Šafrán v léčbě lzheimerovy choroby

Skupina 12 íránských vědeckých pracovníků vedených Shahinem Akhondzadehem (výzkumná univerzitní pracoviště v Teheránu a Qomu) popsala na stránkách říjnového čísla odborného časopisu Journal of Clinical Pharmacy and Therapeutics příznivé účinky šafránu (Crocus sativus) v léčbě pacientů s lehkou až středně těžkou Alzheimerovou chorobou (AD - Alzheimer's Disease).

Rostlinné léky byly použity v léčbě behaviorálních a psychických příznaků demence, ale s proměnlivou odezvou. Crocus sativus může bránit hromadění a ukládání amyloidu beta v lidském mozku, a proto může být užitečný u AD.

Cílem studie bylo stanovit účinnost šafránu v léčbě lehké až středně těžké AD. Čtyřicet šest pacientů s pravděpodobnou AD bylo důkladně posouzeno v 16týdenní randomizované, dvojitě slepé a placebem kontrolované studii odpovídajících skupin pacientů s lehkou až středně těžkou AD.

Psychometrická měření, která zahrnula subškálu AD assessment scale-cognitive subscale a hodnotící škálu clinical dementia rating scale, byla provedena k zachycení globálních kognitivních a klinických profilů. Pacienti byli náhodně přidělení do skupiny, kde dostávali tobolku šafránu 30 mg/den (15 mg 2x denně), nebo do skupiny, kde dostávali tobolku placeba (dvě tobolky za den).

Po 16 týdnech šafrán přinesl významně lepší výsledek u kognitivní funkce než placebo. Nebyly žádné významné rozdíly u těchto dvou skupin pacientů v pozorovaných nepříznivých příhodách. Autoři uzavírají, že studie naznačuje, že alespoň krátkodobě je šafrán bezpečný a účinný u lehké až středně těžké AD. Větší, průkazné, nahodilé, kontrolované studie jsou žádoucí.

Pokud se šafrán osvědčí, mohlo by to znamenat menší senzaci. I jeho případné přidávání k inhibitorům acetylcholinesteráz by mohlo vést k jejich nižšímu dávkování, tím i bezpečnější léčbě a především k podstatné ekonomické úspoře.

Zdroj: Medical Tribune