Sjezd podané ruky

„Namísto klidné bilance nás čeká boj - nikoli mezi sebou samými, jak bylo poslední dobou špatným zvykem, ale proti smrtelnému ohrožení komory a celé samosprávné demokracie v tomto státě,“ uvedl ve svém zahajovacím projevu prezident ČLK MUDr. Milan Kubek. Předznamenal tak hlavní diskusní téma celého sjezdu - návrh novely zákona č. 220/1991 Sb., o lékařské, lékárnické a stomatologické komoře, kterou předložil poslanec MUDr. Jozef Kochan (pozn. red.: J. Kochan vzal 27. listopadu, dva dny po konání sjezdu, svůj návrh novely zákona zpět, a Poslanecká sněmovna se jím tedy nadále už nebude zabývat).

Opravdu ČLK nahání strach? A komu?

„Proč vlastně politici útočí na komoru?“ položil si řečnickou otázku M. Kubek a vzápětí si ji i sám zodpověděl: „Protože se nás bojí! Je pohodlnější nás zlikvidovat, než s námi diskutovat. Síla komory plyne z jejího odborného potenciálu, ale především z podpory jejích členů.“

MUDr. Jaroslav Imrych, který na sjezdu přednesl příspěvek „Jak dál s ČLK - transformovat komoru?“, ovšem vyslovil jiný názor: „Aktivita poslance Kochana je zbytečná, komora už není nebezpečná, protože se sama rozkládá,“ řekl doslova J. Imrych. „Je to daň za naši nejednotu a trvalou mediální prezentaci našich neshod. Nelze samozřejmě vyloučit, že tento stav může někomu vyhovovat,“ dodal.

J. Imrych zároveň připomněl, že zákon č. 220/1991 Sb. nějakou rozumnou novelizaci potřebuje. „Hovořil jsem s experty, kteří mi potvrdili, že tento zákon byl na začátku devadesátých let minulého století koncipován tak, aby vůbec vznik profesních komor ve zdravotnictví umožnil. Do dvou let měl být novelizován - a přitom platí dodnes, tedy 16 let.“

K situaci uvnitř ČLK J. Imrych mimo jiné řekl: „Naše politická kultura je odrazem stavu celé společnosti a je vzdálena demokratickým principům ve standardně fungující společnosti. Kopírujeme vládnoucí garnituru se všemi nectnostmi!“

Podle J. Imrycha jde i uvnitř lékařského stavu především o peníze a o moc. Do hry vstupují odborná sdružení prosazující partikulární zájmy v dohodovacích řízeních, do boje o co největší počet plných mocí se pouští i ČLK, o.s. - účelové sdružení založené komorou pro zastupování „všech“ lékařů. „Jádrem rozkolu v komoře je, že zatímco část členů volá po vyšší ekonomické angažovanosti ČLK - prostřednictvím ČLK, o.s. - ve vyjednávání o cenách a úhradách, druhá část právě toto odmítá,“ zdůraznil J. Imrych a dodal: „Kam až budeme muset klesnout jako stav i jako jedinci, abychom pochopili, že v jednotě je síla? Pokud existuje skutečný zájem udržet funkční komoru, musíme hledat kompromisy v kolizních tématech a najít společnou řeč. Kdy konečně pochopíme, že malá oběť může přinést velké zisky?“

„Nejprve mi dovolte vyřídit si něco osobního,“ pronesl M. Kubek (vpravo) ve zjevné narážce na známý incident Rath vs. Macek, když na sjezdu ČLK vítal ministra zdravotnictví T. Julínka. Drama se však tentokrát nekonalo: „Pane ministře, toto je podaná ruka České lékařské komory,“ napřáhl M. Kubek k T. Julínkovi pravici a ten ji přijal. „Věřím, že tato podaná ruka bude následována věcným jednáním, a proto si i já myslím, že bychom za minulostí vzájemných osobních neshod mohli udělat tlustou čáru,“ řekl mimo jiné ministr.

