Sjezd ČLK: delegáti vyčetli ministrovi zahraniční lékaře a platy

Diskuze, která proběhla mezi delegáty sjezdu České lékařské komory a jejich hostem, ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, byla poměrně bouřlivá. Ministra lékaři grilovali tak dlouho, až se nedostalo na diskuzi s ostatními hosty.

Prezident ČLK Milan Kubek přivítal ministra invektivou – věnoval mu brožuru o lékařské komoře, aby si prý doplnil informace. Většinu diskuze s Vojtěchem věnovali delegáti tématu projektu Ukrajina. Tedy zahraničních lékařů bez aprobační zkoušky, kteří dostali výjimku od ministerstva zdravotnictví k „výkonu odborné praxe za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností“.

Lékařská komora má informace, že tito lékaři v nemocnicích léčí samostatně, přitom podle zákona mohou fungovat jen pod podmínkou přímého odborného vedení kvalifikovaným lékařem, který musí být fyzicky přítomen a smí vést pouze jednoho praktikanta. „Skutečnost je, že v nemocnicích pracují samostatně bez dozoru. Nejvíc jich je tam, kde je nedostatek personálu, tedy tam, kde přímé odborné vedení ani není možné,“ uvedl Kubek. Podle jeho odhadu pracují v českých nemocnicích stovky takových lékařů. „Toto vnímáme jako naprosto klíčové. Proč ministerstvo zdravotnictví kryje tyto praktiky porušování platných právních předpisů? Proč nepomůže České lékařské komoře, která by v tom ráda udělala pořádek?“ ptal se Kubek.

Ministr Vojtěch připomněl, že projekt běží už několik let a on není jeho autorem. Podle něj ministerstvo zdravotnictví postupuje při schvalování výjimek v souladu se zákonem. „Odpovědnost je na poskytovatelích. Poskytovatel musí uvést jméno lékaře, který vede lékaře ze třetí země. Ten je spolu s poskytovatelem odpovědný. Neumím si představit, že by si nemocnice držely lékaře, kteří by poškodili jejich pacienty. Takový ředitel by byl hloupý a stejně tak ten primář, který ho má vést,“ uvedl Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví v současnosti na základě podnětů kontroluje některé nemocnice, ve kterých zahraniční lékaři bez aprobace v rámci projektu Ukrajina pracují, uvedl ministr. Zároveň požádal komoru, pokud má informace o porušování podmínek výjimky, ať mu je předá, aby to ministerstvo mohlo řešit. „Kontrolovat plošně každý den všechny nemocnice, na to nemáme kapacity,“ uvedl Vojtěch.

Zástupce komory ale ministr příliš nepřesvědčil. „Naše důvěra v to, že to váš úřad má pod kontrolou, se limitně blíží nule,“ prohlásil Kubek. „Když má ministerstvo tolik dobré vůle, proč neprosadí právo lékařské komory kontrolovat personální vybavení nemocnic?“ dodal. Lékařská komora žádá od ministerstva seznam lékařů, kterým udělilo výjimku.

Ministerstvo otevřelo diskuzi o změně zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. „Vyzvali jsme všechny komory, aby nám daly podněty na změnu komorového zákona. Lékárnická komora nám již dala celý list požadavků na změnu komorového zákona, budeme se tím zabývat,“ uvedl Vojtěch. „Naším cílem je zákon zrevidovat na základě podnětů, nejde vyjít stoprocentně ve všem vstříc, ale pokud budou vaše podněty rozumné, jsme připraveni je akceptovat,“ řekl Vojtěch.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler ve své video zdravici pro sjezd ČLK komentoval otevření zákona jako příležitost posílit kompetence komory. Podobně prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba jako host sjezdu lékařů ve svém krátkém vystoupení potvrdil, že i jeho stavovská organizace bude chtít kompetence přidat.

Kubek ministrovi řekl, že se nakonec podle návrhu zákona o komorách pozná, jak upřímně to s výzvami o spolupráci myslí. „Jestli to bude snaha o umlčení těch, kteří na problémy upozorňují, nebo snaha hledat partnera,“ řekl Kubek.

„Hodil jste zkušené lékaře přes palubu!“

Kromě toho vyčetli delegáti ministrovi, že vláda navyšuje tabulkové platy lékařům ve vyšších tarifech pro příští rok jen o dvě procenta. Přitom dřívější dohoda předsedů tří politických stran včetně předsedy ANO Andreje Babiše slibovala dalších deset procent pro všechny zdravotníky.

„Zkušené lékaře, kteří mají učit mladé a dohlížet na ně, lékaře, na nichž nemocniční zdravotnictví stojí, jste hodil přes palubu, když jste jim do tarifu přiznal dvě procenta. To nekryje ani inflaci,“ uvedla předsedkyně revizní komise ČLK Jana Vedralová. V přímo řízené nemocnici, kde pracuje, mají lékaři se specializovanou způsobilostí podle jejího vyjádření průměrný plat bez služeb 55 tisíc měsíčně. „Tedy žádné vaše mediální výstupy, že lékaři mají sto tisíc,“ řekla. K tomu ministr podotkl, že to nejsou jen mediální výstupy, ale data z přímo řízených nemocnic o platech – ovšem včetně služeb. Za to si vysloužil pískot. Zdůraznil, že vládní navýšení tarifních platů respektuje dohodu mezi nemocnicemi a pojišťovnami o úhradách na příští rok. Navíc chce dát ředitelům možnost více diferencovat odměny a ohodnotit lékaře z nižších tabulkových míst, kteří podávají výjimečnou práci.

Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel upozornil, že podle návrhu se mají navýšit více platy mladým lékařům. Ovšem to minimalizuje rozdíl mezi tabulkovým platem lékaře před atestací a po atestaci, což Engel považuje za nevhodné.

Přes veškerou kritiku, která v tématu platů vůči ministrovi na sjezdu převládala, zazněl i opačný názor. Delegát oftalmolog Petr Kudělka poděkoval za navyšování platu v posledních letech, princip nechat nyní rozhodnutí na jednotlivých nemocnicích ovšem ocenil. „Desetiprocentní navýšení plošně není systémové. Když se podíváte mimo zdravotnictví, ať jde o podniky státní nebo soukromé, všude to funguje podobně. Je tu určitá fixní složka, další se odvíjí podle ekonomického hospodaření daného podniku,“ poznamenal Kudělka. Pokud se ředitel jeho nemocnice rozhodne v příštím roce dát peníze místo do platů do rozvoje nemocnice a do toho, aby se mu lépe pracovalo, tak to prý bere. Lékařům rostly tabulkové platy v posledních dvou letech o deset procent a předtím o pět procent.

Sjezd ve svém usnesení zdůraznil, že podporuje jedině dobrovolnou smysluplnou elektronizaci. „Lékař i pacient musí mít právo rozhodnout se, jestli bude e-zdravotnictví používat a pokud se rozhodne pracovat mimo elektronický systém, nesmí být jakkoli sankcionován,“ píše se v usnesení. „ČLK bude bránit všechny své členy, kteří by se dostali do problémů kvůli tomu, že předepíší pacientovi lege artis potřebný lék klasickým způsobem,“ uvádí dál sjezd ČLK. Podle Kubka je problém, že povinné eRecepty podporují i pacientská sdružení. „Chráníme pacienty. Čelíme rozsáhlé kampani, která je futrovaná penězi, které přesahují naše možnosti. Pacientské organizace se chovají naivně a tyto projekty podporují,“ uvedl Kubek.

Na sjezdu prezentovali své výsledky tvůrci kampaně Naše zdravotnictví. Portál zajišťuje PR agentura Jiřího Hrabovského, která před lety vedla kampaň Děkujeme, odcházíme. Za říjen zaznamenal portál velmi solidní čtenost přes 146 tisíc návštěv, nejčastěji na něj přichází čtenáři díky smluvní spolupráci s portálem Seznam.cz, který některé články umisťuje do svého výběru tisku. Dosud nejčtenější článek měl titulek „Další nakažený západonilskou horečkou v Česku. Nemoc je tu“. Zaznamenal 40 tisíc shlédnutí. Druhý nejčtenější „Pozor na léky na tlak a srdce. Mohou vyvolat rakovinu“. Komora provozuje Naše zdravotnictví, aby mohla bez zásahů prezentovat své názory široké veřejnosti. „Jak jsem řekl panu ministrovi, jsme připraveni s ním spolupracovat, ale pokud se ministerstvo rozhodne válčit, jsme připraveni se bránit. Toto je jeden nástroj, jak se bránit,“ řekl Kubek.

Sjezd také znovu zvolil viceprezidentem komory Zdeňka Mrozka, MT s ním krátce po zvolení vedl rozhovor o aktuálních problémech.

 Celé usnesení XXXIII. Sjezdu ČLK najdete na stránkách Česk lékařské komory.

Zdroj: MT