S odchodem lékařů přichází konec českého zázraku

Jednání ministerstva zdravotnictví a zástupců nemocničních lékařů minulý týden zkrachovala. Ani jedna strana nenabídla té druhé nějaký most, po kterém by bez ztráty tváře mohla přejít do bezpečné zóny.

Ostatně v nějakou dohodu už v poslední fázi doufal málokdo. Jakmile padají výrazy jako nepodkročitelné, konečné, definitivní, tak slovo jednání ztrácí smysl.

Jedno je jasné – český zázrak končí. Doba, kdy tuzemští pacienti dostávali v podstatě stejnou péči jako nemocní ve výrazně bohatších zemích, je pryč. Zdravotníci jasně říkají, že tento luxus už dotovat nebudou.

Prohlášení lékařů, že peníze na jejich platy lze jednoduše získat ucpáním děr v nemocničním řešetu, však naráží na realitu. Ani oni nevěří tomu, že by se efektivita systému dala skokově zvýšit několika rychlými vyhláškami, spíše spoléhali na přelití prostředků z jiných rozpočtových kapitol. Ano, tyto peníze lze ve zdravotnictví najít, ale pacienti to poznají.

Hovořit o krizi jako o příležitosti ke změně je trochu klišé – tady to ale je namístě. Jakmile se mobilizují štáby a obsazují barikády, projdou ministerstvu a pojišťovnám opatření, která jsou sice nutná, ale v míru neprůchodná.

Třeba na konci příštího roku bude ministr Heger oprávněn nosit indiánské jméno. „Ten, který opravdu zredukoval akutní lůžka.“

Zdroj: Medical Tribune