Silná koruna pomáhá akademickým knihovnám

Nikoho jistě nepřekvapí, že globální informační trh dnes roste rychleji než většina světových ekonomik – každým rokem přibližně o šest procent. Ve svém příspěvku věnovaném výzvám na trhu s informačními zdroji to připomněl Ing. Vladimír Karen, výkonný ředitel společnosti Albertina icome Praha a předseda organizačního výboru konference. Na zmíněném růstu se přitom výrazně podílejí především informační zdroje označované jako STM (science, technology, medicine).

Nejvíce jsou na trhu s informacemi zastoupeny odborné časopisy (36 % - většina těch nejvýznamnějších jak v tištěné, tak elektronické formě), následují knižní publikace (29 %) a bibliografické zdroje (20 %).

Významně roste poptávka uživatelů především z akademické sféry po plných textech článků, odborných publikacích a monografiích dostupných v elektronické podobě. Stále je však rozhodující otázka ceny. Konkurenci v podobě stále se rozšiřující nabídky elektronických publikací s tzv. open-access přístupem - tedy otevřeným a bezplatným – se tradiční vydavatelé brání různě. Trendem je například jejich vzájemné slučování. K nejsledovanějším asi patřila nedávná fúze společností Thomson a Reuters, která bude cenovou politiku ostatních vydavatelských domů bezpochyby dlouhodobě ovlivňovat.

Zajímavý pohled nabídl Ing. Karen na situaci akademických knihoven v souvislosti s vývojem informačního trhu a ekonomickými podmínkami ČR.

„Pokud jde o subjektivní hodnocení, u pracovníků knihoven se můžeme setkat s různými pohledy. Někteří tvrdí, že informačních zdrojů mají v nabídce dost, až moc – vzhledem k tomu, že se v nich uživatelé ani neorientují a neumějí jich využívat.“

Ing. V. Karen ovšem připomněl i to, že na druhé straně zaznívají z akademických knihoven  i nářky – informačních zdrojů bychom chtěli akademické obci nabídnout více, ale rozpočet je napjatý. Rostoucí ceny předplatného nás nutí počet titulů omezovat.

Je pravda, že ceny předplatného odborných časopisů rostou již od roku 1995 takřka lineárně o sedm procent ročně. Sílící kurs koruny vůči dolaru však tento růst dokázal eliminovat. A špatně nevyznívá ani srovnání některých objektivních parametrů.

„Ve výdajích z hrubého domácího produktu - HDP - na vědu a výzkum se ČR poměrně úspěšně přibližuje průměru Evropské unie, který navíc mírně stagnuje,“ uvedl Ing. V. Karen data Eurostatu (viz graf). „Cílového stavu, který si pro sebe EU stanovila v tzv. Lisabonské strategii budování konkurenceschopné znalostní ekonomiky, tedy tří procent z HDP na vědu a výzkum v roce 2010, ještě zdaleka nedosahuje – a této hranici se teprve blíží i USA.“

Odborné literatury je
pětkrát víc než peněz

Jak se finanční prostředky určené na vědu, výzkum a vzdělávání promítají do rozpočtu akademických knihoven? Ing. V. Karen srovnal data čtyř akademických institucí – Harvardovy univerzity (USA), Cornellovy univerzity (USA), Goetheho univerzity (SRN) a Univerzity Karlovy v Praze. Podle výročních zpráv za rok 2006 vypadaly jejich finanční prostředky takto:

Rozpočet knihoven určený na akvizice

Harvardova univerzita  28,1 mil. USD

Cornellova univerzita                15,8 mil. USD

Goetheho univarzita                 7,5 mil. USD

UK – vlastní zdroje                  1 mil. USD

UK – zdroje včetně grantů       3,4 mil. USD

Rozpočet knihoven určený na akvizice v přepočtu na 1 studenta

Harvardova univerzita  1 404 USD

Cornellova univerzita                1 372 USD

Goetheho univarzita                 228 USD

UK – vlastní zdroje                  21 USD

UK – zdroje včetně grantů       71 USD

„Mezi Goetheho univerzitou a Univerzitou Karlovou je tedy rozdíl v poměru finančních prostředků určených na nákup informačních zdrojů cca 3 : 1, v porovnání s univerzitami americkými dokonce 20 : 1,“ komentoval data Ing. V. Karen.

Při porovnání knihovních fondů však rozdíly tak dramatické nejsou:

Knihovní fondy a přírůstky v r. 2006

Harvardova univerzita  - fond: 15,8 mil. titulů,

- přírůstky: 240 000 titulů       

Cornellova univerzita                - fond: 7,6 mil. titulů,

- přírůstky: 220 500  titulů      

Goetheho univerzita                 - fond: 7,5 mil. titulů,

- přírůstky: 135 000 titulů

Univerzita Karlova                   - fond: 4,6 mil. titulů

- přírůstky: 78 000 titulů

„Akademické knihovny v ČR, jak dokládají čísla z Univerzity Karlovy, jsou svými fondy a přístupem k informačním zdrojům vybaveny lépe, než by se mohlo zdát z porovnání celkových finančních prostředků určených na akvizice,“ dodal Ing. V. Karen. „Slábnoucí dolar a růst české ekonomiky bude i nadále vytvářet příznivé podmínky pro akvizice. Pro vydavatele to je navíc stále dobrý důvod pro to, aby svou cenovou nabídku ještě nějakou dobu přizpůsobovali  specifickým ekonomickým podmínkám nových členských států EU.“

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2008, strana B5

Zdroj: