Seriál Nemocniční diagnózy před třičtvrtěstoletím II

V posledním vydání MT jsme se v článku MUDr. Josefa Žána, CSc., pokusili připomenout, jaká medicína se praktikovala před více než 70 lety v jedné české okresní nemocnici, uprostřed české venkovské krajiny, daleko od fakultních center. Nyní v ukázkách diagnóz užívaných během dvou roků ve druhé polovině třicátých let v monoprimariátové nemocnici v Městci Králové pokračujeme.

Zajímá nás tehdejší názvosloví nemocí a charakter lékařské diagnózy. Jak dalekou cestu medicína od té doby urazila, mohou čtenáři posoudit sami.

M. Basedowii

V Městci Králové hospitalizovali pacienty se strumou cystickou i se strumou parenchymatózní, ojediněle „M. Basedowii“. Často prováděli strumektomii. „Diabetes mellitus“ (s ojedinělým úmrtím) byl častější než „diabetes insipidus“. Nechybí „ulcus perforans pedis“. Z ovariálních dysfunkcí nacházíme „hypofunctio ovar“. O poruchách výživy není zmínka.

Sclerosis en plaques

Dnes užívaný latinský termín sclerosis multiplex ve zprávách nenajdeme, plaky jako morfologicky charakteristická ložiska v bílé mozkové hmotě zůstávají. V nemocnici léčili i další nemoci nervové soustavy jako bulbární paralýzu, parkinsonismus, choreu minor, epilepsii (bez dalšího rozlišení), neuralgii trigeminu (ojediněle provedena „exairesis rami II. et III.“), paralýzu lícního nervu, „paresis extrem. infer.“, interkostální neuralgii (prováděli „anaesthesia paravertebralis“), neuralgii ischiadiku (vždy provedli „inj. epiduralis“, prokain byl syntetizován už v roce 1905 a jeho užití se rychle rozšířilo).

Keratoconjunctivitis

Kapitolu nemocí oka a očních adnex plní dále incize hordeol víček, léčení konjunktivitid – „phlyctenulosa“ častěji hospitalizována než „follicularis“ a léčení vředů rohovky. Hematomy očního bulbu, pro autora těchto řádek památné z praktické části jeho zkoušky z oftalmologie, patří samozřejmě až do kapitoly poranění.

Glomerulonephritis diffusa

Nejpočetnější zastoupení v nemocech močové části soustavy močopohlavní měla právě tato diagnóza, nepochybně v důsledku vstupních streptokokových infekcí, které nebyly léčeny antibiotiky, jako je tomu dnes. Ve zprávách je dále řeč o chronických nefritidách, nefrózách, cystolitiázách (nebyly operovány), nefrolitiázách, nefrosklerózách (zaznamenáno úmrtí, snad mohlo jít o selhání ledvin, které není jako takové vůbec uváděno), také o akutních cystitidách a katarálních uretritidách.

V genitální části soustavy převládala početně parametritida s ooforitidou. Hypertrofii prostaty řešili v Městci většinou prostatektomií. Dále čteme o kongenitální hydrokéle varlete (většinou operované „sec. Jaboulay“), operaci kongenitální fimózy nazývali „lysis cruenta“. Ve spektru diagnóz nechyběly eroze děložního čípku s probatorní excizí, polypy čípku (ablace, kyretáž), absces Douglasova prostoru (incize), abscedující Bartholinitis (incize, drenáž), rektovaginální píštěl (exstirpace píštěle), cystická degenerace ovarií (vždy adnexektomie), inveterovaná ruptura perinea „II. ord.“ (perineoplastika „sec. Hegar“), prolaps dělohy a močového měchýře („perineoplastica ant. et post. Hegar“), „retroflexio uteri mobilis“ (fixace vždy „sec. Gubisberk“). Blíže neurčenou metroragii léčili vždy kyretáží, stejně tak konkrétnější „endometritis haemorrhagica hypertrophica climacterica“. Samotné označení „klimakterium“ dnes nepovažujeme za nozologický pojem, nýbrž za pojem antropologický.

Phlegmone manus

Diagnóza reprezentuje nemoci kůže a podkožního vaziva. Panaricia prstů ruky, impetiga, pyodermie, sykózy, abscesy, flegmony, furunkly a karbunkly v nejrůznějších lokalizacích léčili a operovali podle potřeby (incize, drenáže, exkochleace). Nechyběly ani hospitalizace pro ekzémy (častěji akutní než chronické) a toxické urtikarie.

Osteomyelitis femoris

Kapitolu uvádí zřejmě nejzávažnější z nemocí svalových, kosterní soustavy a pojivové tkáně. Provedli incizi a exkochleaci. Diagnostikovali dále gonitis (bez bližšího určení, v jednom případě provedena amputace), deformující artritidu, omartritidu, „hallux valgus“ (resekovali exostózu), „pes valgus“ (přiložili škrobový obvaz), tortikolis, lumbago, revmatoidní myositidu, „tendovaginitis manus“ (incize), hygrom prepatelární bursy (punkce a fixační obvaz), „bursitis ischiadica“, „bursitis fossae popliteae“ a „bursitis praepatellaris“ (stejná řešení), kostní panaricia na prstech ruky (incize, drenáž). Ortopedi dnes pracují v daleko širším diagnostickém záběru, sofitikovaněji, ale se základem od svých předchůdců.

Graviditas extraut. tub. rupta

Péče na úseku těhotenství, porodu a šestinedělí se významně podílela na činnosti nemocničních lékařů. Dva případy prasklého mimoděložního těhotenství operovali a provedli adnexektomii. Spontánní potrat a rezidua po potratu (další terminologii týkající se potratů nepoužívali) vždy řešili kyretáží. Za těhotenskou hyperemézu označovali pouze případy, kdy provedli buď malý císařský řez, nebo kyretáž. Porod dvojčat spojovali s výkonem nazývaným „auxilium manuale“, ale stejný termín opakují u všech spontánních porodů, občas s verzí a s extrakcí plodu. Dva porody zúženou pánví ukončili císařským řezem. Nepříliš časté předčasné porody v 7. a 9. měsíci proběhly také s manuální pomocí, protrahované porody výjimečně pomocí „perforatio velament.“ a častěji východovými kleštěmi. Při šití hráze rozlišovali tři stupně trhliny. Přirostlou placentu extrahovali manuálně. Plod v poloze koncem pánevním vybavovali extrakcí. Ojediněle se vyskytla příčná poloha. Celkem odvedli 251 porodů během sledovaných dvou let. Jediná žena zemřela v souvislosti s těhotenstvím, a to na sepsi při diagnóze rezidua po potratu. Ojediněle prováděli pro „vitium cordis“ ve 3. měsíci těhotenství malý císařský řez podle Dörflera a sterilizaci podle Jerieho, a totéž pro „tbc. pulmonum destr“.

Pokud jde o stavy vzniklé v perinatálním období, zprávy nás informují pouze o počtu nedonošených dětí (poměr mezi hochy a děvčaty byl vyrovnaný) a o počtech mrtvě narozených (více hochů než děvčat). Vrozené vady a deformace lékaři téměř neregistrovali. Zprávy hovoří o dvou mrtvě narozených „zrůdách“. Kryptorchismus operovali. Ze symptomů uváděli někdy lakonické diagnózy jako epistaxis, hyperemesis, colica intestinalis.

Projectilium in thorace

Ve „stánku bolesti a lásky“, jak kdosi eufemisticky královéměsteckou nemocnici nazval, léčili také poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin. Lékaři sešívali rány včetně sutur kloubních pouzder a šlach. Hospitalizovali mozkové komoce, při fraktuře lební baze prováděli bederní punkci, pacienti tu umírali na těžká poškození mozkové tkáně. Zlomeniny kostí a luxace kloubů reponovali a přikládali fixační obvazy, při zlomeninách klíčku a humeru Desaultův obvaz. Jeden z pacientů se zlomenou stehenní kostí na extenzi zemřel na pneumonii. Dilaceraci prstů ruky ošetřili exartikulací. Méně chápeme egalizaci u „abrasia manus“. Suturou ošetřili traumatickou rupturu uretry. Projektil v hrudníku extrahovali; o druhu projektilu, a zda byla porušena celistvost nástěnné pleury, se nic nedovídáme. Extrahovali cizí tělesa z rohovky. Amputovali palec nohy po pokousání. Ošetřovali pacienty s popáleninami a ještě častěji s omrzlinami. Sekundární suturou spravovali poměrně časté kýly v jizvě po laparotomii. Zprávy informují o otravách nikotinem, alkoholem, houbami a kyselinou octovou.

Na vnější příčiny nemocnosti a na faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami z užívaných diagnóz usuzovat nelze.

V nemocnici byl rentgenologický kabinet, vybavení pro elektroléčbu a další fyzikální terapii (horské slunce nemohlo chybět). Údaje o operacích prováděných v chirurgickém pavilonu jsou doplněny počtem operovaných v celkové éterové narkóze s maskou Ombredanneovou, v chlorethylovém opojení, chlorethylovém zmrazení, v lumbální anestezii 5% novokainem (té bylo vůbec nejvíc, někdy však musela být doplněna celkovou éterovou narkózou) a ve znecitlivění lokálním 0,5% novokainem. K větším operacím dutiny břišní a dolních končetin užívali výhradně lumbální anestezii.

Píše‑li William Shakespeare „Nebylo dosud filozofa, který by dokázal trpělivě snášet bolení zubů“, určitě i proto královéměstečtí lékaři extrahovali každoročně kolem dvaceti zubů. Na zákrokovém sálku chirurgické ambulance nemocnice v Chebu byla ještě v 60. letech stále připravena souprava zubních kleští k okamžitému použití.

Epilog

Současná síť našich nemocnic je dědictvím minulosti. V nemocniční zahradě královéměstecké nemocnice kvetl kostival lékařský ještě v polovině 70. let.

Zdroj: Medical Tribune