Seminář v Parlamentu propagoval zdravotní přínos vína
Seminář v Parlamentu propagoval zdravotní přínos vína Když ale chtěl promítnout prezentaci o přínosech střídmého pití alkoholu, omylem spustil jinou, která začínala tvrzením, že alkohol je buněčný jed.
„Nepropaguji alkohol, ale kulturní zážitek a životní styl, ke kterému nutně patří střídmá konzumace alkoholu,“ řekl profesor auditoriu, v němž seděla také skupinka středoškoláků. Fakta o ochranných účincích alkoholu jim zněla tak nečekaně, že byli viditelně v rozpacích.
Profesor Šamánek citoval britské a americké studie, podle nichž klesá při pravidelném pití výskyt infarktu myokardu o 46 až 60 procent. U mírných pijáků klesá výskyt diabetu o 33 až 60 procent. Oproti mírným pijákům mají dlouhodobí abstinenti třikrát až čtyřikrát vyšší úmrtnost. Podle španělské studie klesalo riziko pro pijáky i při překročení hranice mírného pití. Cirhóza jater, postrach alkoholiků, se u střídmých pijáků nevyvine.
„Čím častěji se pije, tím víc riziko klesá. Nejlépe je pít každý den,“ shrnul profesor a zdůraznil, že rozhodně zakazuje, a to i v malém množství, alkohol těhotným ženám a kojícím matkám, dětem a mladistvým do 18 let věku.
Předseda sněmovního zdravotního výboru profesor MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., k volbě tématu semináře uvedl, že jde o kontroverzní téma, kontroverzních témat se ale nebojí, považuje za důležité bavit se o zdravotních hlediscích. Citoval z článku National Geographic s názvem 9 000 let lásky k alkoholu. V něm se mimo jiné uvádí, že v lidském genomu jsou geny pro alkohol. „Alkohol je příčinou, proč lidoopi slezli ze stromů. Zkvašené ovoce spadlé na zem u nich vyvolalo euforii, proto teď lidé chodí po zemi,“ řekl.
Upozornil i na negativní stránky alkoholu – Česko je na čelném místě v jeho spotřebě na hlavu. Ze zhruba 100 000 lidí, kteří v ČR každý rok zemřou, u několika desítek tisíc je příčina pravděpodobně v nadužívání alkoholu – ať jsou to kardiovaskulární onemocnění, gastrointestinální onemocnění, onkologická onemocnění či úraz. Přesná data neexistují.
„Znepokojuje mě, že si neuvědomujeme, jaké je nebezpečí alkoholu. Seminář by mohl ukázat cesty, jak se vzdělávat, vychovávat k racionálnímu užívání alkoholu,“ řekl. Problém podle profesora Vyzuly je, že lidé neumějí užívat alkohol racionálně. „Myslím si, že tak inteligentní a kultivovaný národ, jako jsme my, by se k tomu měl postavit otevřeně a čelem, nikoli to brát jako téma, které se nemá ani uchopit,“ řekl.
PhDr. Václav Budinský, další z pozvaných řečníků, uvedl, že propaguje pozitivní vztah k alkoholu. „Máme v podstatě dvě možnosti – bojovat s alkoholem, jako to dělá WHO, zřejmě pod vlivem výrobců nealkoholických nápojů, nebo bojovat s jeho negativními důsledky a zaměřit se na prevenci,“ popsal. Česko podle Budinského postrádá koncepci výchovy k odpovědné a kultivované konzumaci alkoholu. Tu by podle něj mělo zpracovat ministerstvo školství. Podobně, jako už je součástí školní výuky sexuální výchova, měla by se její součástí stát také výchova k odpovědné a kultivované konzumaci, vyučovat by se měla na základních a středních školách. Nyní se nic takového ve školách neučí, zákon zakazuje dětem do 18 let pít alkohol.
„Když někde řeknu, že by měly pít mladší děti, všichni se bouří, že je to šílené. Ale například v Anglii mohou děti pít alkohol pod dohledem rodičů od pěti let věku, v restauraci, když jsou bez rodičů, mohou pít od 14 let k jídlu víno a od 16 let k jídlu pivo. V Německu je hranice 14 let, když na děti dohlížejí v restauracích rodiče, od 16 let mohou pít samostatně pivo, víno. V 16 letech mohou pít děti v Rakousku, Belgii, Lucembursku, Portugalsku, Dánsku. V USA je hranice 21 let, ale nedodržuje se, pije se tam neoficiálně na středních školách. Já to samozřejmě nepropaguji, jenom říkám, že je naprosto rozumné, aby dítě našlo přirozený vztah k alkoholu, aby vědělo, jak na ně alkohol působí, a pod dohledem rodičů si vyzkoušelo, jak je odolné. Zabráníme tak tomu, aby děti viděly v pití alkoholu hrdinství a na výletě si přivodily otravu tvrdým alkoholem,“ věří Budinský. Kombinovat je podle něho nutno výuku velmi mladých, nejlépe tak dvanáctiletých dětí a tvrdou represi.
Na tvrzení o zdravotních přínosech alkoholu reagoval v diskusi primář MUDr. Petr Popov, MHA, předseda Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Nebyl pozván jako oficiální přednášející, v diskusi členům výboru nabídl uspořádání odborného panelu, při kterém by byl dostatek času prezentovat názory, které jsou hodně odlišné od toho, co bylo prezentováno na tomto semináři. „Nicméně, rád bych poděkoval oběma přednášejícím, a myslím to samozřejmě ironicky, protože já se živím léčbou závislostí a oni oba spolupracují na tom, abych nebyl bez práce,“ řekl.
Primář Popov doporučil zájemcům o jiné názory odbornou literaturu, kterou najdou na stránkách kliniky www.adiktologie.cz. Je tam například reprint článku z roku 2015 z nejprestižnějšího světového časopisu Addictology. Jmenuje se „Dočkali jsme se pádu šikmé věže v podobě předpokládané zdravotní prospěšnosti ‚umírněného‘ užívání alkoholu“, jsou v něm rozporovány studie, které byly uváděny i na tomto semináři, protože jsou v nich závažné metodologické chyby.
Pokud předřečníci zmiňovali doporučení zahraničních kardiologických společností, Česká kardiologická společnost má odlišný postoj. „Žádnou doporučenou dávku, kterou by měl člověk konzumovat, aby byl zdráv a ještě zdravější, neuvádí. V etickém kodexu je zajímavá zmínka k pořádání odborných akcí: je nepřípustné, aby v jejich průběhu byly propagovány jakékoli produkty, které jsou v rozporu s primárními cíli České kardiologické společnosti nebo které by mohly poškozovat její dobré jméno, například tabákové výrobky, alkohol a neověřené doplňky stravy,“ citoval primář.
„Je mi jasné, že tento seminář ve sněmovně není odborným fórem, tak ani pan profesor Šamánek, který je kardiolog, se nedopouští provinění proti etickému kodexu České kardiologické společnosti. Myslím, že to hovoří samo za sebe,“ dodal primář. Atmosféru akce dokresluje to, že místo obvyklé vody k občerstvení se během semináře podávalo víno.
Zdroj: MT