Screeningu v prvním trimestru se daří
Téměř o dvě stě procent stoupla oproti loňsku částka, kterou VZP vyplatila v letošním prvním pololetí svým klientkám jako příspěvek na screening v prvním trimestru. Ten umožňuje budoucím matkám už ve 3. měsíci těhotenství s velkou pravděpodobností zjistit, zda nebudou mít těhotenské komplikace či plod nebude mít závažnou vrozenou vadu.
Zatímco loni za prvních šest měsíců ženy získaly od VZP na tento benefit 3,5 milionu korun, letos bylo za stejné období vyplaceno více než 10,3 milionu. „O screening Downova syndromu má zájem více těhotných než o všechny ostatní jim nabízené benefity dohromady. V jednotlivých regionech bylo jednoznačně nejvíce žadatelek o toto vyšetření v Jihomoravském kraji, následovala Praha a Zlínský kraj. Naopak nejmenší zájem projevily ženy v Jihočeském kraji,“ popisuje aktuální situaci mluvčí VZP Oldřich Tichý. Podle VZP souvisí strmý nárůst celkové vyplacené sumy jednak s tím, že od letoška pojišťovna zvýšila částku, kterou jako příspěvek na screening Downova syndromu nabízí – namísto 500 nyní proplácí 1 000 korun. Zároveň ale také výrazně přibylo klientek, které o benefit projevily zájem. Loni jich za první půl rok bylo 7 001, letos za stejnou dobu jejich počet dosáhl téměř 11 tisíc, což znamená 57% nárůst.
Screening v prvním trimestru se v Česku provádí od roku 2002 a v současné době je díky němu zachyceno 75 procent všech významných chromosomálních vad. Podle předního českého gynekologa profesora Pavla Caldy jde o zaběhlé standardní a regionálně dostupné vyšetření. „Jde o to, že pojišťovny mají víc klientů, kteří žádají o proplacení tohoto vyšetření a využívají tak nabízených benefitů. Nesouvisí to ale s tím, že by se screening prováděl častěji,“ vysvětluje. Statistika, kolik žen si nechává toto vyšetření udělat, však v ČR neexistuje. „Víme ale, že ročně v ČR zachytíme díky prvotrimestrálnímu screeningu téměř 90 procent všech případů Downova syndromu,“ dodává Calda s tím, že dnes je již spíše překvapením, když žena toto vyšetření nemá.
Podstatné ale podle něho je, že tento screening není jen testem vrozených poruch, ale funguje i jako vyšetření těhotenských komplikací. „Základním smyslem screeningu je vyšetření morfologie plodu; již v této době jsme schopni zachytit více než 50 procent vrozených vad. Díky němu umíme i stanovit riziko preeklampsie či předčasného porodu a růstové retardace,“ vysvětluje Pavel Calda.
U většiny nestátních poskytovatelů za prvotrimestrální screening žena platí od 800 do 1 600 korun. Většina zdravotních pojišťoven pak po předložení dokladu o zaplacení proplácí v rámci poskytovaných benefitů částky v rozmezí od 800 do 1 500 korun. V Evropě se cena tohoto vyšetření pohybuje mezi 150 a 200 eury. „I když si za toto vyšetření někde ženy musejí zaplatit, platí si za něco, co určitě dává smysl,“ uzavírá odborník.
Downův syndrom je podle dosavadních zjištění náhodný jev, za jedinou prokázanou souvislost zvyšující pravděpodobnost jeho výskytu se považuje věk rodičů – matky nad 35 let a otce nad 50 let. Z dřívějších statistik vyplývalo, že na každých 800 až 1 000 dětí připadá jedno dítě s Downovým syndromem. Díky moderním metodám prenatální diagnostiky se v České republice podařilo incidenci u narozených dětí výrazně snížit. V roce 2011 připadlo podle údajů ÚZIS na 10 000 narozených dětí pouhých pět s tímto syndromem. Avšak celkový výskyt, započítáme‑li do něj prenatálně diagnostikovaná a pro tuto diagnózu ukončená těhotenství, v Česku dlouhodobě stoupá. Podílí se na tom časnější a preciznější diagnostika, která dnes umožňuje zaregistrovat i takové případy, kdy by došlo k předčasným potratům, a neobjevily by se tudíž v oficiální registraci. Druhým důvodem jsou dlouhodobé sociodemografické změny v naší společnosti a s nimi související rostoucí věk matek. Výrazně totiž přibývá těhotných žen v rizikových věkových skupinách. Zatímco v roce 1995 v této skupině byla jen čtyři procenta žen, v roce 2011 to bylo přes 17 procent a o dva roky později byla ve věku nad 35 let každá pátá těhotná žena.
Zdroj: