Sepse ohrozila pana Dundra na životě už třikrát

Hrozící sepsi pozná dvaasedmdesátiletý Jiří Dundr podle mrazení v zádech. Zažil ji totiž opakovaně, v tom je jeho případ specifický. Na Klinice infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice bojovali lékaři o jeho život, když při první atace ještě netušil, co se s ním děje. Po třech ohroženích sepsí se nyní se svým ošetřujícím lékařem domluvil, že dostane domů antibiotika jako rezervu. Kdyby cítil, že je znovu ohrožen sepsí, začne je brát v šestihodinových intervalech. Sepsi by se tak mohlo podařit zažehnat v samém počátku. Jak řekl pacient MT, zatím tuto metodu použít nemusel.

• Vy máte opakovanou zkušenost s tím, že jste byl ohrožen sepsí. Jak to zvládáte?

Pokud by mě znovu postihla zimnice, musím záchranku zavolat, sám si to nevyléčím. Když mě ale jenom začne mrazit v zádech a cítím se osláblý, mám začít užívat antibiotika a brát je týden. Mám si nechat udělat u svého obvodního lékaře testy, a když se zánět ukáže v krvi, mám hned jet do nemocnice. Když jsem naposledy měl potíže, objevila se horečka v úterý, pak to odeznělo a znovu se objevilo v pátek, to už bylo intenzivní. Zavolali jsme sanitku, aby mě ze Sedlčan odvezla do Prahy, i když mi to bylo proti srsti. Říkal jsem si, mám jenom horečku a zimnici, odvezou mě, zatímco někdo jiný s infarktem potřebuje sanitku víc.

• Teď jste ale jako host na setkání lékařů s novináři zjistil, že sepse je nebezpečná jako infarkt a že přivolání sanitky si nemáte rozmýšlet.

Bral jsem to na lehkou váhu, než jsem se teď dozvěděl, jak je to nebezpečné, obzvláště vysoká horečka u starších lidí. Říkal jsem si, mám zimnici, horečku, dají mi antibiotika, je to pryč. Jsem moc rád, že mě léčí právě v ÚVN. Nebyl jsem z dřívějších pobytů v jiných nemocnicích zvyklý na tak vstřícné chování, jako je tady. Napsal jsem panu řediteli pochvalný dopis. I prostředí léčí, je poznat, že nemocnice má akreditaci a splňuje vysoké standardy.

• Nevadí vám, že musíte za špičkovou péčí dojet do Prahy až ze Sedlčan?

To mi nevadí, do ÚVN mě vezla sanitka, vezl mě také kamarád, stojí mi za to stoprocentně jet právě sem. Tady mají všechny moje zdravotní záznamy. Co se mi v ÚVN líbí, že na jakékoli vyšetření mě poslali, lékař mi všechno podrobně vysvětlil. Řekl třeba, pane Dundr, musíme vzít vzorek z jater. Lekl jsem se, že to bude bolet, ale pan doktor řekl, všechno umrtvíme. Jako laik se ptám, to mi umrtvíte také játra, odpověděl, že v játrech nervy nejsou. Oceňuji, že mi všechno vysvětlí. S tímto přístupem lékařů jdu i na nepříjemné vyšetření klidný.

• Kdy se u vás poprvé projevily tyto problémy?

Poprvé v roce 2014, najednou jsem měl prudkou zimnici, která trvala asi tři čtvrtě hodiny, pak přestala a nastoupila vysoká horečka až ke 40 stupňům. Manželka zavolala sanitku, odvezli mě do sedlčanské nemocnice, kde zjistili, že mám v krvi Escherichia coli. Způsobila zánět, který po pěti dnech užívání antibiotik odezněl, a pustili mě domů. Načež za tři dny jsem se vrátil do nemocnice se stejným problémem. Když se to opakovalo potřetí, paní doktorka přišla za mnou s primářem, řekla, nevíme, co s vámi, pošleme vás do vojenské nemocnice do Prahy. Tady mě s otevřenou náručí přijali, načež mi udělali veškerá vyšetření. Kdysi jsem byl na operaci žlučníku, vyjmuli mi ho. Teď jsem prý měl zánět ve žlučových cestách. Nasadili mi antibiotika, teď beru prášky na ředění žluči, které mi zřejmě pomáhají. Teď v červnu se to opakovalo, ale už to nebylo tak intenzivní. Na internu chodím pravidelně na kontroly a cítím se ve svých 72 letech dobře.

• Jaké to je přežít sepsi, jak jste se cítil, když jste byl v těžkém stavu?

I vzhledem k mému věku je horečka čtyřicítka velice nepříjemná, špatně se dýchá. Po vyléčení jsem se pochopitelně cítil lépe, jen jsem si dřív vůbec neuvědomil, jak je sepse životu nebezpečná. Říkal jsem si, mám zánět, vyléčili mě. Na setkání lékařů s novináři jsem pozorně poslouchal a jako laik pochopil, že sepse skutečně není legrace.

• U vás byl spouštěčem stav po operaci a zánět žlučových cest, nebo byly i jiné okolnosti, které k rozvoji sepse přispěly?

U mě problém také byl, že jsem byl odvodněný. Málo piju. Jsem asi jeden z mála mužů, kterému manželka říká, prosím tě, pij! Většině říkají manželky nepij, mě pořád manželka nutí pít, i když nemám žízeň.

K VĚCI…

Přínos skórovacího systému

Při prvním léčení pana Dundra v ÚVN se ještě nepoužívala skórovací tabulka. Teď by s její pomocí lékaři mnohem rychleji zjistili, že pacientovi hrozí zhoršení. Při přijetí k poslednímu červnovému pobytu měl pan Dundr skóre šest, při překladu na interní oddělení měl skóre jedna, což značí, že zánět se vyléčil. Potvrdilo se, že skórovací tabulka funguje, intervence lékaře mohla díky ní být velmi rychlá.

Zdroj: MT