Screeningy by se mohly rozšířit o další nemoci

Ministerstvo zdravotnictví prezentovalo body nového Národního akčního plánu zaměřeného na prevenci a včasný záchyt závažných nemocí, který je součástí Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí – Zdraví 2020. Mimo jiné představilo i návrhy na možné rozšíření počtu stávajících screeningových vyšetření.

Akční plán, který schválila v srpnu vláda, počítá s posílením již běžících screeningových programů, vybudováním systému kontroly kvality a bezpečnosti, ověřením pilotních projektů včasného záchytu dalších vybraných chorob. Odborné zázemí nového akčního plánu bude poskytovat nově ustavená Národní řídící rada a kompetenční centrum, které budou kromě vyhodnocování stávajících programů také přijímat podněty pro posouzení dalších programů časného záchytu.

MZ také představilo seznam navržených pilotních projektů, které prezentují oblasti možného rozšíření stávajících screeningových programů. Konkrétně se jedná o tyto programy: sekundární prevence patologických zlomenin, sekundární prevence diabetu u rizikové populace v návaznosti na Národní diabetologický plán – účinná prevence závažných dopadů diabetu, časný záchyt diabetické retinopatie, časný záchyt výdutě břišní aorty, novorozenecký laboratorní záchyt závažných vrozených kombinovaných poruch imunity (SCID), časná diagnostika poruch autistického spektra, časný záchyt bronchogenního karcinomu u vysoce rizikové populace, časný záchyt karcinomu prostaty se zaměřením na vybrané rizikové skupiny a prevence chronického renálního selhání.

Nové programy podle ministra nejprve projdou pilotním ověřováním, a pokud se potvrdí jejich účinnost při posuzování metodami HTA, mohou být schváleny v plošné podobě.

MZ také zveřejnilo předběžné výsledky adresného zvaní vybrané populace v rámci onkologického screeningu. Celkem bylo v české populaci rozesláno v období od ledna 2014 do června 2015 téměř 3,5 milionu pozvánek na screeningové vyšetření. Odezva na tuto fázi adresného zvaní byla následující: u screeningu Ca děložního hrdla bylo posláno 1 082 647 pozvánek, na které v prvním kole pozitivně zareagovalo 9,3 procenta žen, u screeningu Ca prsu bylo posláno 946 385 pozvánek, na něž v prvním kole pozitivně zareagovalo 13,4 procenta žen, a konečně u karcinomu kolorekta bylo posláno 2 644 652 pozvánek s pozitivní odezvou 14,5 procenta. „I tuto odezvu je možné hodnotit jako pozitivní, zejména u kolorektálního karcinomu, kde více než čtrnáctiprocentní odezva celkové počty vyšetřených významně navýšila, na druhou stranu se nemohu zbavit pocitu, že pozitivní reakce screeningem oslovených osob by mohla být mnohem větší,“ hodnotí výsledky doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS, s tím, že podobná nižší reakce při první výzvě není z pohledu zahraničních zkušeností výjimkou a pouze dokládá, že podobné adresné zvaní bude třeba po čase zopakovat.

Zdroj: Medical Tribune