Sedmdesátiletá snaha o dokonalost imunoglobulinové léčby

Imunoglobuliny mají v současnosti mnoho indikací a představují bezpečnou a mnohdy život zachraňující terapii. Nebylo tomu tak vždy. I když jsou současné koncentrované a stabilní plazmatické přípravky vyráběny špičkovými technologiemi, které minimalizují riziko přenosu infekce a dalších nežádoucích účinků, laboratoře a výrobní závody stále usilují o zlepšení.

Imunoglobulin byl poprvé popsán v roce 1944. Historicky první podání imunoglobulinů se substitučním záměrem proběhlo v roce 1952 pod vedením C. O. Brutona. Zajímavostí je, že se jednalo o podkožní aplikaci: osmiletý chlapec s agamaglobulinémií byl léčen dávkou 3,2 g imunoglobulinů měsíčně a po celý rok neprodělal závažnější infekci. Standardně však byl po desetiletí aplikován imunoglobulin intramuskulárně (IMIG) až do 80. let minulého století. IMIG představovaly veliký pokrok v léčbě primárních imunodeficiencí, protože umožňovaly takřka normální život dětem, které byly do této doby nuceny žít ve sterilním prostředí (bubble children). Opakované injekce však byly velmi bolestivé. Proto od samého počátku této léčby byla snaha o vývoj intravenózní a účinnější formule.

Průlom přinesla etanolová frakcionizace, která umožnila extrakci IgG z poolu plazmy od tisíců dárců. Čerstvý IgG byl dobře snášen, ale časem se v něm tvořily agregáty (dimery) IgG v množství závisejícím na koncentraci bílkovin, pH, teplotě, na počtu dárců plazmy v daném seskupení a na dalších faktorech. Tyto dimery pak při intravenózním podání spouštěly těžkou anafylaktoidní reakci.

Po objevu účinků amfifilních látek se otevřela cesta k vysoce koncentrovaným a termorezistentním přípravkům. Nové výrobní postupy vedly k produkci stabilních roztoků IgG (1979), čímž bylo riziko anafylaktoidních reakcí minimalizováno.

Dalším pokrokem v produkci plazmatických výrobků je neustále se zdokonalující inaktivace patogenních mikroorganismů, a to jak přísná kontrola dárců, samotné plazmy, tak i následné technologické postupy, které vedou k eliminaci možných patogenů i případných izoaglutininů. Tyto špičkové technologie umožňují výrobu takových přípravků, jako je 10% imunoglobulin pro intravenózní podání, Privigen, a 20% imunoglobulin pro subkutánní podání (SCIG), Hizentra. Oba jmenované jsou jedinými přípravky na trhu, které jsou stabilizované prolinem, což znamená, že se nemusejí uchovávat v chladničce. Hizentra se může aplikovat formou rapid‑push.

Moderní IVIG tedy umožňují léčit široké spektrum poruch imunity. V průběhu desetiletí se terapeutické indikace rozšířily na desítky diagnostických skupin.

IVIG má imunomodulační schopnosti, které zahrnují ovlivnění aktivace komplementu, supresi idiopatických protilátek, saturaci Fc receptorů na makrofázích a inhibici velkého počtu prozánětlivých mediátorů (včetně cytokinů, chemokinů a metaloproteináz). Fc fragment IgG umožňuje interakci s Fc receptory fagocytů, B lymfocytů a dalších buněk s Fc‑ ‑vazebnými plazmatickými bílkovinami (například složkami komplementu). FDA schválila 10% IVIG u více než 85 diagnóz.

Současné indikace IVIG (10%) v ČR

| Substituční léčba dospělých a dětí a mladistvých:

|  syndromy primárního imunodeficitu (PID) s poruchou tvorby protilátek,

|  hypogamaglobulinémie a recidivující bakteriální infekce u pacientů s chronickou lymfocytární leukémií, u nichž selhala profylaktická antibiotická léčba,

|  hypogamaglobulinémie a recidivující bakteriální infekce u pacientů s mnohočetným myelomem ve stabilní fázi onemocnění, u nichž selhala odpověď na pneumokokovou imunizaci,

|  hypogamaglobulinémie u pacientů po alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT),

|  kongenitální AIDS s rekurentními bakteriálními infekcemi.

|  Imunomodulace u dospělých a dětí a mladistvých: primární imunitní trombocytopenie (ITP) u pacientů s vysokým rizikem krvácení nebo před chirurgickým výkonem k úpravě počtu trombocytů.

|  Guillainův‑Barrého syndrom

|  Kawasakiho choroba

|  Chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (CIDP)

Třetí Světový týden plazmy

Asociace výrobců a zpracovatelů plazmy (PPTA, Plasma Protein Therapeutics Association) letos již potřetí ve dnech 11. až 17. října 2015 pořádala Světový týden plazmy (International Plasma Awarness Week, IPAW). Záměrem pořadatele bylo upozornit na význam dárcovství plazmy a zvýšení počtu dárců. Plazma a její deriváty zachraňují životy a zlepšují jeho kvalitu u mnoha nemocných. U některých vzácných onemocnění neexistuje jiná léčebná alternativa než léky vyrobené z plazmy. V rámci IPAW proběhly po celých Spojených státech a Evropě dny otevřených dveří v odběrových centrech, slavnostní ocenění dárců i akce, které podpořily a zviditelnily organizace pacientů se vzácnými chorobami. Plazma jako biologický materiál nemůže být vyráběna. Získává se od jednotlivých dárců v USA, Kanadě, Německu, Rakousku a České republice většinou v centrech s certifikací (International Quality Plasma Program, IQPP), jež zajišťuje neustále se zvyšující bezpečnost a kvalitu celého procesu od dárce až k pacientovi.

Asociace výrobců a zpracovatelů plazmy (PPTA, Plasma Protein Therapeutics Association) sdružuje soukromé zpracovatele plazmy, výrobce rekombinantních léčivých analog plazmy a také instituce zabývající se sběrem plazmy pro následnou frakcionizaci. Členové PPTA vyrábějí zhruba 60 % přípravků z plazmy v Evropě a 80 % v USA. PPTA působí celosvětově a jejími hlavním cílem je zvýšení dostupnosti pro všechny pacienty, kteří přípravky z plazmy potřebují. Proto vede konstruktivní rozhovory s regulačními úřady a spolupracuje s pacientskými organizacemi. PPTA také dbá na dodržování standardů a programů zajišťujících vysokou kvalitu a bezpečnost sběru plazmy a výroby derivátů:

|  International Quality Plasma Program (IQPP)

|  Quality Standards of Excellence, Assurance and Leadership (QSEAL)

|  National Donor Deferral Registry (NDDR)

|  Patient Notification System (PNS)

|  North America Data Program CSL Behring je členem PPTA.

Zdroj: