Sjezd ČLnK vyzval politiky k zastavení likvidace veřejných lékáren

Jednání neukončil, pouze přerušil do 31.10. 2018.

Zeptali jsme se prezidenta ČLnK PharmDr. Lubomíra Chudoby, zda neukončení sjezdu lze chápat jako „stávkovou pohotovost“ lékárníků a jaké jejich požadavky musejí být splněny, aby byli spokojeni.

Lze chápat usnesení sjezdu jako upozornění pro budoucí vládu, že situace českého lékárenství je kritická?

Přesně tak. Převážná část veřejných lékáren je opravdu v kritické ekonomické situaci, nejhorší je situace u lékáren na venkově. Poslední dva ministři zdravotnictví se situací vůbec nezabývali a nebyli bohužel ochotni přijmout změny v odměňování a síti lékáren, které jsme navrhovali.

Předpokládám, že požádáte o jednání nového ministra, až bude ustaven. Co po něm budete požadovat? Jaké kroky by mělo ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda učinit, aby „stávková pohotovost“ lékárníků skončila?

K našim prioritám patří stejné doplatky na léky, změna principu odměňování lékáren a vytvoření pravidel pro budování sítě lékáren. „Pohotovost“ lékárníků může skončit jedině až s přijetím požadovaných změn.

V usnesení jste vyzdvihli vedle pevných doplatků na léky také změnu v odměňování lékárníků a stanovení pravidel vzniku lékárenské sítě. Stanovením data trvání sjezdu dáváte vládě čas zhruba rok, aby situaci českého lékárenství změnila. Čím by měla začít?

Principiální změnu v odměňování lékárníků lze zavést dvěma způsoby. První, tj. forma výkonu, je již obsažena v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, která byla schválena před třemi roky. K ní by bylo nutné přijmout novely dvou prováděcích vyhlášek (o seznamu výkonů a o úhradách). Při dobré vůli mohou být obě připraveny a schváleny v řádu několika měsíců. Nebo druhá, tzv. dispenzační taxa, kterou po předchozích jednáních nyní preferujeme, znamená odsouhlasit ještě drobnou změnu v zákoně č. 48. Také pravidla pro další budování sítě lékáren a stejné doplatky předpokládají novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, případně o zdravotních službách. K obojímu jsme již určité návrhy připravili, můžeme se také inspirovat ve většině evropských zemí.

Sjezd uložil představenstvu 16 úkolů, jedním z nich byl úkol vyjednat co nejnižší administrativní zátěž a adekvátní finanční náhradu pro lékárny vzniklé v důsledku povinné implementace evropského nařízení o padělcích.

V českých lékárnách se nikdy neobjevilo ani jedno jediné balení padělku léčivého přípravku. Padělky léků se ale vyskytují u těch, kteří vůbec nemají právo vydávat léčivé přípravky, například u trhovců, nebo na různých podvodných webových stránkách. Proti těmto kriminálním aktivitám ale EU nepřipravila žádné společné protiopatření, naopak přidala povinnosti na legálním trhu. Evropské nařízení o padělcích se týká pouze lékáren, pro které bude jeho implementace velmi náročná po personální a finanční stránce. Představenstvo ČLnK nově zaváděné administrativní povinnosti lékáren považuje za zbytečné, přesto se rozhodlo aktivně zúčastnit práce v tuzemské Národní organizaci pro ověřování pravosti léčiv, neboť předpokládalo možnost některé děje na této úrovni ovlivnit. Naším cílem je přispět k co nejmenšímu administrativnímu zatížení lékáren a přesvědčit exekutivu, že je zásadně nezbytné lékárnám vzniklé vícenáklady refundovat.

Dalším úkolem je vytvořit pracovní skupinu pro eRecept a lékový záznam pacienta, která by vytvořila podklad pro vytvoření výkonu lékárníka.

SÚKL nabídl ve své verzi povinné e-preskripce polovičaté řešení, které bohužel nesnižuje administrativu lékáren (postrádáme jednodušší a bezpečnou identifikaci zdravotníka, validaci zdravotní pojišťovny, náhradní způsob komunikace při nefunkčnosti systému), ani nenabízí odbornou hodnotu pro bezpečnější farmakoterapii (např. dříve slíbený lékový záznam pacienta). ČLnK však obecně elektronizaci a sdílení dat zdravotníky podporuje, což je možné doložit naší aktivní účastí v pracovních skupinách na ministerstvu zdravotnictví, včetně předložení našeho návrhu sdílení dat v rámci lékového záznamu pacienta. Aktivní budeme i nadále, úkol uložený sjezdem je logickou podporou našeho dosavadního úsilí.

Představenstvo má připravit návrh zákona, který umožní svobodný výkon povolání, díky většinovému vlastnictví lékáren pouze lékárníky, jako je to například v Rakousku.

Lékárenská péče je vysoce odborná činnost, která musí být vykonávána plně ve prospěch pacienta. Proto i Evropská unie podporuje model osobní odpovědnosti lékárníků, který je realizovatelný za podmínky většinového vlastnictví lékáren lékárníky, což je vyjádřeno i v rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2009. Po zkušenostech s řetězci lékáren začaly vlastnictví lékáren lékárníky podporovat i nové členské země EU jako Maďarsko, Polsko, Estonsko a své řešení připravuje i Slovensko. Důvody, které podle vyjádření našich zahraničních kolegů vedly tamní vlády a zákonodárce k tomuto přehodnocení, byly jednak zaváděné agresivní marketingové praktiky řetězců lékáren spolu s jejich omezením sortimentu léků v závislosti na finančních pobídkách výrobců. A dále pak vyvádění zisků nadnárodních řetězců lékáren do tzv. daňových rájů. Rozhodnutí delegátů našeho sjezdu nám vzhledem k vývoji v okolních státech proto uložilo, abychom se o přijetí obdobného řešení pokusili i v rámci České republiky.

Sjezd uložil představenstvu prosazovat zrušení limitací signálního výkonu, navýšení signálního výkonu a zavedení signálního výkonu za vydanou položku.

Limitace signálního výkonu rokem 2014 s propojením počtu pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven, kteří si v lékárně v tomto roce vyzvedli své léky na předpis, je zcela nelogická a nespravedlivá, neboť lékárna negeneruje recepty a ani nemůže ovlivnit přechod pojištěnců mezi jednotlivými pojišťovnami. Stejně jako jen částečná úhrada lékárnám za tzv. regulační poplatky, když ty lékařům byly nahrazeny v plné výši. Lékárna nemůže ani ovlivnit, zda lékař předepíše na recept jednu nebo dvě položky léčivého přípravku. Proto považujeme úpravu výše uvedeného za nezbytnou a nadále je budeme na MZ požadovat.

Představenstvo má vytvořit pracovní skupinu, která připraví nový systém cenotvorby a pevných doplatků v souladu s prioritami ČLnK a modelaci dopadů.

Tento úkol souvisí s jednou z hlavních priorit České lékárnické komory, kterou je zavedení stejných doplatků na lékařem předepsané léky. Tuto změnu si hlavně přejí tři čtvrtiny obyvatel ČR. Je tedy požadována zdravotníky i jejich pacienty.

Dalším úkolem uloženým sjezdem je pokračovat v jednání s veřejnou správou o zajištění lékárenské péče ve dnech státních svátků a připravit legislativní podklad pro zavedení poplatku za pohotovostní lékárenskou službu.

Po opakovaném jednání s krajskými úřady došlo jen k částečné finanční podpoře výkonu pohotovostní lékárenské péče v několika krajích. V jednáních budeme pokračovat tak, aby se pokud možno podařilo sjednotit systém poskytování pohotovostních služeb v celé ČR.

Sjezd se neztotožnil se systémem on-line ověřování pravosti léčiv, v čem je konkrétně problém?

České lékárny investovaly v průběhu minulých let miliardy korun do výpočetní techniky a lékárenských programů. A další ohromné částky musejí na jejich aktualizace vydávat každoročně. Nikdo dosud neviděl v lékárně ani jedno jediné balení padělku léku. Proč tedy státní mašinerie nutí stoprocentně bezpečné místo, kterým lékárna je, k dalším stamiliónovým nákladům? Kdo a kdy to lékárnám zaplatí? My na to už nemáme ani peníze, ani odborný personál navíc. A chceme se věnovat především svým pacientům, a ne další administrativě. Proč stát místo toho účinně nezasáhne tam, kde se padělky léků skutečně vyskytují? Nutné je bojovat proti podvodníkům na českých tržištích a na internetu. Policie asi také nebude kontrolovat každé jednotlivé auto před jeho vyjetím na silnici. Kontroluje jen namátkově a logicky se soustředí výhradně na ty, kteří porušují pravidla silničního provozu.

Na sjezdu zazněla kritika Státního ústavu pro kontrolu léčiv při kontrole lékáren a ukládání pokut. V čem je problém?

Ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv se v posledních několika letech stala všemocná instituce, a nejen lékárníci mají někdy pocit spíše šikany. A to jak tvrdostí při posuzování míry „provinění“, tak nesmyslnou výší pokut. Nás opravdu vůbec nezajímá, že ministerstvo financí prý SÚKL vytýká, že do státního rozpočtu na pokutách nevybírá podle jeho představ. To je přece zvrácenost. SÚKL se namísto toho musí znovu stát uznávanou metodickou autoritou, která má zájem na bezpečném fungování zdravotnických zařízení.

Sjezd uložil představenstvu zahájit diskuzi s farmaceutickými fakultami ohledně náplní a koncepce praxí u studentů 5. ročníku, protože se lékárníci v terénu stále častěji setkávají s neuspokojivými dovednostmi absolventů.

Na základě informací z lékáren, bývají studenti posledního ročníku farmaceutických fakult nedostatečně připraveni na výkon závěrečné praxe v lékárně. Proto budeme iniciovat jednání s představiteli obou farmaceutických fakult a hledat řešení, jak dále zlepšit získání praktických dovedností studentů již v průběhu jejich studia.

Obraťme se k financování komory – sjezd vyslechl zprávu auditora k účetní uzávěrce. Můžete pro členy upřesnit výsledky hospodaření?

Náš rozpočet je koncipován jako vyrovnaný. Každoročně máme ale určitý přebytek, který je většinou dán tím, že většina okresních sdružení nevyčerpá přidělený limit pro své členy v regionu. Představenstvo Komory se navíc logicky snaží vynakládat prostředky z členských příspěvků maximálně účelně a obezřetně. Uspořené peníze samozřejmě věnujeme na vzdělávání, do nutných investic apod.

Sjezd projednal využití sociálního fondu, na co letos z něj směřovaly peníze?

Sociální fond má již ve svém názvu účel užití, jsou z něj podporováni členové komory, kteří se dostanou do nezáviděníhodné životní situace. Jde např. o zaplacení příspěvků kolegů dlouhodobě nemocných, finanční výpomoc pro případ živelní pohromy v lékárně apod.

Sjezd schválil rozpočet na rok 2018 – jaké budou priority využití komorových peněz?

Veškerá naše činnost, včetně řady povinností ze zákona, je financována pouze z příspěvků členů lékárnické komory. Stát nám nedá ani korunu. Výdaje mají proto dlouhodobě své jasně určené místo. Mandatorní výdaje souvisejí se samotnou existencí Komory (sídlo, provozní režie, mzdy zaměstnanců a externích spolupracovníků…), s podporou systému celoživotního vzdělávání lékárníků, s plněním našich úkolů a zadání od členské základny.

V usnesení sjezdu se uvádí projekt přístavby stávajícího objektu ČLnK, můžete poskytnout bližší informace k projektu?

Stávající sídlo Komory nám již přestává svou velikostí stačit. Neuvěřitelně nám v posledních letech narostly agendy, včetně vzdělávacích programů. Proto jsme nechali vypracovat studii dostavby našeho stávajícího sídla, sjezdu ji představili a byla delegáty schválena. Musíme ale ještě zvolit vhodné načasování stavebních prací, protože si zejména v této kritické době nemůžeme dovolit výpadek v našich činnostech.

Zdroj: MT