Podle J. Imrycha existuje několik scénářů budoucnosti České lékařské komory. „Můžeme zachovat status quo - ale tato varianta nás už zavedla do bídy, ve které jsme. Byla by to cesta k dalšímu úpadku komory a ČLK by se zanedlouho stala zbytečnou institucí. Anebo nás čeká diskuse o transformaci komory. Podle jednoho scénáře můžeme klást důraz na její charakter intelektuálně společenské organizace. Měli bychom v tom případě eliminovat konfliktní témata, např. hájení ekonomických zájmů lékařů, zaměstnanců i privátních, a zrušit ČLK, o.s. Veškeré aktivity by pak bylo nutno nasměrovat do posilování společenské prestiže a budování intelektuální elity.“

Dalším z možných scénářů je budování lékařské komory s množstvím kompetencí, které obsáhnou většinu možných samosprávných aktivit, aby mohla hájit zájmy lékařů. „Ale víme vůbec, jaké to jsou kompetence? Skutečně máme usilovat o silnou komoru rakouského typu? A má současná ČLK na takovou pozici prestiž?“ položil J. Imrych několik otázek. „Neměla by se komora po nějakou dobu spíše obrátit sama do sebe a řešit své problémy? Neměla by být spíše stmelujícím prvkem všech lékařů a jejich sdružení, kterým poskytne veškeré zázemí právní, ekonomické apod. a bude koordinovat jejich aktivity, aby nebyly kontraproduktivní?“ Podle J. Imrycha je ČLK na samé hranici smysluplné existence. Buď pochopí, že musí pracovat na svém vývoji a pro svou budoucnost, nebo se bude stále dohadovat o podružných problémech a přijímat nerealizovatelná usnesení.

Stavovské předpisy se mění

Jak už bylo řečeno, ani tentokrát se delegáti sjezdu nedokázali shodnout na osobě svého viceprezidenta. Oproti minulému sjezdu zde však byl znát výrazný posun - jen minimum delegátů volbu ignorovalo a výsledky kandidátů byly velmi vyrovnané. V prvním kole volby získal MUDr. Jiří Wicherek 71 hlasů, MUDr. Lubomír Nečas 83 hlasů a MUDr. Aleš Herman, Ph.D., 94 hlasů. Ani druhé kolo, do něhož postoupili dva nejúspěšnější kandidáti, rozuzlení nepřineslo. Dr. Nečas získal 104 hlasů, dr. Herman 130 hlasů. Ke zvolení to však nestačilo, ani jeden nedosáhl potřebné nadpoloviční většiny hlasů všech delegátů sjezdu.

„Je to důkaz, že všichni kandidáti byli velmi kvalitní, a jejich šance tudíž vyrovnané,“ komentoval výsledek prezident ČLK MUDr. Milan Kubek. „A také je to důkaz demokracie v ČLK. Oponenti nám podsouvali úmysl, že nejprve na sjezdu odsouhlasíme změnu stavovského předpisu týkajícího se pravidel voleb, a pak zvolíme viceprezidenta.“

Na změnu stavovských předpisů nakonec došlo, ale až po volbách. Zavádí se mimo jiné možnost přidání třetího kola voleb, pokud se na jeho konání shodne většina všech delegátů sjezdu - a v tomto kole bude ke zvolení prezidenta či viceprezidenta stačit pouhá většina přítomných, nikoli všech delegátů.

Změn doznaly i další stavovské předpisy. Například Organizační řád nyní lépe upravuje postavení tzv. hostujících lékařů, aby po uplynutí určité doby neodjeli nakrátko zpět do vlasti a nevrátili se pak opět se statutem hostujícího lékaře - prakticky donekonečna. Důležitá je i novela Disciplinárního řádu definující nově část procesu tzv. předběžného šetření: „Byla-li podána stížnost nebo oznámení na zdravotnické zařízení nebo jeho součást, musí být v předběžném šetření určeno, kterého konkrétního lékaře či lékařů se stížnost týká.“

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 35/2007, strana B1

Zdroj: