Přeskočit na obsah

Sjezd EASD očima prof. Zdeňka Rušavého

Sjezd EASD očima prof. Zdeňka Rušavého Nové bylo např. představení Bydureonu – exenatidu s prodlouženým účinkem, který již byl schválen pro Evropu (EMA). Účinná látka je vázána na mikrosféry, kopolymery, které jsou používány již 15 let např. v psychiatrii. Bydureon je aplikován 1× týdně podkožně, neredukuje se jeho dávka na počátku léčby a maximální účinnost je dosažena za 6 až 8 týdnů. Při srovnání s Byettou snižuje nejen postprandiální, ale i lačnou glykémii. Je účinnější než Byetta a je provázen nižším výskytem nežádoucích účinků (nausea, zvracení, bolesti hlavy a průjem). Reakce v místě vpichu je v 16 %, avšak reversibilní. Léčba byla pro nežádoucí účinky ve studiích ukončena v 6 % případů. Bydureon byl zkoumán v šesti studiích (Duration 1 – srovnání s Byettou, Duration 2 – srovnání s pioglitazonem a sitagliptinem, Duration 3 – srovnání s glarginem, Duration 4 – u pacientů dosud neléčených – srovnání s pioglitazonem, sitagliptinem a metforminem, Duration 6 – srovnání s liraglutidem).

Duration 6 byla formou ústního sdělení přednesena na sjezdu. Studie randomizovaně sledovala 400 osob léčených liraglutidem vs. 391 osob léčených Bydureonem po dobu 26 týdnů. Studie neprokázala non‑inferioritu Bydureonu ve srovnání s liraglutidem. HbA1c bylo o 0,1 % signifikantně horší, rovněž sledování hmotnosti neprokázalo non‑inferioritu, prokázal se však signifikantně nižší výskyt nežádoucích účinků (nausea, průjmy, zvracení) oproti liraglutidu. Již je k dispozici také dvouletá studie s Bydureonem, prokazující dlouhodobý pokles HbA1c o 1,5 až 1,7 procenta. Po dvou letech mělo více než 60 % pacientů HbA1c nižší než 5,3 procenta.

Z nové lékové skupiny gliflozinů byl představen dapagliflozin. Podobné léky jsou známy již více než 100 let jako extrakty z jabloňové kůry (phlorizin). Dapagliflozin inhibuje selektivně natrium‑glukózový kotransporter 2 (SGLT2). Ten není ovlivňován ani inzulinem, ani glykémií. Způsobuje glykosurii. Léčba vede ke snížení lačné i postprandiální glykémie, nevyvolává hypoglykémii a vede ke snížení hmotnosti. Krátkodobé nežádoucí účinky představují záněty genitálu a močových cest přibližně u 5 % pacientů. Léčba zánětů běžnými prostředky byla účinná a nevedla k ukončení účasti ve studiích. Dapagliflozin zatím nebyl schválen americkou FDA pro obavy z možných komplikací, především karcinomu prsu a močového měchýře, spojených s dlouhodobu léčbou.

Dalším stále diskutovaným tématem je léčba diabetu a vznik nádorů, ovšem studie jsou většinou retrospektivní, z různých registrů. Francie a Německo zakázaly léčbu pioglitazonem pro vyšší výskyt nádorů močového měchýře. Rozhodnutí se zakládalo na výsledcích retrospektivní studie postavené na datech z francouzského registru. Ve zbytku Evropy je léčba povolena pro nedostatek kvalitních důkazů, ale s určitými omezeními, která jsou vyznačena v SPC. Dapagliflozin neschválila FDA pro velmi vágní podezření na možné riziko vzniku karcinomu močového měchýře a prsu. Jasně byla prokázána lineární souvislost obezity s rizikem vzniku malignit. Diabetes je spojen rovněž se zvýšeným rizikem nádorů, především pankreatu. Hyperglykémie pravděpodobně nezvyšuje riziko vzniku nádorů. Není rovněž prokázáno, že hypoglykémie snižuje nádorový růst. Maligní buňky sice využívají jako energetický substrát glukózu, ale jsou schopny utilizovat glukózu i při velmi nízké koncentraci. Výskyt malignit i rychlost nádorového růstu jednoznačně snižuje metformin. Jeho účinek je nepřímý i přímý a velmi složitý.

Prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D.,
I. interní klinika, FN Plzeň

Medical Tribune


 

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené