Sestra roku 2007 jako oslava ošetřovatelství
Přítomné pozdravil i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. „Jsou to sestry, kdo vytváří atmosféru našich nemocnic. Mnohdy kompenzují hrubost těch lékařů, kteří se ještě nenaučili s pacienty komunikovat,“ uvedl. Během večera byly vyhlášeny vítězky tří kategorií a udělena čestná cena za celoživotní dílo v ošetřovatelství.
Sestra roku 2007 v nemocniční a ambulantní péči
Věra Hradilová pracuje ve zdravotnictví už 35 let, v současnosti působí v chirurgické ambulanci nemocnice v Přerově. Specializuje se na péči o stomiky. Zasloužila se o vznik stomaporadny, prosadila v nemocnici zřízení stoma koutku, velkou část svého volného času věnuje přerovskému klubu stomiků. O problematice péče o stomie přednáší ostatním sestrám ve své nemocnici i mimo ni. V roce 2004 navrhla nový typ stomického pásu, který se nyní běžně sériově vyrábí a je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. „Na jeho vývoji jsem spolupracovala se stomiky, protože oni jsou ti, kteří především k tomu mají co říci,“ uvádí. Těžiště její činnosti je v edukaci. „Při edukování postupuji pomalu a individuálně, dávám prostor pro jakýkoli dotaz. Prezentuji výrobky jednotlivých firem, prakticky ukážu, jak se stomie ošetřuje, mluvím o dietě a pohybovém režimu. Je důležité pracovat i s rodinou, která by určitě alespoň v začátcích měla stomikovi výrazně pomáhat. Snažím se, aby klient stomii přijal jako součást svého těla, a když pak vidí, že i po takovém zákroku může mít hezký život, že může chodit na procházky nebo za kulturou, obvykle dokáže převzít péči o stomii v plném rozsahu a já jsem mu k dispozici pouze radou,“ popisuje Věra Hradilová.
Sestra roku 2007 v sociální péči
Radomíra Pečeňová vytvořila ve Vizovicích centrum sociální a zdravotní péče, které je zaměřeno na poskytování respitních pobytů pro klienty s Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence a pro ty, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci. Toto zařízení tak poskytuje pomoc rodinám, kterým hrozí přetížení z péče o těžce nemocného člena. Nyní je zde zaměstnáno třináct lidí. Každý, kdo pracuje ve vedoucí funkci v sociální sféře, ví, jak těžké je získat a udržet kvalitní spolupracovníky. „Měla jsem obrovské štěstí na fantastické kolegyně. Neodcházejí od nás. Nemůžu je zaplatit tak, jak bych si představovala. Snažím se je motivovat jiným způsobem, panuje u nás otevřená komunikace, každý se může vyjádřit, podporuji vzdělávání,“ uvádí R. Pečeňová. Zájem o služby centra je velký. „Máme neustále plno, ani nejsme schopni vyhovět všem požadavkům na umístění,“ uvádí R. Pečeňová. Při práci ve prospěch komunity sestře Pečeňové pomohly i zkušenosti ze zahraničí. V roce 2002 odjela do Dublinu, kde přes rok pečovala o klienty s poškozením mozku či drogově závislé. „Nedá se říci, že po odborné stránce by byly tamní sociální služby lepší než v České republice, možná ale jsou ke klientům vstřícnější v oblasti komunikace a osobního přístupu,“ soudí R. Pečeňová.
Sestra roku 2007 ve výzkumu a vzdělávání
Doc. PhDr. Jana Marečková, Ph.D., je vysokoškolskou učitelkou ošetřovatelství na Lékařské fakultě Univerzity Palackého Olomouc, kde zároveň působí jako proděkanka. V poslední době velkou část svého úsilí věnovala vytvoření samostatné fakulty zdravotních věd, na které by se soustředilo vzdělávání zdravotníků-nelékařů. Ta by měla začít pracovat od nového akademického roku. „Slibuji si od tohoto kroku emancipaci ošetřovatelství a ostatních nelékařských oborů. Dosud se rozvíjely v rámci lékařské fakulty, což bylo neocenitelné, přece jenom to ale přineslo určité třecí plochy, třeba v otázce, jak hodnotit vědecký výkon učitelů těchto oborů. Očekávám mimo jiné vytvoření podmínek pro to, abychom sestrám a ostatním zdravotníkům-nelékařům mohli nabídnout doktorské studijní programy a později i příležitost k habitačnímu a jmenovacímu řízení. Pro prestiž těchto oborů je to klíčové,“ říká doc. Marečková. Jejím výrazným odborným zájmem je ošetřovatelská diagnostika. Mimo jiné je autorkou publikace Ošetřovatelská diagnostika v NANDA doménách. Toto téma je však někdy sestrám z praxe hodně vzdálené. „I v legislativě je dnes zakotveno, že sestry by měly postupovat podle ošetřovatelského procesu. Jeho součástí je, že nejdříve zhodnotí, jaké ošetřovatelské diagnózy pacient má. Byla bych ráda, kdyby co nejvíce sester poznalo, že je to vysoce erudovaná činnost, související s lidskými potřebami a náročná na schopnost empatie. Když se naučí diferencovaně rozlišovat, jaké problémy konkrétní nemocný má, zjistí, že se jim dostává do ruky autonomní nástroj, který posiluje jejich kompetence,“ říká doc. Marečková.
Čestná cena za celoživotní dílo v ošetřovatelství
PhDr. Alena Mellanová, CSc., pracuje v Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK v Praze a její kolegyně ji na toto ocenění navrhly za celoživotní úsilí na přípravě, realizaci a rozvoji vysokoškolského studia sester. A. Mellanová je původně chirurgická sestra. Před více než čtyřiceti lety začala pracovat na 1. LF UK jako odborná instruktorka III. interní kliniky. Když se na fakultě osamostatnil Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, stala se jeho první přednostkou. Byla u toho, když začínalo bakalářské studium ošetřovatelství, po vzniku České asociace sester byla její místopředsedkyní. V roce 1998 připravila úspěšnou mezinárodní konferenci University Nursing Education. Vedla více než 65 diplomových prací má velkou zásluhu na vydání nových učebnic psychologie určené přímo pro potřeby výuky ošetřovatelství. „Větší část života jsem se pohybovala v akademickém prostředí, dělala jsem ledasco, musím ale říci, že nejspokojenější jsem byla, když jsem pracovala jako sestra u lůžka, nejprve na chirurgické klinici královéhradecké nemocnice, a pak na chirurgickém oddělení pražské Nemocnice Na Františku. Během těchto čtyř let jsem cítila největší uspokojení,“ bilancuje dnes PhDr. Mellanová.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2008, strana A16
Zdroj: