S iktem rychle a pouze do centra

"Cévní mozková příhoda musí být jak zdravotníky, tak veřejností vnímána jako urgentní stav vyžadující co nejrychlejší přijetí do odpovídajícího zdravotnického zařízení a včasné zahájení léčby." Toto motto výstižně zaštiťuje kampaň 30 dnů pro léčbu a prevenci mozkových příhod, kterou již od roku 2005 vyhlašuje a odborně garantuje Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP. Kampaň je vlastně rozšířením světového dne CMP "Stroke Awarness Day" a letos probíhá od 26. dubna do 28. května. Více o kampani se dozvíte na webových stránkách www.mozkovaprihoda.cz.

Pravdivost celého motta je naprosto nezpochybnitelná, za povšimnutí stojí, že nestačí pacienta přijmout do zdravotnického zařízení, ale do "odpovídajícího" zdravotnického zařízení. Čas je nepřítel všech, zvláště pak jedince v akutním stavu (a v případě cévní mozkové příhody se pacientovi musí dostat potřebné péče do 4,5 hodiny od chvíle vzniku), zde však vyhraný závod s ním nekončí, k odpovídající rychlosti je zapotřebí přidat i odpovídající prostředky, jinak je pacient odsouzen k fatální prohře.

Odrazem této potřeby je současná aktivita MZ vedoucí k vytvoření sítě pracovišť zajišťující cerebrovaskulární péči v České republice na třech úrovních; a to na úrovni Komplexního cerebrovaskulárního centra, iktového centra a dalších pracovišť poskytujících ostatní cerebrovaskulární péči.

Jeden kraj, jedno pracoviště

O této skutečnosti informovalo MZ prostřednictvím tiskové konference pořádané 27. dubna v prostorách Ústřední vojenské nemocnice. Na tiskovou konferenci navazovala konference odborná, konaná v Kongresovém sálu Ústřední vojenské nemocnice pod názvem Organizace péče o nemocné s cévním onemocněním mozku v ČR. Pořádalo ji ministerstvo zdravotnictví jako jednu z aktivit Projektu technické pomoci 6.2 Propagační kampaň integrovaného operačního programu spolufinancovaného Evropskou unií z E vropského fondu pro regionální rozvoj.

Na tiskovou konferenci přijali pozvání jak zástupci ministerstva zdravotnictví, tak i odborných společností. Všechny účastníky přivítal ředitel Ústřední vojenské nemocnice plk. MUDr. Štefan Brunclík, MBA, který vyjádřil radost nad tím, že se konference koná právě v prostorách Ústřední vojenské nemocnice, neboť problematikou cévních mozkových příhod se zde zabývají velmi dlouho, důkazem čehož je fakt, že již v roce 2004 zde byla založena specializovaná iktová jednotka.

Za zástupce ministerstva zdravotnictví hovořil Bc. Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví ČR, který připomenul, že "cévní mozková příhoda je poměrně často se vyskytující závažné onemocnění s nejčastější příčinou úmrtí a trvalé invalidity a dalších závažných komplikací často u jedinců, kteří do té doby vedou aktivní život. Pro úspěšnou léčbu nestačí pouze prostředky, ale je poměrně zásadní organizace péče, resp. dobrá návaznost přednemocniční péče s péčí nemocniční. Celá filosofie koncepce koncentrace centralizované péče stojí na lepší organizaci těchto dvou složek; stojí na principu rychlého, včasného, okamžitého transportu pacienta, a to nikoli na nejbližší pracoviště, ale na pracoviště specializované.

K zajištění komplexnosti péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je třeba spolupráce dalších oborů kromě neurologie potažmo neurochirurgie, a to interny, logopedie, rehabilitace, radiologie aj. Z toho je evidentní, že pro účinnou, správnou a komplexní léčbu pacienta nestačí pouze oborová činnost zdravotnického zařízení, ale je potřeba činnost komplexní. Na základě znalosti problému jsme stanovili jasná kritéria odborná, zkušenostní, personální, technická s cílem ve spolupráci s pojišťovnami a odbornými společnostmi ustanovit takto definovanou síť, kterou jsme pak připraveni modernizovat z prostředků strukturálních fondů Evropské unie. Odhadovaná částka, již jsme schopni na to vyčlenit, se pohybuje zhruba na úrovni tří čtvrtin miliardy."

Náměstkyně ministryně zdravotnictví, MUDr. Markéta Hellerová, se zmínila o Věstníku ministerstva zdravotnictví, v němž byl v březnu tohoto roku zveřejněn materiál, který přesně popisuje kritéria určující, jak má iktové centrum vypadat. Podmínky nutné ke splnění stanovila pracovní skupina složená ze zástupců několika odborných společností (neurologie, radiologie, rehabilitace). Tato skupina kromě toho také rozhodla, že budou existovat dva typy center, a to centra komplexní a centra iktová.

Navzájem se tato centra liší tím, že komplexní centrum v sobě snoubí neurologické pracoviště s neurochirurgickým, kdežto iktové centrum neurochirurgické pracoviště nemá. "Hlavní důraz je kladen na personální obsazení, technické vybavení a v neposlední řadě dostupnost a návaznost ostatních druhů péče," říká dr. Hellerová. "Od začátku tohoto týdne objíždí auditní skupina složená ze zástupců odborných společností, pojišťoven a ministerstva zdravotnictví všechna zdravotnická zařízení, která podala žádost stát se iktovým centrem, a přímo na místě hodnotí vybavenost jednotlivých pracovišť," dodala náměstkyně ministryně zdravotnictví.

Hodnotitelé zpočátku nebudou trvat na úplně doslovném naplnění kritérií vymezujících centra, neboť je jasné, že se nedostává především personálního vybavení, nicméně dostát nárokům budou muset jednotlivá pracoviště v nejbližší možné době. Konečný počet ustavených center zatím není jednoznačně stanoven, je jasné, že počet komplexních iktových center je dán přítomností neurochirurgického pracoviště, iktová centra by měla být ustavena tak, aby každý kraj disponoval alespoň jedním takto vybaveným pracovištěm.

Morbidita je největší žrout peněz

"Z hlediska neurologie, která je jakýmsi integrujícím oborem z pohledu problematiky cévních mozkových příhod, jde o velmi závažnou problematiku. Poselství naší společnosti říká, že cévní mozková příhoda je onemocnění závažné, je to urgentní stav, jenž vyžaduje velmi rychlé řešení a zároveň vyžaduje síť velmi kvalitních center, která si dokáží poradit se stále vzrůstajícím počtem nemocných a dokáží poskytnout péči rychle a fundovaně. My klademe největší důraz na to, aby síť center zajistila dostupnost a co nejlepší úroveň péče tak, aby každé centrum bylo schopno zajistit standardní péči o pacienta.

Každý kraj by měl disponovat alespoň jedním iktovým centrem," komentoval potřebnost iktových center prim. MUDr. Ondřej Škoda, předseda Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP. Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a předseda České neurochirurgické společnosti ČLS JEP, upozornil na skutečnost, že iktus vyvolává u většiny české populace představu ischemického postižení mozku. Lepší termín je dle jeho názoru cévní onemocnění mozku a míchy, neboť tím se výrazně rozšiřuje spektrum onemocnění, o nichž hovoříme.

Cévní onemocnění mozku a míchy z osmdesáti procent představují ischemické příhody, nicméně zbytek tvoří krvácivé příhody, které představují odlišný a především závažnější problém (patří sem např. subarachnoideální krvácení, jež doprovází osmdesátiaž devadesátiprocentní úmrtnost). Cévní onemocnění mozku a míchy patří mezi nejčastější medicínské problémy jak z hlediska mortality, tak morbidity.

"Morbidita je suverénně největší žrout peněz. Je logické, že pokud budeme tyto nemocné koncentrovat a poskytneme jim adekvátní péči, tak bude péče kvalitní, protože se budou koncentrovat zkušenosti, vybavení, personál; ale bude také samozřejmě lacinější," říká prof. Beneš.

"V současné době ročně ošetříme na neurologické klinice Ústřední vojenské nemocnice kolem tisíce nemocných. Pokud budeme ustanoveni jako centrum, odhaduji, že počet stoupne na dva tisíce ročně. Z toho jasně vyplývá, že budeme potřebovat pacienty distribuovat dále tak, aby nezabírali akutní lůžka v době, kdy je jejich stav již stabilizován. V tom vidím velký smysl center, která budou zahrnovat nejen akutní péči o pacienty, ale nabídnou i péči následnou v podobě rehabilitace, resocializace.

Zdroj: Medical Tribune