Schatten versus Hwang aneb rozkol nad kmenovými buňkami

V roce 2004 publikoval tým vědců z Národní soulské univerzity vedený Woo Suk Hwangem klíčovou studii v oblasti terapeutického klonování. Zpráva o korejském úspěchu přišla jako blesk z čistého nebe. Do té doby vycházely všechny podobné pokusy naprázdno. Americký vývojový biolog Gerald Schatten z University of Pittsburgh dokonce publikoval stať, ve které dokazoval, že primáti jsou pro tento postup silně handicapováni. Ke krajně pesimistickým závěrům jej vedly výsledky vlastních pokusů s klonováním makaků.Při klonování je jádro tělní buňky vpraveno do oocytu zbaveného vlastní jaderné dědičné informace. Schatten dokázal, že při odstraňování chromosomů jsou z oocytu primátů zároveň odňaty i některé bílkoviny důležité pro následný zdárný vývoj zárodku. Americký biolog popsal takto vzniklá embrya makaka jako „galerii genetických hrůz“, protože ve všech buňkách docházelo k nerovnoměrnému dělení dědičné informace. Embrya neměla ani jednu normální buňku.Korejský tým se s touto překážkou vypořádal řadou dílčích technických inovací. Úspěšnou tvorbou lidských embryí dokázal, že Schattenem popsaný fenomén nepředstavuje nepřekonatelný problém. Výsledky udělaly na Schattena takový dojem, že začal s týmem v Soulu spolupracovat. Letos v květnu pak s jihokorejskými kolegy publikoval vědeckou stať, ve které terapeutické klonování dosáhlo účinnosti, o jaké se vědci neodvažovali ani snít. Sám Schatten prohlásil, že v něco takového nedoufal ani za deset let.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2005, strana 16

Zdroj: