Se zahájením léčby RS není nač čekat
MT:Prevalence roztroušené sklerózy značně kolísá region od regionu. nejnižší je kolem rovníku – přibližně pět až deset případů na sto tisíc obyvatel, naopak ve Skandinávii je více než desetkrát vyšší. Kde na této stupnici stojí česká populace?
Bohužel v tomto ohledu máme blíže ke skandinávským zemím. Překračujeme počet 100 nemocných na 100 000 obyvatel. Zřejmě se tu uplatňuje vliv keltsko‑germánských kořenů. Zajímavé je, že už Slováci, stejně jako Maďaři, mají prevalenci 0roztroušené sklerózy zřetelně nižší.
MT: Postavení suverénní diagnostické metody u roztroušené sklerózy čím dál více přebírá magnetická rezonance. do jaké míry může už na začátku onemocnění vypovídat o jeho prognóze?
Pokud má pacient závažný nález na magnetické rezonanci už v začátku onemocnění, je jeho prognóza horší. Atrofie mozkové tkáně je přitom závažnější negativní prognostický faktor než samotné léze, které na obrazu vidíme jako hyperintenzní v T2 váženém obrazu. Pro základní stanovení diagnózy však vyšetření magnetickou rezonancí stále kombinujeme s vyšetřením mozkomíšního moku.
MT:Dlouho se diskutovalo o tom, kdy u roztroušené sklerózy nasadit léčbu interferony. nyní je jasné, že odpověď je jednoduchá – čím dříve, tím pro nemocného lépe. Je tato léčba českým pacientů dostupná už v časné fázi nemoci?
V tuto chvíli velmi špatně. Stále platí omezení, že můžeme léčbu interferony zahájit, až když má pacient dvě ataky za rok nebo tři ataky za tři roky, bez ohledu na to, v jaké fázi onemocnění se nachází.
MT:Je k takové úpravě nějaký odborný důvod?
Není vůbec žádný. Opravdu není na co čekat. Studie BENEFIT ukázala naprosto jasně, že u 85 procent lidí, kteří přicházejí s prvními neurologickými příznaky a mají pozitivní nález jen na magnetické rezonanci, se do dvou let roztroušená skleróza rozvine. Česká neurologická společnost bohužel v době výrazných restriktivních opatření nebyla schopna se dost důrazně za myšlenku časné léčby postavit, takže ji tento boj ještě čeká. I my chceme dokázat plátcům zdravotní péče, že u lidí, kteří mají izolovaný klinický symptom a které bychom chtěli včas léčit interferony, je skutečně v krátké době roztroušená skleróza diagnostikována. Tato naše studie by měla přinést výsledky již během léta. Důraz na časnou léčbu vyplývá i z aktuálních poznatků o rozdílných patofyziologických mechanismech v časné a pozdní fázi onemocnění. Na začátku nemoci převažuje zánět, a proto také má právě v tomto období význam podávat protizánětlivé léky – tedy interferony. Později vstupuje do popředí neurodegenerace. V této fázi už podávání protizánětlivých léků takový význam nemá. Dříve se myslelo, že nervová vlákna se poškozují až při pokročilé demyelinizaci, dnes víme, že se ničí už od začátku onemocnění.
MT:Existují i pro české podmínky důkazy o tom, že se časná léčba vyplatí i z ekonomického hlediska?
Zatím ne. Nepochybuji o tom, že časná léčba odkládá invaliditu a všechny náklady s ní spojené. Studie o nákladové efektivitě se ale špatně přenášejí. Usilovně proto sbíráme data, abychom to mohli i u nás dokázat. Tato naše studie je jedna z největších na světě. Počítáme s tisícovkou pacientů, v tuto chvíli jich máme asi osm set.
MT: V poslední době i do léčby roztroušené sklerózy vstoupily monoklonální protilátky, především natalizumab a alentuzumab. Jak dostupná je tato léčba?
Není dostupná vůbec, na rozdíl například od Slovenska, kde je terapie natalizumabem plně hrazena. V dubnu sice u nás byla u natalizumabu stanovena částečná úhrada, ale doplatek pacienta by podle této úpravy byl přibližně ve výši minimální mzdy. Navíc žádné prostředky na to nejsou určeny, a tak naši pacienti z této účinné léčby profitovat nemohou, i když je dvakrát účinnější než léčba interferony. Mně samotné bylo řečeno, že jediné, co mohu, je dvěma pacientům vysadit interferony, abych mohla jednoho léčit natalizumabem. Jedinou možnost, jak se k této terapii dostat, představují klinické studie. V tomto směru jsme úspěšní. Natalizumab byl registrován na základě studie, ve které byla šestina pacientů českých. Tito nemocní mají z daru firmy lék zajištěn na čtyři roky. Doufám, že stejně tak získáme vlastní zkušenosti i s dalšími monoklonálními protilátkami.
MT:Mohly by v budoucnu hrát významnou roli v léčbě roztroušené sklerózy i kmenové buňky?
Já myslím, že ano. V tuto chvíli již používáme hematopoetické kmenové buňky u maligních forem této nemoci a u některých pacientů to určitě význam má.
MT:Když nyní před sebou máte mladého pacienta s nově diagnostikovanou roztroušenou sklerózou, co mu říkáte?
Říkám to, co o této nemoci vím sama, samozřejmě maximálně srozumitelnou formou. Vystupujeme velmi otevřeně. Vzhledem ke značné interindividuální variabilitě tohoto onemocnění ale nemůže jít o příliš konkrétní informace. Snažím se, aby nemocní věděli o všech léčebných možnostech. Myslím, že i pacienti by se měli zasadit o to, aby tyto možnosti byly co nejšířeji dostupné. My lékaři už toho o mnoho více dělat nemůžeme.
Zdroj: