S novými lipidy proti karcinomu prsu

Výzkumníci z Duke University Medical Center v USA v rámci studie aplikovali mikrovlnnou tepelnou energii pokusným krysám cíleně v lokalitě tumoru předtím, během a poté, co jim byla intravenózně podána infuze liposomů. Nejlepší léčebnou odpověď vykázaly krysy, u kterých byly aplikovány liposomy a tepelná energie najednou. U dvou ze sedmi krys došlo ke kompletní regresi tumoru. U ostatních pěti bylo zaznamenáno signifikantní zpomalení růstu tumoru, což prodloužilo jejich dobu přežití o 35 dní oproti kontrolním krysám, které nebyly léčeny. Prodloužení života krys o 35 dní přitom u člověka odpovídá sedmi letům. 

Krysy, kterým byla aplikována cytostatika před zásahem tumoru mikrovlnnou energií nebo až po něm, vykázaly nižší míru regrese, než tomu bylo u krys, kterým byly aplikovány léky při současné termizaci tumoru. 

K jakému procesu při experimentu došlo? Liposomy se během 20 sekund po dosažení termizovaného tumoru rozpustily a „odhodily“ svůj obsah, přičemž díky vysoké lokální koncentraci cytostatik byl tento postup podstatně efektivnější než pomalá infuze při tradiční chemoterapii.

Testy prokázaly vyšší účinnost i u lidí

Vědci již začali testovat využití nově vyvinutých termosenzitivních lipidů u žen, u nichž došlo k recidivě karcinomu prsu v hrudní stěně. „Uzavření cytostatik v tukových liposomech a jejich infuze do krevního řečiště nám umožní do oblasti tumoru dodat 30násobně větší množství cytostatik v porovnání se standardní chemoterapií,“ řekl vedoucí investigátor Mark Dewhirst, profesor radiační onkologie na Duke University. Podle něj se liposomy rozpouštějí prakticky jen v nádorových strukturách, a zdravé tkáně organismu jsou tak vystaveny podstatně menšímu toxickému vlivu léků.

M. Dewhirst uvedl, že jeho tým jako první ve studii na krysách demonstroval, jak tyto termosenzitivní liposomy uvolňují svůj obsah v reálném čase. Pro zobrazení mechanismu vstupu cytostatika do tumoru a jeho průchodu nádorem použil třídimenzionální magnetickou rezonanci. „Lék se zobrazil jako bílý závoj, který zahalil tumor,“ popisuje Ana Ponceová, spolupracovnice prof. Dewhirsta. Studie především poskytuje návod, jak dosáhnout co nejvyšší koncentrace léků zejména ve vnějších okrajích tumoru, které mají bohaté krevní zásobení. „Když jsme plně zasáhli marginální oblasti tumoru vyživované jejich bohatým krevním zásobením, dosáhli jsme největší regrese,“ připomněl prof. Dewhirst. 

Úspěšná terapie rekurentního karcinomu prsu

Ve starší studii z roku 2003 provedené u žen s karcinomem prsu se sice prokázalo, že termická terapie v kombinaci s liposomy nesoucími účinnou látku vyvolala dramatickou regresi, ale u této studie nebylo ještě využito termosenzitivních lipidů.  

Termosenzitivní liposomy formované Davidem Needhamem byly po provedení a vyhodnocení animální studie aplikovány v rámci iniciálních testů také u žen s rekurentním karcinomem prsu v hrudní stěně. Po infuzi lékaři cíleně aplikovali na tumor mikrovlnnou energii. „Termizace byla zahájena o něco později než u krys, protože u lidí je doba, za kterou lék dosáhne tumoru, delší,“ poznamenal Dewhirst. Podle něj vyšší teplota činí stěny nádorových cév poréznějšími, a liposomy tak snadněji z krevního řečiště pronikají do tumorózní tkáně. Cévy vyživující nádor jsou i za běžné tělesné teploty permeabilnější než okolní krevní řečiště, vyšší teplota tuto vlastnost nádorových cév ještě násobí.

Desetinásobně vyšší účinnost

Jakmile se liposomy setkají se soustředěným svazkem tepelné energie, uvolní svůj obsa h. Proces je načasován tak, aby se tak stalo v nejbližším místě vstupu liposomů do tumoru – v okolí cév na okrajích tumoru. Protože normální zdravé tkáně zůstávají netermizované, dostane se do nich jen malé množství léku, které se navíc uvolňuje postupně v průběhu několika týdnů – dost dlouho na to, aby játra i slezina redukovaly jejich nežádoucí účinky.

Podle Dewhirsta je snaha zasáhnout cévní zásobení tumoru rychle expandujícím výzkumným polem protinádorové terapie. Řada studií totiž prokázala, že karcinomové buňky zahájí po ukončení terapie opětovnou proliferaci v případě, že krevní zásobení destruovaného karcinomu zůstane intaktní. I několik málo „bloudících“ karcinomových buněk, které uniknou chemoterapii či chirurgickému zákroku, dokáže znovu vytvořit nový karcinom v místě, kde zůstaly původní nádorové cévy zachovány. Některé z nejnovějších léků na trhu, včetně známého bevacizumabu, jsou specificky formulovány právě k inhibici růstu cév v karcinomové tkáni.  

Termizace je terapeutickou metodou, jež zvyšuje tempo, kterým nádorové buňky cytostatika absorbují. Zvyšuje také koncentraci kyslíku v tumoru, který je kriticky potřebný k dobré funkčnosti chemoterapeutických agens. Tepelná energie také potencuje destrukci genetického materiálu, jež chemoterapie způsobuje v buňkách inhibicí enzymů, které za normálních okolností defekty genů reparují. „Hypertermie potencuje radiační terapii a chemoterapii a zvyšuje jejich účinnost až desetinásobně, než kdyby byly aplikovány bez ní,“ uzavřel prof. Dewhirst.

Hypertermie má i své nevýhody, říkají čeští odborníci

Z českých odborníků se k problematice vyjádřil prof. MUDr. Richard Vyzula, CSc., ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně: „Liposomální úprava cytostatik se používá u přípravku doxorubicin už léta a výhody takovéto úpravy jsou nám známé. Patří mezi ně lepší snášenlivost, vyšší efektivita a nižší výskyt nežádoucích účinků. Spojení takto připraveného léku s hypertermií je velmi zajímavou alternativou. Nevýhodou je však nedostatečné vybavení onkologických pracovišť pro technické provedení hypertermie a nemalou komplikací je i nutnost speciální přípravy liposomálního doxorubicinu. Metoda je jistě nadějná, nicméně rozhodující budou další výsledky klinických hodnocení u lidských pacientů.“

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2008, strana A12

Zdroj: