy). „Zakládání neziskové organizace společně se státem považuji za riskantní krok. Stát už před pěti lety dokázal neziskovým organizacím vnutit svoje pravidla a získal tak kontrolu nad dvěma desítkami nemocnic. Jako spoluzakladatel centra a zároveň tvůrce pravidel bude a priori ve výhodnější pozici než spoluzakládající lékaři,“ poznamenává MUDr. Szalay.
Své obavy z takových projektů vyjádřili nedávno také zástupci českých praktických lékařů. „Doufejme, že náš ministr zdravotnictví si z cesty na Slovensko neodveze myšlenku na socializaci primární péče,“ uvedl na dubnové konferenci Společnosti všeobecného lékařství místopředseda SVL MUDr. Otto Herber.
Ministerstvo: zapojení bude dobrovolné
Slovenské ministerstvo zdravotnictví však ujišťuje, že zatím je tento záměr pouze plán a zůstává na čistě dobrovolné bázi. Žádné centrum prý nevznikne bez podpory nebo bez účasti samotných všeobecných lékařů. „Ministerstvo zdravotnictví opakovaně zdůrazňuje, že v žádném případě nechce a nebude praktické lékaře do zakládání center nutit,“ uvedli zástupci slovenského ministerstva zdravotnictví pro tamní Hospodářské noviny.
Zdroj: Medical Tribune