Slibné výsledky imunoterapie akutní lymfoblastické leukémie

Lékařský časopis The Journal of Clinical Investigations zveřejnil výsledky první fáze klinických zkoušek imunoterapie akutní B lymfoblastické leukémie, v kterém bylo dosaženo remise u 27 z 29 pacientů.

Do studie byli zařazeni dospělí pacienti, u nichž se projevila vícečetná rezistence na běžnou léčbu. Od pacientů byly izolovány T‑buňky a do dědičné informace těchto buněk byl pomocí geneticky modifikovaného viru vnesen gen kódující chimérický antigenní receptor vážící se specificky na marker leukemických buněk CD19. Po chemoterapii byly namnožené modifikované T‑buňky infuzí navráceny do těla pacienta, přičemž byl poprvé při imunoterapii stanoven počet dvou typů T‑buněk – CD4+ a CD8+ v populaci modifikovaných T‑buněk. Díky tomu bylo možné sledovat efekt dávky modifikovaných buněk.

U 27 z 29 takto léčených pacientů nebyl ani za několik týdnů po ošetření detekován vysoce citlivými metodami výskyt leukemických buněk. Ze dvou pacientů, u kterých nedošlo ke kompletní remisi, byla u jednoho léčba zopakována s vyšší dávkou modifikovaných buněk a podařilo se dosáhnout remise. U některých pacientů došlo k relapsu a i ti byli podruhé léčeni imunoterapií s vyšší dávkou modifikovaných buněk. U jednoho z těchto pacientů se objevil typ leukémie, který byl k použité imunoterapii rezistentní.

Autoři studie pod vedením Camerona Turtlea z Fred Hutchinson/University of Washington Consortium zdůrazňují, že zatím není možné vyvozovat závěry o dlouhodobém účinku použité imunoterapie. Výsledky studie ale odhalily některá rizika léčby spojená především s vyššími dávkami geneticky modifikovaných buněk a s větším objemem leukemických buněk. Při imunodepleci chemoterapií se osvědčilo použití adenosinového analogu fludarabinu, který zvyšoval šance na přežití modifikovaných T‑buněk s chimérickým antigenním receptorem.

Zdroj: