Setkání radiačních onkologů v Los Angeles
Možnostem nízkodávkované radioterapie při zmírňování chronické postherpetické neuralgie se například věnoval Mohammed Suleiman, radiační onkolog z nemocnice ve švýcarském Sionu. „Ozařování se v tomto případě zdá být přinejmenším stejně účinné jako antivirové léky určené pro prevenci této neuralgie,“ uvedl M. Suleiman. Podle něj může být tato terapie vhodnou alternativou pro pacienty, kteří nemohou užívat antivirotika, jako jsou například acyclovir (Zovirax) a valacyclovir (Valtrex).
„Postherpetické neuralgie se vyskytují u zhruba 12 až 15 % pacientů po akutní atace herpes zoster a může přetrvávat celé měsíce až roky,“ poznamenal M. Suleiman při své prezentaci na meetingu American Society for Therapeutic Radiology and Oncology.
Švýcarští lékaři sledovali v retrospektivní studii 108 pacientů ve třech léčebných periodách. V období od roku 1975 do roku 1983 se pacienti podrobovali radioterapii v celkové dávce 1 250 cGy; od roku 1983 do roku 2000 byla uplatňována dávka 1 500 cGy a v období od roku 2000 do současnosti to byla dávka, jež se pohybovala mezi 225 a 640 cGy. „Navzdory nízkým dávkám radiace v poslední terapeutické skupině dosáhlo úlevy od bolesti do tří měsíců 89 % pacientů ozařovaných během prvního týdne akutního záchvatu herpes zoster. Do jednoho roku bylo zbaveno bolesti 93 % pacientů,“ uvedl M. Suleiman. Při perorální medikaci antivirotiky bolestivost přetrvávala asi u 20 % pacientů.
„I když radiační dávky byly jen desetinové ve srovnání s radioterapií nádorových onemocnění, existuje riziko vzniku radiací indukovaného karcinomu v pozdější době,“ připustil M. Suleiman. Podle něj však nedošlo u jeho pacientů, z nichž někteří byli léčeni už před 28 lety, ani k jednomu případu sekundárně vzniklého karcinomu. Phillip M. Devlin, vedoucí lékař brachyterapeutického centra v Brigham and Women's Hospital v Bostonu, míní, že švýcarští výzkumníci přišli s fascinujícím poznatkem, který si zasluhuje provedení kontrolovaných klinických zkoušek.
Karcinom prsu není u kuřaček agresivnější
Kouření zřejmě neovlivňuje charakter diagnostikovaného karcinomu prsu. Tento překvapující závěr vyplynul z retrospektivní studie zahrnující více než 6 100 žen s karcinomem prsu sledovaných za období 36 let.
„Původně jsme pracovali s hypotézou, že v závislosti na kouření bude karcinom progredovat rozdílným způsobem a u kuřaček bude agresivnější,“ uvedl Matthew Abramowitz z Fox Chase Cancer Center v Philadelphii. Místo toho však jeho tým zjistil, že počet vykouřených cigaret nepředstavoval žádný rozdíl ve většině obvykle sledovaných charakteristik karcinomu prsu. „Byl jsem tím překvapen. Očekával jsem nějaké rozdíly v biologickém nálezu,“ přiznal M. Abramowitz. Zároveň ale dodal, že to neznamená, že by kouření nemělo jiné negativní dopady na zdravotní stav.
V multivariační analýze M. Abramowitz zjistil, že neexistují žádné asociace mezi kuřáckou historií a stadiem karcinomu, postižením uzlin nebo hormon-receptorovými charakteristikami. „Zůstává však otázka, která nebyla v této studii řešena, a to, zda kouření ovlivňuje dobu přežití,“ dodal M. Abramowitz.
Boost redukuje riziko relapsu pokročilého karcinomu prsu
Radiační boost (dozáření vlastního nádorového ložiska po radioterapii ve větším ozařovacím poli, kdy je dávka aplikována na tumor i jeho okolí) cílený na lůžko tumoru snižuje riziko relapsu po odstranění ložiska karcinom prsu i s bezpečným lemem zdravé tkáně.
To však neplatí jen pro časná stadia karcinomu prsu, ale i pro pokročilý invazivní karcinom nebo pokročilý duktální karcinom. „Přitom právě přítomnost těchto pozdějších stadií karcinomu v okrajích resekce je rizikovým faktorem pro pozdější relaps tohoto obávaného onemocnění,“ uvedla Heather Jonesová z University of Pittsburgh. Ta se ve svých závěrech opírá o sekundární multivariační analýzu vycházející ze studie European Boost-No Boost, což byla dlouhodobá randomizovaná kontrolovaná studie, jež ukázala, že dodatečné dávky radiace signifikantně redukují riziko lokálního relapsu.
H. Jonesová v analýze zjistila, že v případě pokročilého invazivního karcinomu činilo riziko relapsu pro následujících deset let 7 % u žen, u nichž byl proveden boost, a 19 % u žen, u nichž boost proveden nebyl. V případě pokročilého duktálního karcinomu toto riziko činilo 5 % u žen s aplikací boostu vs. 17 % u žen bez boostu. Navíc ve věkové kategorii čtyřicetiletých a mladších žen bylo v případě aplikace boostu dosaženo nejrazantnější redukce rizika - 13,5 % vs. 23,9 procenta.
„Netherlands Cancer Institute v důsledku těchto zjištění změnila svoji klinickou praxi tak, že do radioterapie zahrnula i dodatečnou dávku 16 Gy,“ poznamenal Harry Bartelink, radiační onkolog z tohoto zdravotnického zařízení. Shiv Khandelwal z University of Virginia v Charlottesville dodal, že radiační onkologové v USA pro boost spíše využívali nižších dávek (kolem 10 Gy) oproti dávce 16 Gy uvedené v evropské analýze a že nyní na základě uvedených zjištění pravděpodobně přikročí k vyšším dávkám.
Zdroj: