SestraFest – akce ve velkém stylu
Proč jste se vlastně do organizace tak velké akce pustily?
Kateřina: S kolegyněmi jsme se shodly, že nám vadí, jak je povolání sestry na veřejnosti prezentováno. Mám například na mysli všechny ty seriály, kde vše důležité řeší lékaři, a sestry mají jen servisní funkci, vaří kávu a snaží se lékaře dostat do postele. Řekly jsme si, že zkusíme přispět k tomu, aby se to změnilo.
A proč zrovna forma festivalu pod širým nebem?
Tereza: To nás napadlo, když jsme samy v létě nějaké festivaly objížděly a viděly, jak je tam lidem dobře. Je to také cesta, jak oslovit ty, kteří by na nabídku nějakých přednášek pro veřejnost nereagovali. A v neposlední řadě chceme sestrám nabídnou něco, co si samy opravdu užijí – měl by to pro ně být příjemný den spojený s uvolněním a zábavou.
Jak se vám podařilo získat tak prestižní prostor, jako je Staroměstské náměstí?
Tereza: Vlastně náhodou. Původně jsme uvažovaly o Střeleckém ostrově, klidném, pohodovém místě, které je přitom v centru. Tam to ale kvůli probíhajícím úpravám není možné, tak nám při jednání na magistrátu nabídli právě Staroměstské náměstí s tím, že budeme moci využít i některé magistrátní prostory uvnitř. Tuto nabídku jsme samozřejmě rády využily.
Co bude obsahovat ta část programu zaměřená na prezentaci ošetřovatelství?
Kateřina: Na náměstí by mělo být celkem sedmadvacet stánků. Každý z nich bude s ošetřovatelstvím nějakým způsobem souviset a u každého budou sestry. Nechceme, aby jen seděly u hromádky letáků, ale aby skutečně veřejnosti ukazovaly, co při výkonu své profese dělají. Jeden ze stánků například bude zaměřen na hojení ran. Sestra, která se této problematice věnuje, bude připravena poradit všem, kteří o to projeví zájem, a bude mít také na ukázku potřebné pomůcky. Podobně tomu bude u stánku zaměřeného na stomie. Jinde se zase bude prezentovat péče o seniory – na náměstí vznikne improvizovaný pokoj, ve kterém budou sestry moci demonstrovat správný výběr kompenzačních pomůcek. Máme přislíben i trenažér, který umožní zprostředkovat vjem, jak se pohybuje a jak vnímá senior. Další stanoviště se budou věnovat prevenci – ať už přenosu HIV, kouření či drogových závislostí. Několik stánků budou provozovat nemocnice – mohou je využít pro oslovení potenciálních zaměstnanců, ale i zde by měl být program atraktivní pro veřejnost.
Co máte připraveno pro děti?
Tereza: Těm bychom se chtěly věnovat především dopoledne. Některé stánky svoji nabídku uzpůsobí právě jim. Zaujmout by je například měla možnost praktického procvičení laické resuscitace, budeme mít pro tento účel k dispozici tréninkové modely a automatické externí defibrilátory. Zkusíme oslovit několik škol. Pevně doufáme, že se nám to nevymkne z rukou.
Jak jste vybíraly hudební program?
Tereza: Vlastně tím úplně nejjednodušším způsobem – prostě jsme se snažily získat ty kapely, které se nám líbí a které samy posloucháme. A protože je nás pět, tak je zaručena určitá rozmanitost.
Nelitujete teď, že jste se do tak velké akce vůbec pustily?
Kateřina: To ne. Strach z toho, jak to dopadne, ale samozřejmě máme. Jak se akce blíží, tak čím dál větší. Na druhou stranu nás uklidňuje, že přibývá věcí, které jsou již zajištěné. Ze začátku jsme rozhodně neměly ponětí o tom, jaké detaily budeme muset řešit – například že je nutné zvýšit počet stávajících odpadkových košů nebo zajistit někoho, kdo bude utírat stolky u občerstvení.
Tereza: Také se nám rozšířila slovní zásoba o výrazy z několika jiných slangů – víme třeba, že stageplan je plánek toho, jak jsou na pódiu rozmístěny mikrofony, bubny a ostatní nástroje. A tomu, co se strká do beden, se říká input.
Jde o jednorázovou akci, nebo byste chtěly, aby se z festivalu stala tradice?
Kateřina: Určitě bychom chtěly pokračovat, už jen proto, že mnoho nápadů už letos nestihneme realizovat. Ale uvidíme, jaké budou ohlasy, až bude SestraFest za námi.
Zdroj: