Šance pro pacienty se selháním jater

Zdravotní zpráva hovoří strohou řečí: 26. července 2005 byl na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Transplantcentra IKEM přijat pětatřicetiletý muž v kritickém stavu s diagnózou akutního selhání jater, které se u něj rozvinulo po požití toxických hub. V den přijetí byl zařazen na čekací listinu k transplantaci jater a připojen k přístroji Prometheus poskytujícímu podpůrnou terapii jaterního selhání. Transplantace jater byla provedena o 20 dní později, štěp však nebyl plně funkční a muselo se přistoupit k druhé transplantaci. Stav pacienta se postupně stabilizoval a po pětiměsíčním pobytu na resuscitačním oddělení této kliniky byl přeložen na Kliniku hepatogastroenterologie IKEM k doléčení. Hospitalizace byla ukončena 30. ledna 2006, tedy přesně, nebo téměř přesně, půl roku po přijetí.Druhá šance pro nemocné
Akutní selhání jater i přes veškeré pokroky intenzivní medicíny končí v 60 až 90 % případů smrtí pacienta. Pro přežití pacientů s akutním jaterním selháním je nejdůležitější časový faktor – co nejrychleji odstranit z krve pacienta toxické látky vázané na albumin i volně rozpustné toxiny, snížit zatížení jater a umožnit jejich regenerační funkci nebo – jako v tomto případě – najít vhodného dárce a provést transplantaci. Přístroj, který umožnil překlenout nejkritičtější období do provedení transplantace, nazvaný příznačně Prometheus, byl v tomto případě použit u nás vůbec poprvé. Jaterní funkce u postiženého pacienta sice nezregeneroval přes noc, jak tomu bylo u bájného Prométhea, ale díky účinné detoxikaci a neurologické stabilizaci umožnil pacientovi přežít do doby transplantace.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2006, strana 16

Zdroj: