Přeskočit na obsah

Slovenské zkušenosti pro českou reformu

Tak uvedl předseda sdružení Občan MUDr. Pavel Vepřek 20. června v pražském národohospodářském ústavu AV ČR další díl seriálu seminářů a panelových diskusí nazvaného Dialogem k reformě. Ze Slovenska přicestovala velmi reprezentativní skupina odborníků – část informací z jejich sdělení zveřejňujeme dnes, další přineseme v příštím čísle MT.

Mgr. Henrietta Maďarová, MSc, která je v současnosti i poradkyní českého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, referovala o hlavních rysech a vývojových fázích slovenské reformy. Zdravotní systém SR stál v říjnu 2002, v době nástupu ministra Zajace do funkce, před ekonomickým kolapsem. Přes finanční injekce ze státního rozpočtu činily závazky (po lhůtě splatnosti) zdravotních pojišťoven přes 12 miliard a zdravotnických zařízení více než 13 miliard Sk, což dohromady představovalo 41 % celkových ročních výdajů na zdravotnictví. Prvním reformním krokem týmu ministra Zajace byla realizace stabilizačních opatření platných od 1. června 2003. Jejich cílem bylo omezení nadměrné poptávky po zdravotní péči a zastavení růstu dluhu. Zdravotní péče byla oddělena od doprovodných služeb, jakými jsou např. doprava pacientů, ubytování a strava hospitalizovaných osob atd. Za služby byly stanoveny poplatky – 20 Sk za návštěvu u lékaře a za vydání léku na recept, 50 Sk za den hospitalizace (s limitem 21 dnů) a za návštěvu LSPP. Vedle několika výjimek byl zaveden i kompenzační příspěvek pro osoby v hmotné nouzi ve výši 50 Sk měsíčně na člena domácnosti. V oblasti lékové politiky bylo prvním krokem zavedení klasifikace léčiv do 122 anatomicko‑terapeutických skupin. Dále zavedení fixního procenta doplatku pacienta z maximální ceny léků jako prevence očekávané nadměrné poptávky po umělém snížení doplatků za léky po kategorizaci.

následovala fáze systémových reformních opatření. na podzim 2004 schválil slovenský parlament sedm navzájem propojených zákonů – o zdravotní péči a službách souvisejících s poskytováním zdravotní péče; o rozsahu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a úhradách za služby související s poskytováním zdravotní péče; o poskytovatelích zdravotní péče, zdravotnických pracovnících a stavovských organizacích ve zdravotnictví; o záchranné zdravotnické službě; o zdravotním pojištění; o zdravotnických pojišťovnách a dohledu nad zdravotní péčí; o lécích a zdravotnických pomůckách.

Třetí etapou slovenské reformy zdravotnictví byla implementace nové legislativy a transformace zdravotnického sektoru. Vnikl Úřad pro dohled nad zdravotní péčí (ÚZDS). Funkční působnost a kompetence této nezávislé regulační instituce vysvětil na pražském semináři její první předseda, MUDr. Janko Gajdoš. „Úřad vykonává dohled nad veřejným zdravotním pojištěním a dohled nad poskytováním zdravotní péče. Ze zákona disponuje institucionálními nástroji umožňujícími přímo vstupovat do regulace financování zdravotní péče a jejího poskytování – regulačními normami, povolovacím řízením, dohledem, omezenou intervenční kontrolou, sankcionováním atd.“

ÚZDS by měl být koordinátorem činnosti institucí, které působí na „zdravotnickém trhu“ (jako jsou např.ministerstvo zdravotnictví, vyšší územní celky, profesní komory, zájmové skupiny, pacienti atd.). V roce 2005 byly postupně všechny slovenské zdravotní pojišťovny transformovány do akciových společností, což vedlo k výraznému posunu jejich chování k pojištěnecké klientele. nová pravidla fungování zdravotnické záchranné služby zvýšila dostupnost této péče (přes 99 % obyvatel SR je dosažitelných do 15 minut). Reformní opatření v lékové politice přinesla v roce 2004 snížení výdajů pojišťoven za léky (přes zvýšení sazby DPH) o 4,3 %. Výsledky voleb v roce 2006 poněkud změnily na Slovensku politický zorný úhel na reformu zdravotnictví (byly např. zrušeny pacientské poplatky atd.). nicméně 29. května se v Bratislavě sešli zástupci slovenské zdravotnické veřejnosti a výstupem je konsensuální definice 48 priorit slovenského zdravotnictví (jejich výtah přineseme v příštím čísle MT).

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 21/2007, strana B1

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené